Plevel na zahradě je odvěkým problémem všech zahradníků i zahrádkářů. Zkuste se inspirovat radami a tipy našich předků, kteří neměli k dispozici ani moderní techniku, ani postřiky, a přesto zvládali s plevely na zahradách bojovat udatně a vyhrávali.
Likvidace plevelů na zahradě je jednou z důležitých prací
Plevel na zahradě je evergreen
Plevel na zahradě se vysloveně řídí zákonem schválnosti. Čím lepší půda, tím více ho naroste. Není se čemu divit, protože plevely jsou v této půdě domácí, zatímco většina kulturních plodin má domovinu zcela jinde. Spoustě plevelů se pak navíc daří i při nízkých teplotách. Plevelům je navíc v podstatě jedno, zda mají půdu vyživenou nebo s nedostatkem živin, přežijí v jílovité, písčité i i ve špatně provzdušněné půdě.
Plevele v zahradě
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Většina plevelů ještě ke všemu vytváří tisíce semen, takže i když jednu rostlinu vytrhneme, je zajištěno přežití jejího druhu několikanásobně.
Naši předkové měli s plevelem prakticky stejné zkušenosti, jako máme dnes my. Dříve ale byly plevely vnímány jinak. Podle jejich výskytu se určovalo, o jaký typ půdy se jedná – přeslička rolní, pýr plazivý nebo pampeliška spolehlivě ukazují na nepříliš kompaktní půdu. V kyselé půdě je to výskyt rmenu rolního, vrbovky úzkolisté, šťovíku, rozrazilu jarního, protěže bahenní. Violka rolní, šalvěj, hluchavka nachová nebo čekanka obecná vás upozorní na půdu zásaditou. Tam, kde se daří rostlinám milujícím draslík, vykazují rostliny bujný a energický růst.
Je dobré zmínit pár slova na obhajobu některých plevelů. Pěťour, popenec, hluchavka, ptačinec a rozrazil jsou rostliny, které lze z půdy vytáhnout velmi snadno. Avšak pozor – právě tyto rostliny vůbec nevyhazujte na kompost. Jsou cenným zdrojem živin jako ta nejkvalitnější hnojiva. Proto je ihned po vytržení nechte položené na záhonu, dokud se nerozloží.
Navíc výše jmenované byliny (ptačinec, pěťour, popenec a hluchavka) jsou výborným doplňkem salátů z čerstvé zeleniny.
Prvním přítelem číslo 1. v boji s plevelem je rýč. Kdo si chce alespoň trochu ušetřit námahu s neustálým pletím záhonů, může vyzkoušet ryze přírodní pomocníky.
Měsíček lékařský, špenát nebo aksamitník vysejte na prázdná místa na záhonech. Tím zabráníte rychlému nárůstu plevelů, protože zatímco kulturní plodiny potřebují spoustu času na vyklíčení, plevely rostou téměř před očima.
Ve zvláště teplých oblastech vysazujte na okraje záhonů čistce (Stachys byzantina) nebo jemné mateřídoušky, abyste zabránili vniknutí plevele na záhony zvenčí. Tentýž efekt vytváří i meduňka.
Stará zahradnická moudrost praví, že zeleninové záhony stačí řádně vyplít dvakrát, a to přibližně podle počasí 4-8 týdnů po výsevu nebo výsadbě. Půda nesmí být při pletí ani příliš suchá, ani příliš vlhká.
Záhony plejte v době, kdy rostliny ještě nezačaly kvést. Po rozkvětu a odkvětu se vám záhony zahltí tisíci semeny plevelů a vaše veškerá práce přijde vniveč.
Na podzim nebo brzy začátkem jara zkuste na volné záhony rozprostřít novinový papír v 5-10 vrstvách. Nedostatek světla zabrání plevelům v růstu. V době, kdy bude vhodná doba k výsevu, již papír zetlí nebo jej jednoduše ručně sesbíráte.
Na podzim nahrabte na prázdné záhony listí z ořešáků a překryjte je tenkou vrstvou půdy. Třísloviny vyplavené deštěm z listů zapůsobí v půdě jako inhibitory. Do jara tento účinek vymizí a záhony zůstanou čisté.
Obzvlášť úporné plevely na zahradě
Mezi plevelové „stálice“ patří bršlice kozí noha. Komu se tento plevel rozbujel na zahradě, ví, jak vytrvalý nepřítel to je. I sebemenší kousek jejího plazivého kořene ponechaný v půdě způsobí, že se rostlina brzy zregeneruje a vyroste ještě v mohutnější a odolnější kolonii.
Zkuste v boji s ní použít mechanizaci v podobě opravdu pečlivého a hlubokého zrytí záhonu, včetně zobracení půdy lopatou a přesátí zeminy sítem.
Na přebujelé plochy pokryté bršlicí zkuste po dobu 2-3 let klást na podzim vrstvu slamnatého hnoje a na něj vrstvu půdy, kterou na jaře osejete hořčicí nebo tuřínem. Stejného efektu dosáhnete, pokud použijete 2-3 vrstvy nepotištěné lepenky, kterou zatížíte zahradním odpadem (posekaná tráva, kompost).
Pokud jsou bršlicí porostlé velké plochy, pěstujte v takové půdě 2 roky po sobě brambory. Rostliny ale musí být vysázené opravdu hustě, aby bršlici znemožnily přístup ke světlu (spon 15-20 cm do sebe).
Menší hnízda bršlice mulčujte slupkami z brambor, a to minimálně 2 roky.
Vysejte na plochy napadené bršlicí zběhovec (Ajuga reptans), který bršlici dokáže udusit.
Tip redakce: výluh z bršlice je velmi dobré hnojivo pro košťálovou zeleninu. Rozdrcenými listy bršlice také můžete zmírňovat bolest při dně a revmatismu.
Dalším plevelem se stejnou rozpínavostí je pýr plazivý. Ten je schopný uvolňovat do půdy látky, které brání ostatním rostlinám v růstu. Dokáže dokonce prorůstat i hlízami brambor. Často se vyskytuje ve vápenných a tuhých půdách.
Dřívější doba si s likvidací pýru poradila poměrně snadno. Na pole napadené pýrem se vypustila prasata, která zem dokonale zryla a zobracela a sladké oddenky pýru pro ně byly vítanou pochoutkou. Tuto rostlinu mají v oblibě i husy. Pod dohledem vám tedy tato drůbež dokáže záhony vyplít, aniž byste hnuli prstem.
V půdě, kde se rozmnožil pýr, se vyvarujte okopávání kulturních plodin. Tím jemné oddenky pýru rozsekáte a z nich vyrostou další nové rostliny.
Tlustá vrstva mulče, proložená 2-3 vrstvami lepenky pýr vyhubí. Podobně vám poslouží i fólie, která nepropustí vzduch a vlhkost.
Vytrhaný pýr nikdy nedávejte na kompost, téměř vždy se zde opět probudí k životu, a zamoří celý kompost.
Tip redakce: výluh z pýru použijte pro rostliny trpící kadeřavostí. U dřevin pokládejte kompost z pýru ke kořenům a dobře jej pokryjte zeleným mulčem.
Publikováno: 7. 8. 2023, Autor: | autor: Martina Pilzová | zdroj: Andrea Kern: Rady našich babiček (nakladatelství Rebo production)
