Živý plot je vhodný do každé zahrady. Můžete jej využít k rozdělení zahrady na jednotlivé části nebo jako zástěnu, která vám dodá soukromí. Z estetického hlediska jsou živé ploty velmi zajímavé, protože si je můžete tvarovat podle potřeb nebo fantazie. Vybrat si můžete z rostlin opadavých nebo stálezelených.
Živý plot může být dekorativní i praktickou součástí zahrady
Živý plot
K založení živého plotu si můžete vybírat z různých keřů nebo stromů. Můžete si je dle potřeby zastříhávat do přesných tvarů a rozměrů. Pro praktické účely k ochraně soukromí je důležitá hustota porostu. Stejně tak pro živé ploty, které mají sloužit jako větrná clona nebo zvyšovat bezpečnost. Pro tyto účely se hodí rostliny mající trny nebo pichlavé listy. Pro živý plot určený k okrasným účelům můžete využít některé druhy, které kvetou a dodají zahradě na zajímavosti.
Živý plot z Cesmíny
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Stálezelené rostliny
Oblíbené jsou různé druhy tújí, které jsou rychle rostoucí rostliny charakteristické svou tmavě zelenou barvou. Mohou dorůstat do výšky 30 m a jejich roční přírůstek je 50 cm. Dařit se jim bude na slunných nebo alespoň polostinných místech s dobře vyživenou půdou. Jednotlivé rostliny sázejte v optimálním rozestupu 50-70 cm. Dopřejte jim dostatek vláhy. Zastřihávat můžete již rok od výsadby, kdy je rostlina dobře zakořeněna. Pro dostatečnou hustotu porostu v zastřihávání pravidelně pokračujte alespoň 2x ročně. Poprvé na jaře (ideálně v červnu), kdy je dokončen hlavní prodlužovací růst. Podruhé koncem léta, nejlépe na konci srpna až začátkem září pro finalizaci potřebného tvaru.
Bobkovišeň je rovněž vhodná na živé ploty pro své charakteristické středně až tmavě zelené kožovité listy. Rostlina rychle roste do pěkného tvaru, bohatě větví i bez stříhání. Dorůstá do výšky 2-3 m a roční přírůstek je kolem 25-30 cm. Vysazuje se do dobře propustné půdy s dostatkem živin. Vhodné místo je na slunci, polostín i stínu. Při řezu si počínejte velmi opatrně, snáší jen mírný řez.
Tis je vhodný na živý plot pro svou snadnou tvarovatelnost pomocí střihu, ale i pro svou hustotu. Nevýhodou je naopak jeho velmi pomalý růst, ale díky tomu se nemusí tak často stříhat. Snese růst i na stinnějších místech. Dorůstá do výšky 3-8 m. Jeho charakteristické červené bobule jsou jedovaté, semena stejně jeho jehlice obsahují toxin. Vyžaduje vlhčí a výživnou půdu. Pozor na přemokření rostliny.
Blýskavka je stálezelenou rostlinou, která je velmi vhodná jako stěna sloužící jako clona proti nechtěným pohledům z okolí. Dorůstá velmi rychle do výšky 1-2,5 m. Rostlina má ráda vlhká, nikoliv však přemokřená místa s živnou půdou. Vhodné je zamulčování, které udrží rostlině vlhkost, v parném létě se neobejde bez pravidelných zálivek. Tato rostlina je charakteristická pro své červené listy při rašení a zelené po dozrání. Vrcholové listy zůstávají vínově načervenalé po celou sezónu a na zimu naberou ještě červenější odstín. Nemusíte se bát střihu i toho hlubokého, pokud budete potřebovat živý plot omladit. Provádějte ho po mrazech, tedy v březnu a dubnu. Pro obnovu červených listů můžete zastřihnout na začátku léta.
Živý plot vytvoříte i z opadavých rostlin
Velmi oblíbený do živého plotu je ptačí zob, který je charakteristický svými dlouhými latami plnými drobných bílých kvítků. Z nich na podzim dozrávají plody, které jsou oblíbenou ptačí lahůdkou. Rostlině se bude dařit ve středně živené půdě, která je dobře odvodněná. Snese slunce, polostín, ale i nepříliš temný stín. Střihat můžete bez omezení až do cca 5letého dřeva.
Habr je velmi vhodný na živé ploty, dorůstá do 6 m a tvoří bohatou korunu, která je občas nepravidelná. Pro tuto rostlinu jsou typické zelené listy, které se na podzim zbarvují do oranžova a žluta. Staré listy zůstávají na dřevině až do vytvoření nových listů. Nejlepší období řezu je na konci května, druhý řez provádějte v září. Při výsadbě dodržujte vzdálenost mezi rostlinami nejlépe 30 cm.
Buk je rozšířen na celém našem území a je vhodný jako opadavý živý plot. Má zelené listy, které se na podzim zbarvují od žluta do žlutohněda. Roste do výšky několika desítek metrů, proto je nutné dřevinu korigovat řezem. Část listů zůstává na rostlině i přes zimu, čímž vytváří částečnou, polohovou clonu. Kvete v dubnu a v květnu.
