Poslední jahody jste posbírali, udělali z nich koláče, knedlíky nebo marmelády a na zahradě zůstal záhon plný rostlin, které však vyžadují vaši péči i nadále. Co je teď potřeba s jahodníky udělat?
Základním opatřením pro výsadbu jahodníků je zajištění lehké půdy a dostatku vláhy. Nemůžeme-li se v některých místech jahodníkům dostatečně věnovat, raději je tam nevysazujeme. Úrodu by tam za nás sklidili kosi, slimáci anebo by ji zničila plíseň. Pokud už jahodníky máte na správném místě a mají úrodu za sebou, je čas jim dopřát péči. Jakou?
Obnova minimálně čtvrtiny záhonu
Jakmile jahodníky odplodí, naše práce okolo nich zdaleka ještě nekončí. U měsíčních jahod můžeme ještě pokračovat se sběrem semen a u klasických jahodníků budeme připravovat půdu na novou výsadbu.
Víme, že jahodníky nejvíce plodí a nejlépe rostou v lehkých půdách s mírně kyselou reakcí, proto připravíme pro novou výsadbu právě takové podmínky. Každý rok obnovujeme přibližně ¼ plochy.
Od jahodníků odřezáváme šlahouny, zamezíme tak oslabování trsů. Z odřezaných šlahounů zároveň připravujeme novou sadbu. Ze šlahounů vybíráme pouze zdravé a silné sazenice. Nikdy k výsadbě nepoužíváme poslední výhony na konci šlahounu.
Sazenice jsou určeny pro předpěstování na záhonu ve sponu 8 x 8 cm. Do záhonu nejprve přidáme rašelinu. Až koncem července vysazujeme tyto předpěstované sazenice na nový, ideálně dobře vyhnojený záhon.
Listy jahodníků nikdy nesežínáme. Rostliny je využívají pro asimilaci, a tak bychom trsy jen oslabili. Odstraňování listů se doporučuje pouze v případech viditelných listových chorob. Potom je ale nutné odstranit veškeré zbytky a současně i stříkat. Proti roztočíku je nutná opakovaná ochrana postřikem.
Půdu po sklizni jahod zkypříme a prohnojíme. Prohnojení například Cereritem (nebo speciálním hnojivem určeným pro jahody) je nutné hlavně v chudších kamenitých půdách.
Při hnojení je třeba zohlednit, že jahodníky jsou citlivé na soli v půdě a na chlór. Jelikož jahodníkům se nejlépe daří v lehkých půdách, ty těžké je třeba vylehčit. Těžké půdy způsobují, že jahodníky trpí nádorovitostí kořenů.
Navíc lehká půda se dříve prohřeje, a tak po zimě v ní jahodníky rychle obnovují svůj růst a vytvářejí květy. Počítáme s tím, že jahodiště se obvykle zakládá na tři roky.
Jahodníkům se nedaří jak v těžkých, tak v podmáčených půdách. V těch jim rychle odumírají kořeny. Vlhkost, jež trvale vzlíná z půdy, ohrožuje plody plísní a srdéčko trsu uhnitím.
Ale i vlhká půda se dá vyřešit. Zkuste zde jahodníky pěstovat na černé fólii anebo jahodníky vydatně podkládat suchým materiálem, například dřevitou slámou.
Nezapomeňte, že jahodníky se vysazují vždy tak, aby srdéčko zůstalo nad zemí. Jinak by za vlhkého počasí začalo brzy zahnívat a zanedlouho by odumřela celá sazenice.
