Líčidlo jedlé nebo americké – výrazný solitér do vaší zahrady
Tuto statnou zelenou rostlinu mohli do vaší zahrady přinést ptáci. Americkým líčidlem se původně Indiáni pomalovávali do boje, zatímco líčidlo jedlé má svůj původ v Asii, kde se začalo využívat k barvení látek. Rostlina vypadá velmi exoticky a z jejího jedlého druhu si můžeme připravit chutný salát nebo marmeládu.
Líčidlo jedlé nebo americké – výrazný solitér do vaší zahrady
V našich podmínkách se pěstuje již několik desetiletí. Charakterizuje ji statný růst, dlouhá bíle kvetoucí květenství a nepřehlédnutelní listy. Nejlépe vynikne Phytolacca esculenta (líčidlo jedlé) nebo líčidlo americké (Phytolacca americana) jako solitérní trvalka. Občas se s nimi můžeme setkat i ve volné přírodě. Jsou to i v našich podmínkách plně mrazuvzdorné rostliny.
Pěstuje se docela dobře, neboť se jedná o nenáročnou trvalku, ať už vzhledem k půdním světelným podmínkách, či s ohledem na závlahu. Snese přímé slunce i polostín. A když vám na zahradě nevyhovuje jeho umístění, můžete líčidlo bez obav přesadit i jako velkou rostlinu. Během několika dní si přivykne na nové podmínky a opět poroste jako z vody. Obvykle se nestane nic horšího, než že jí opadá několik spodních listů.
Pro konzumaci musíme rozlišit druhy
Chceme-li využívat líčidlo ke konzumaci, ať už jeho plody, nebo listy, musíme se je naučit rozlišovat. Líčidlo americké pro vyšší obsah saponinů není poživatelné. Převislý květ – má líčidlo americké, květ vzpřímený naopak líčidlo jedlé. Plod líčidla jedlého má podobu ostružiny, plod je dělený na malé části, zatímco plod líčidla amerického je celistvý.
Používat se dají ke konzumaci nejen plody, ale i listy líčidla jedlého. Listy nejdříve povaříme, poté slijeme vodu a použijeme vodu čerstvou na dovaření. Takto uvařené listy si můžeme přidat do salátu. Jedná se o pochoutku. Dá se z nich připravit i pokrm podobný špenátu.
Ačkoli chuť plodů je trpká, jsou také jedlé. Určité množství saponinů plody sice mají, což ovšem nevadí, neboť je jich v líčidle jedlém málo. Krásně vybarvené plody se přidávají do marmelád a džemů, spíše kvůli nádherné šarlatové barvě než kvůli chuti. V minulosti se šťávou dobarvovalo i víno anebo likéry.
Množení je snadné
Na podzim stačí oddělit kus kořene, uložit jej do hlíny v květináči a přes zimu nechat na chladném místě. Podzimní řízky necháváme takto přes zimu zakořenit a poté je na jaře vysadíme do zahrady, kde je už můžeme nechat nastálo.
Množení pomocí semen necháme na ptactvu. Ptákům určité množství saponinů nevadí, takže plody rádi konzumují a pak jejich semena roznášejí po okolí ve svém trusu.
