Řez dřevin má svá specifika, což platí také u okrasných keřů. Aby vám dělaly co nejdéle radost, vyžadují i tyto rostliny pravidelnou péči. V tomto případě ovšem do velké míry záleží na skupině, do které dané druhy patří. Zatímco některé se perfektně vyrovnají i s radikálním zmlazením „na pařez“, do jiných téměř nezasahujeme.
Většina dřevin je poměrně odolná, takže se dokáže vyrovnat i s chybami při řezu. Zahrádkáři mnohdy pečují o své rostliny bez ohledu na jejich charakter růstu a fyziologii.
Některé keře mají ovšem poměrně specifický řez. Zatímco některé téměř neprořezáváme, jiné vyžadují každoroční předjarní řez na pařez. Může se dost lišit i termín řezu. Odolné druhy můžeme prořezávat již v průběhu zimy, ale méně odolné rostliny, které mají tendenci namrzat zvláště při silných holomrazech, raději během zimy ponecháme v klidu a začneme se jim věnovat až na začátku jara.
Při řezu vždy používejte ostré nůžky nebo pilku, jedině s kvalitním nářadím provedete práci perfektně. Pokud si nevíte s řezem rady, zvažte, zda si nepozvete odborníka, který by vám s řezem vypomohl.
Jak na to
Podrobný návod na řez okrasných keř, který by platil všeobecně a pro všechny druhy, neexistuje. Keře se liší v mnoha aspektech. Jinak se totiž udržují dřeviny kvetoucí na výhonech a jinak zase ty, které tvoří poupata na starším dřevě.
Rozdílný řez mají také dřeviny rychle a pomalu rostoucí. Některé dokonce nevyžadují téměř žádný zásah. Jedno je ovšem společné, vždy sledujeme zdravotní stav rostliny a jakmile zjistíme některé chorobami a škůdci napadené výhon, je třeba je odstranit. Stejně tak postupujeme u větví poškozených nebo suchých.
Jaké dřeviny se obejdou téměř bez řezu
Ne všechny dřeviny snesou řez perfektně, některé ho dokonce takřka nevyžadují. Týká se to například vilínů (Hamamelis sp.), asijských javorů (Acer palmatum, A. japonicum), některých vřesovištních rostlin jako například pěnišníků a azalek (Rhododendron sp.) nebo třeba pierisů japonských (Pieris japonica). Některé zdroje dokonce uvádí, že nemusíme příliš často řezat ani muchovníky (Amelanchier sp.), přesto je občas nutné prořezat příliš zahuštěnou korunu.
Řez je mnohdy o citu a také o osobních zkušenostech, proto se můžete setkat s tím, že někteří zahradníci naopak u vyjmenovaných rostlin řez doporučují. Vždy je tedy třeba brát v úvahu hlavně vývoj dané rostliny a její zdravotní stav.
Všeobecně ovšem lze konstatovat, že pravidelný nebo radikální řez nevyžadují a mnohdy dokonce i nesnáší dřeviny pomalu rostoucí, ale ani to neplatí ve všech případech, vždy se nějaká ta výjimka najde.
Řez podporující zbarvení dřeva a bohaté kvetení
Tento typ řezu se týká především sortimentu, který pěstujeme hlavně pro pestrou barvu dřeva, která vyniká po opadu listů. Patří sem zvláště sortiment svíd neboli dřínů a vrb. Běžně se provádí u kultivarů svídy krvavé (Cornus sanguinea), svídy bílé (C. alba) a svídy výběžkaté (C. stolonifera). Pokud tyto bujně rostoucí keře každý rok neřežete, postupně jejich výhony stárnou a ztrácejí výrazné zbarvení.
V průběhu zimy nebo v předjaří tedy razantně zkrátíme všechny víceleté větve asi pět centimetrů nad zem. Rozhodně se nebojte, že dřevinu nějak výrazně poškodíte, naopak na to zareaguje tvorbou nových bujných prutů s výrazným zbarvením. Tyto dřeviny mají skvělou regenerační schopnost a dobře si poradí i s úplným zmlazením.
Tento postup můžete použít i u některých dřevin s okrasným kvetením. Ideálně takto řežte také komuli Davidovu (Buddleia davidii) a ořechoplodec clandonský (Caryopteris x clandonensis). Tyto dřeviny ovšem nezkracujeme na takto nízký pařez, ale ponecháváme kostru z hlavních větví. Slabé výhony razantně zkracujeme nebo dokonce odstraňujeme úplně.
Publikováno: 5. 12. 2022, Autor: | autor: Lucie Peukertová | zdroj: Kniha Okrasné keře a jejich použití
