Pokojové rostliny v zimě procházejí malou zatěžkávací zkouškou, kterou ale s naší pomocí mohou zvládnout tak, aby se na jaře opět zaskvěly v plné kráse. Poradíme vám, jak se o naše rostlinné miláčky starat, aby květiny v příští sezóně opět dobře prospívaly.
V našich domovech jsou téměř všechny pokojové rostliny v zimě vystaveny změněným životním podmínkám, které souvisejí s tím, že začneme topit a také s tím, že jsou tak vlastně uměle připraveny o možnosti dopřát si několik měsíců vegetačního klidu. Když ale těmto okolnostem přizpůsobíme jejich pěstební a životní podmínky, není nejmenší důvod, proč by neměly následující chladné měsíce roku prožít v pohodě.
Především jim musíme upravit zálivku, protože pokojové rostliny v zimě nepotřebují tolik vláhy. Zcela postačí, když je budeme zalévat jednou týdně, některé i méně. Když si nejsme jisti, jak často jim dopřát vláhu, pomohou nám samozavlažovací nádoby. Když to s vláhou přeženeme, pokojovky se začnou přemokřovat, což poznáme podle skvrn na listech, které začnou někdy i zahnívat, a podle toho, že zemina je neustále mokrá. V takovém případě na nějakou dobu přestaneme květiny zalévat a v případě, že hniloba už zasáhla i kořeny, jim vyměníme zeminu a odstraníme uhnilé části kořínků.
Nadcházející měsíce se vyznačují krátkým světelným dnem, takže pokojové rostliny v zimě většinou strádají právě nedostatkem světla. Začnou jim pak opadávat listy, takže je zapotřebí přesunout je na světlejší místo, případně jim uměle „přisvěcovat“. Musíme ale zároveň dbát na to, aby rostlinky nestály v průvanu nebo na ně nešel studený venkovní vzduch při větrání místnosti. Rovněž je vhodné si ověřit, co konkrétní pokojovka potřebuje, protože třeba takový fíkus benjamín nesnáší změnu stanoviště.
Pokojovým květinám škodí také příliš suchý vzduch, který je ve vytápěných interiérech. Že mají pokojové rostliny v zimě nedostatek vzdušné vlhkosti, poznáme podle toho, že jim se jim kroutí a usychají listy, které mohou mít i zahnědlé konečky a celá rostlina postupně uvadá. Pomoci mohou zvlhčovače vzduchu, rosení, případně přenesení do místnosti, kde se netopí, ale v níž by teplota neměla klesnout pod 15 o C. Často pomůže, když pokojovky seskupíme do shluků, protože v nich se lépe udržuje přirozená vlhkost.
U všech pokojových rostlin v zimě určitě přerušíme hnojení a použijeme spíše přírodní biologické zúrodňovače zeminy, které obsahují klasické bakterie a mikroorganismy a jsou obohaceny o vodní řasy a minerály. Zároveň mají schopnost optimalizovat půdní pH faktor a udržují přirozenou vlhkost. Tyto preparáty přidáme do zálivky nebo přímo do zeminy, postačí opravdu mikroskopické množství – většinou je dávkování vypočítáno tak, že 100 g preparátu postačí na 100 kg zeminy.
V zimních měsících, kdy pokojovky žijí v ne zcela standardních podmínkách, jsou náchylnější k napadení nejrůznějšími škůdci. Proto se vyplatí neustále je kontrolovat a zároveň do květináčů umístit optické lapače škůdců.
