Nejlepší hrušky patřily vždy k české chloubě. Jde o naše tradiční ovoce. Ostatně, ovocnářství má u nás hlubokou tradici a česká krajina byla vždy svázána s kvetoucími ovocnými stromy, které byly vidět z dálky. Ovocné stromy dotvářely krásu naší krajiny. Jenže podle posledních čísel za rok sníme už jen okolo dvou kilogramů hrušek. Není to škoda? Kam zmizela naše vášeň pro pěstování hrušek? A přitom jsou tak chutné i zdraví prospěšné. Bylo by dobré to změnit. Zasaďte si na svou zahradu nějakou tu hrušeň. Povíme vám, které odrůdy jsou ty nejlepší.
Nejlepší hrušky se rozhodně svými chuťovými i zdraví prospěšnými vlastnostmi vyrovnají mnohému exotickému ovoci. Jejich pěstování má navíc u nás velmi dlouhou tradici. Přesto počet hrušní v českých zahradách v posledních letech neustále ubývá, což je ohromná škoda. Hrušky totiž nabízí neskutečné možnosti. Nemusíte je konzumovat pouze čerstvé, ale můžete je zavařit, proměnit v povidla nebo z nich třeba také můžete vyrobit výbornou pálenku. Skvělé také je, že existuje řada odrůd, jejichž plody je možné uchovat při správném skladování takřka až do dubna. Jsou tedy bohatým zdrojem vitamínů a minerálů v dlouhém zimním období. Chcete vědět, jaké odrůdy hrušní jsou pro naše podmínky nejlepší? Máme pro vás tipy.
Na celém světě je až 2500 odrůd hrušní. V těch nejlepších dobách se v Česku pěstovalo asi 112 odrůd. Dnes jich je již mnohem méně. Nové odrůdy hrušní oproti těm starým mají ale vynikající vlastnosti. Jde také obvykle o stromy menších tvarů, které jsou vhodné pro pěstování v běžných zahradách. Tyto stromy jsou rovněž i více odolné vůči různým chorobám. Hrušně je možné všeobecně rozdělit podle to, kdy dochází ke sklizni, na letní, podzimní a zimní odrůdy.
Hruškovo-meruňkový džem s mandlemi
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Letní odrůdy
Clappova hrušeň
Tyto hrušně se vyznačují svou mohutnou a středně hustou korunu. Pokud jí na vaší zahradě najdete to správné místo, bude se jí dařit, je totiž odolná vůči chorobám a mrazu. Jelikož jde však o cizosprašný strom, potřebuje vhodného partnera k opylení (a těmi jsou hrušně Williamsova, Boscova, Solanka nebo Madame Verté). Plodit začíná sice poměrně pozdě, nicméně pak dává pravidelně bohatou úrodu. Její hrušky můžete ochutnat již v druhé polovině srpna. Bohužel se ale nedají skladovat, a proto je musíte do týdne spotřebovat nebo zpracovat. Výborné jsou totiž také zavařené. Clappova hrušeň je oblíbená proto, že její plody mají výtečnou máslovou a kořenitou chuť.
Hrušky Radana
Další letní odrůdou je hrušeň Radana. Její výhodou je to, že není příliš náročná na půdu a stanoviště. I ona je cizosprašná. Jejími opylovači jsou odrůdy Clappova a Dicolor. Na rozdíl od hrušně Clappova, začíná plodit již brzy po vysazení. Sklízí již v polovině srpna. Hrušky Radana jsou středně velké, široce kuželovité a mají žlutozelenou barvu. Velmi pěkně voní. Když do nich kousnete, překvapí vás šťavnatá nažloutlá dužina o příjemné nasládlé chuti. Uskladněné vydrží až 2 měsíce.
Hrušky Williamsovy
Hrušky Williamsovy u nás patří k těm nejpěstovanějším a nejznámějším odrůdám. Přišly k nám z Anglie, ale dnes se pěstují po celém světě. Jsou výborné nejen k přímé konzumaci, ale i do koláčů nebo na povidla. Obvykle mají žlutozelenou slupku, ale jsou i takové, které jsou zbarvené do oranžova nebo sytě červena. Všechny tyto hrušky se vyznačují příjemnou sladkou chutí. Čím jsou přitom zralejší, tím jsou měkčí. Konzumovat se však dají i tvrdší. Hodí se dokonce i do salátů.
K dalším v Česku velmi oblíbeným letním odrůdám hrušní patří také třeba Alfa, Diana, Isolda a Laura.
Boscova lahvice patří mezi nejstarší, ale zároveň i mezi nejoblíbenější odrůdy hrušní vůbec. Poprvé se tato hrušeň objevila v roce 1826 ve Francii. Dnes se Boscova lahvice pěstuje po celém světě. Bohužel však tyto hrušně okolo sebe potřebují hodně místa. Nejsou proto ideální do malých zahrad. I ona je cizosprašná, a proto, abyste se dočkali úrody, potřebuje mít v blízkosti jiného vhodného opylovače (jako třeba Clappovu nebo Hardyho hrušeň, Conference, Madame Verté). Velké hrušky z této hrušně sklidíte na přelomu září a října. Hrušky této odrůdy mají výtečnou šťavnatou máslovou chuť, která je navíc také sladká a příjemně kořenitá.
Hrušeň Konference
Konference je odrůda hrušek, které nejčastěji najdete v obchodech. Tato odrůda k nám dorazila z Anglie. Vyznačuje se velkými zelenými plody polodlouhého tvaru s bílou dužinou. Tyto hrušky jsou šťavnaté a sladké. Jsou ideální nejen k přímé konzumaci, ale hodí se i k zavařování.
Mezi výborné podzimní odrůdy hrušní patří rovněž Armida, Charneuská, Elektra, Nitra a Vila
Tou nejkvalitnější zimní odrůdou ze všech hrušní u nás je Bohemica. Její hrušky jsou velmi trvanlivé a skvělé je, že je můžete skladovat celou zimu, aniž by ztratily svou chuť. Hrušeň Bohemica by se měla pěstovat ve středně teplých a teplejších polohách, ostatně, tak jako i ostatní hrušně. Je odolná vůči houbovitým chorobám i mrazům. Jejími vhodnými opylovači jsou hrušně Conference, Dicolor a Erika. Hrušky se sklízí obvykle v polovině října. Ke konzumní zralosti plodů ale dojde až koncem prosince. Hrušky jsou skladovatelné až 4 měsíce. Hrušky této odrůdy jsou střední velikostí, mají jemnou dužinou a sladkou příjemnou chuť.
Dicolor
Hruškám odrůdy Dicolor se říká “vánoční hrušky”, a to proto, že vám vydrží přesně do Vánoc. Jsou pěknou ozdobou štědrovečerní tabule. Hrušeň této odrůdy netrpí houbovitými chorobami a je odolná vůči mrazu. Její nevýhodou je nutná probírka malých plodů. Nicméně úroda je u těchto hrušní bohatá, což to vynahradí. Hrušky se sklízí začátkem října. Jejich konzumní zralost však nastává až ke konci prosince. I tyto hrušky tedy můžete skladovat 3 až 4 měsíce. Mají výbornou máslově sladkou chuť a nádherné aroma.
Lucasova hrušeň
Poslední námi zmíněná hrušeň je Lucasova. A to proto, že Lucasova hrušeň patří k těm nejoblíbenějším a tedy i nejpěstovanějším hrušním u nás. Tato odrůda byla objevena již v roce 1871 u francouzského města Blois. U nás se ale začala pěstovat až od roku 1954. Její hrušky jsou sladké, šťavnaté a mají výbornou chuť. Je však bohužel citlivá na mrazy, a proto vyžaduje k výsadbě chráněné místo. Dále je rovněž náchylná na strupovitost, a to především ve vlhkých letech. Jinými chorobami ale netrpí. Dobré také je, že již brzy po zasazení začne plodit. Sklízí se obvykle počátkem října.
A mimo ně také Amfora, Astra, Beta, Decora, Deltax, Ditax, Erika, Grosdemange, Jana, Nelax a Vonka.
