Péče o půdu se řeší především na jaře. Ale i na podzim pro ni můžete udělat poměrně dost, třeba snížit výpar vody, zamezit zbytečnému zaplevelení a dokonce zvýšit její úrodnost a celkovou kvalitu. Jak na to?
V případě půdy máte dvě možnosti – buď ji necháte ležet ladem, nebo se o ni budete starat. Pokud ji intenzivně využíváte pro své pěstitelské pokusy, pak byste ji samozřejmě měli hýčkat, bez dodávky živin a organické hmoty by půda časem mohla začít strádat. Pokud se budete půdou a jejím fungováním zabývat více do hloubky, zjistíte, že k jejímu správnému fungování potřebujete především vhodné materiály. Možná vás jako první napadnou syntetická hnojiva, ale právě jejich „nadužívání“ vede spíše k degradaci celého systému. Přitom péče o půdu může být tak jednoduchá. Na podzim bude spočívat v poněkud odlišných aspektech, než tomu bude třeba na jaře.
Co je naším cílem?
Po sklizni bývá půda více či méně vyčerpaná. V tomto případě záleží především na způsobu pěstování plodin. Pokud pěstujete plodiny ve velkoplošné monokultuře, bude zatížení větší než v případě pěstování v druhově bohaté polykultuře, kde vedle sebe rostou rostliny s odlišnými požadavky na živiny. V polykultuře se často vyskytují i druhy rostlin, které mohou půdu obohacovat například o dusíkaté sloučeniny, jiné druhy zase svými výměšky z kořenů půdu doslova léčí.
Stav půdy posoudíte podle jejího vzhledu, struktury i podle toho, jak se v ní dařilo pěstovaným plodinám. Vaším cílem při péči o půdu by rozhodně nemělo být pouze zvýšení množství živin. Mnoho zahrádkářů si fungování půdy spojuje právě s dodávkou syntetických hnojiv, jedná se ovšem o hrubou chybu, která vede maximálně k zasolení půdy a k omezení půdního života.
Zdravá půda by kromě vyrovnaného poměru živin měla obsahovat dostatečné množství organické hmoty, kterou chemickými granuláty s názvem hnojivo prostě nedodáte. Výjimku tvoří hnojiva s přídavkem organické hmoty, ale ani zde se nejedná o žádný zázrak. Cílem by tedy měla být taková půda, která vytváří agregáty, má tedy drobtovitou strukturu, není slévavá a během sucha nevytváří pro vodu a vzduch špatně propustný škraloup.
Na podzim také pamatujte na blízký příchod zimy, mnozí dělají chybu v tom, že půdu hluboce zryjí a pohnojí. Jedná se o velmi častý agrotechnický zásah, který vede ke zbytečným ztrátám živin vlivem promývání půdy srážkami. Naprosto odhalená půda prostá jakékoli vegetace hloubkově promrzá, což má neblahý dopad na půdní život.
Optimální stav bude spočívat v posklizňovém výsevu rostlin souborně označených jako zelené hnojení. Jedná se o různé druhy, a dokonce i o směsi, rostlin, které půdu obohacují o dusík a po jejich zapravení do půdy zeminu obohacují nejen o živiny, ale také o organickou hmotu. Na podzim je zelené hnojení opravdu hodně výhodné, nezarývejte ho ovšem příliš hluboko a nechte větší množství rostlinné hmoty na povrchu půdy. Ta pak nebude tolik trpět nízkými teplotami.
Někdy nám naopak může přijít promrznutí půdy spíše vhodné, vždyť bychom se tímto způsobem mohli zbavit chorob a škůdců. Půda vždy do určité hloubky promrzne v každém případě, zelené hnojení v ní ovšem udrží spíše stabilnější podmínky, které svědčí půdním mikroorganismům, které se starají o rozklad organické hmoty, tím pádem o fungování půdy jako takové.
Přístup k zelenému hnojení se může výrazně lišit. Buď ho můžete po dosažení určité výšky pokosit a mělce zarýt třeba rycími vidlemi, což jde spíše u půdy lehké písčité, u jílovité bude třeba vzít do ruky rýč, nebo zvolíte druhý přístup, kdy se zelené hnojení nechá na záhonech do zámrazu a teprve na jaře se tato odumřelá hmota zaryje.
Je ovšem třeba odhadnout dobu výsevu, aby do zimy rostliny nestihly vykvést a zaplodit, tím byste si zahradu možná i nechtěně zaplevelili.
Pokud plánujete hlubokou orbu a nedovedete si to bez ní představit, půdu alespoň ozeleňte zeleným hnojením, které povrch pokryje. Zoraná a zcela odkrytá půda bude zcela vystavena povětrnostním podmínkám.
Stejně tak na podzim nehnojte syntetickými hnojivy, v půdě, respektive v hloubce půdy dosažitelné pro kořeny pěstovaných plodin, by jich zůstalo jen málo, zbytek by se vyplavil do podzemní vody. Pokud se chystáte hnojit organickými hnojivy, jako je chlévský hnůj nebo kompost, raději s těmito skvělými hnojivy počkejte na jaro nebo teplé předjaří, i v tomto případě by totiž došlo na podzim ke zbytečným ztrátám živin.
Přes zimu skleník vždy odpočívá a proto je potřeba ho před sezonou správně připravit. Jeho přichystání ovšem není nejjednodušší. Co vše je tedy třeba udělat?
