Sklizeň kořenové zeleniny vrcholí, pozor na některé chyby
Začátek října je typickým obdobím pro vrcholící sklizeň. Pokud je vaše kořenová zelenina, tedy mrkev, petržel nebo celer ještě na záhonech, máte nejvyšší čas ji sklidit. O tom, jak zrealizovat správným způsobem sklizeň kořenové zeleniny a jak vyřešit skladování, se dozvíte v našem článku.
Kořenová zelenina patří již od nepaměti k základům našeho jídelníčku, při jejím sklízení nezapomeňte na třídění poškozených kusů (Zdroj: Jaromír Malich)
Kořenová zelenina vyžaduje specifický přístup při sklizni
Kořenová zelenina, tedy nejčastěji mrkev, kořenová petržel a celer, je citlivá na správnou techniku sklizně. Jde hlavně o techniku vyjmutí půdy – bezhlavé tahání za růžici listů vede akorát k jejímu utržení nebo znehodnocení jinak krásné úrody. V hlubokých, dobře živených půdách totiž ona konzumní část doroste až do překvapivé velikosti.
Zmíněné druhy se nejsnáze dobývají z půdy pomocí rycích vidlí, díky kterým je zde mnohem menší riziko překopnutí podzemní části než při využití rýče. Úrodu opatrně vyjměte z půdy, prohlédněte, zda není poškozená a odložte vedle na záhon.
Kořenová zelenina a její uskladnění
Kořenovou zeleninu po vyjmutí z půdy důkladně prohlédněte. Nežádoucí je jakákoliv známka poškození, protože pokud takové kusy budete skladovat s ostatními, bude uložená úroda velmi rychle znehodnocena rozšiřující se hnilobou.
Ukládání mrkve do nádob s pískem – po jejich vyplnění až po úroveň krčku kořenů uložte nádoby do sklepa, v suchém prostředí se vyplatí jednou za čas písek vlhčit
Následně kořen důkladně očistěte od zbytků půdy, listovou růžici neodřezávejte, ale rukou odkruťte. Pak je vhodné dát sklizeň na několik dní dokonale oschnout na suché a tmavé místo. Poškozené kusy, stejně tak jako natě, darujte majitelům drobných hospodářských zvířat, mrkví nepohrdnou například králíci. Anebo je možné natě rozsekat sekačkou a použít je jako zelené hnojení do kompostu či k rytí záhonů jako zdroj živin.
Kořenová zelenina se nejsnáze skladuje v nádobách naplněných pískem. Velikost nádoby volte s ohledem na velikost úrody, například celeru je vhodné odřezat část délky kořenů, ale bulvám neřežte kořeny úplně. Po zasypání pískem je úroda rázem připravena k uskladnění ve sklepě s teplotou do 10 °C, aby kořeny a bulvy nenamrzly. Podobným způsobem je možné skladovat i červenou řepu, avšak ta dobře snáší i skladování volné.
Hlízovité druhy kořenové zeleniny, tedy nejčastěji brambory, batáty nebo topinambury, skladujte volně v zelinářských přepravkách. U raných brambor ale pozor na možné omlazení hlíz ještě před sklizní, ty totiž začínají rašit již během podzimu, a tak je nutné jejich přednostní spotřebování, aby se nezhoršila jejich kvalita. Podobně, jako tomu je u klasických druhů kořenové zeleniny, poškozené kusy vyřaďte bokem a přednostně spotřebujte. Při vhodných skladovacích podmínkách vydrží drtivá většina této zeleniny až do příštího jara.
