Chorob a přemnožených škůdců se jen tak nezbavíte, zahrada totiž bývá skvělým prostředím pro jejich vývoj. S jakými se setkáte nejčastěji a jak s nimi bojovat?
Choroby na pěstovaných rostlinách nás mnohdy dokáží pěkně potrápit. Ať je důvod jejich výskytu jakýkoli, často za ním bývá naše pochybení. Nejvíce jsou ohrožené hlavně rostliny, které jsme vysadili na nevyhovující stanoviště. Ty jsou pak díky oslabení zvláště náchylné. Na většinu běžných chorob byly vynalezeny vhodné postřiky, které je ovšem třeba aplikovat včas, tedy ve chvíli výskytu prvních příznaků choroby. Při značném rozšíření už bývá mnohdy pozdě.
S touto houbovou chorobou, která se projevuje černými skvrnami na listech růží, se můžete setkat hlavně u méně odolných odrůd. Rostliny tyto napadené listy ztrácí a na nás je, abychom je včas sesbírali, a pokud možno optimálně spálili. Nikdy je nekompostujte! Spory by se šířily dál. Při počátečním výskytu je možné rostliny postříkat vhodným fungicidem, důležitý je ovšem také úklid, listy nikdy nenechávejte příliš dlouho v blízkosti rostliny.
Hniloba kořenového krčku
S touto chorobou opět způsobenou houbami se setkáváme poměrně často. Pěstované rostliny během chvíle začnou vadnout a při bližším prozkoumání se ukáže, že došlo k zaschnutí nebo hnilobě kořenového krčku. Náchylné bývají hlavně některé druhy zeleniny, zvláště pokud nedodržujeme střídání plodin. Napadené rostliny již nezachráníme, je nutné je vyrýt i s větším množstvím zeminy.
Jakmile se na listech broskvoní, nektarinek nebo mandloní objeví výrazně červené a vystouplé puchýře, je jasné, že je dřevina napadená kadeřavostí. Při projevu této choroby je už většinou pozdě a budete muset s vhodným postřikem nějakou dobu počkat. Postřik je možné provést na jaře, důležité ovšem bude poškozené listy pravidelně sbírat a likvidovat ideálně spálením.
Všimli jste si oranžových kupiček na odumřelých větvích a nevěděli jste, o jakou chorobu se jedná? Byli jste svědky napadení dřeviny nektriovou chorobou, která napadá hlavně již odumřelé dřevo, ale může se šířit i na zdravé a živé výhony. Jakmile se rážovka ruměnná, což je původce choroby, objeví, je třeba celou větev až ke zdravému dřevu odstranit. Setkat se s ní můžete hlavně u rybízů, hlohů, lip, buků či angreštů. Vhodnou likvidací je opět spálení.
Tato houbová choroba patří mezi nejčastější a vyskytuje se u rostlin užitkových i okrasných. Je pro ni typický bílý povlak, který časem hnědne, což je další fáze spojená s vývojem výtrusů, které jsou opět připraveny pro další šíření. Při výskytu je možné rostliny ošetřit vhodným postřikem.
Všeobecně se traduje, že se padlí vyskytuje hlavně ve vlhkém počasí, ale důvodem pro jeho rozvoj bývá mnohdy také sucho, zvláště pokud pěstujeme rostliny náročné na vodu na suchém stanovišti. Tyto rostliny je třeba přesadit na vyhovující stanoviště. Napadené listy ideálně opět spalte.
Choroba typická pro brambory napadá i další druhy z obsáhlé čeledě lilkovitých. Ani rajčata se plísni bramborové nevyhnou. Plíseň poznáte podle hnědnutí listů, které rychle odumírají. Plody hnědnou a postupně se deformují.
Napadené rostliny jsou oslabené a postupem času dochází k jejich celkovému odumření. Pokud víte, že se v dané oblasti plíseň vyskytuje každoročně, je možné rostliny ošetřit postřikem i preventivně. Při méně běžném výskytu rostlinu postříkejte při prvních příznacích.
Většina chorob trávníku má jediného původce, a to houby. Za jejich výskyt ale mnohdy můžeme my sami kvůli nevhodné údržbě nebo kvůli tomu, že trávník zatěžujeme po dešti nebo během zimy, kdy je buď namrzlý, nebo přikrytý sněhem. V obou případech dochází ke stlačení listů k půdnímu povrchu, kdy dochází k omezení cirkulace vzduchu. Takové prostředí je ideální pro rozvoj chorob. Často se tak na svém trávníku můžeme setkat s fuzáriovými skvrnami, korticidovou chorobou nebo s čarodějnými kruhy, jejichž původcem je opět houba.
Některé choroby se projeví po zimě, což je případ plísně sněžné, jiné zase v létě nebo na podzim. Zvláště ohrožené bývají intenzivně udržované trávníky, které vyžadují pravidelnou údržbu. U nich je třeba dodržovat termíny zvláště některých zásahů, jako je seč, zálivka či hnojení. Dobrou prevencí je také vertikutace.
Jakmile se choroby projeví, je okamžitě nutné zasáhnout postřikem fungicidu, někdy je ale na postřik už pozdě a je třeba trávník vyměnit za nový. Zvláště v případě čarodějných kruhů se připravte na radikální zásah. Je totiž nutné kromě poškozeného trávníku odstranit i půdu, ve které se vyskytuje houbové mycelium, což může být i do značné hloubky.
Na jaře sice vše začíná kvést, ale zároveň se na rostlinách vyskytují i houbová onemocnění. Prozradíme, jaká onemocnění existují, jak je poznáme a jak jim předcházet.
