Listnaté živé ploty mají kromě okrasné funkce i jeden zásadní a pozitivní efekt pro svého pěstitele – brání negativním vlivům z ulice, zachycují prach a snižují hluk. Výsadba živých plotů, a to i těch listnatých, má poměrně specifické požadavky, péče je ale vcelku jednoduchá. Vše si přiblížíme v našem článku.
Výsadba živého plotu z prostokořenných sazenic (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jaké druhy do výsadby živých plotů vybrat?
Výsadba živých plotů se váže na výběr správných druhů. U listnatých dřevin se vyplatí uvažovat o některé z moderních variant. První z nich je zimostráz, který byl oblíben především v dobách minulých. Jde o nenáročnou dřevinu s drobnými listy a pomalým růstem, která je ale v posledních letech sužována zavíječem, úporným škůdcem.
V současné době se tak vyplatí podívat se po některé z moderních variant. Skvělý je například jilm sibiřský. Ten roste opravdu velice bujně, v prvním roce už umí vyrůst do výšky 1 m – avšak kolem něj nesmí být žádné jiné keře, protože jim odebírá živiny. Pro vzrostlé stromy toto neplatí. Ke všemu ale může dráždit kůži při doteku a je zapotřebí jej také několikrát do roka zkrátit.
Habr je pěkná, odolná a nenáročná dřevina, díky které můžete mít velmi hustý živý plot
Další velice vhodnou volbou je habr. Jde o dekorativní listnatou dřevinu, kterou můžete vysázet s cílem tvorby velmi hustého živého plotu. Přírůstek habru je ročně maximálně do 30 cm, tato dřevina je nenáročná na světlo, ale nesnáší přemokření. Z jilmu ani habru není potřeba odhrabávat listí.
Jak na výsadbu živého plotu
Výsadba živých plotů se provádí podle typu sazenic. Dobře zakořeněné a vyvinuté sazenice se nejlépe přijímají na jaře, tedy do dubna do května, nebo je pak sázejte od září do listopadu. Prostokořenné sazenice opadavých dřevin se vysazují po opadu olistění až do zámrazu.
Pro dobrý vývin živého plotu je zásadní také správná technologie výsadby. Pro drtivou většinu listnatých druhů postačí vytvořit jamky, které budou ve velikosti a hloubce podle vysazovaného druhu dřeviny. Jamky můžete v menším množství vykopat pomocí rýče, velký a dlouhý živý plot si zaslouží přítomnost zemního vrtáku, který výsadbu výrazně urychlí a usnadní.
Zimostráz se využívá především u nízkých plotů, které plní vysoce dekorativní funkci
Po výsadbě živých plotů je vhodné si namíchat směs původní půdy, která se vykopala při hloubení jamek, a smíchat ji s proleželým kompostem, případně kupovaným substrátem, a i startovací dávkou vhodného hnojiva. Poté, co touto směsí vyplníte zčásti vytvořené jamky, zalijte je vodou. Pak pokračujte a proveďte vlastní sázení, rostliny v jamce řádně přitlačte, obsypte zeminou a důkladně zalijte. Prostokořenné druhy ponořte do vody alespoň na hodinu, lépe pak zakoření. V případě suchého období je nutná pravidelná zálivka. U zimostrázu sázejte jednotlivé kusy 25 cm od sebe, habr poté alespoň 30 cm. U jilmu je možná výsadba až 7 rostlin na 1 metr a to tak, že sázíte ve dvou řadách.
Poté, co je výsadba živých plotů hotová, můžete postupně během vegetační doby sledovat přírůstky. S prvním střihem je vhodné počkat až do doby, kdy vyhnízdí většina ptačích druhů, u jilmu je možné stříhání prakticky kdykoliv během vegetace, protože v něm žádní ptáci nehnízdí. Střih provádějte ostrými ručními plotovými nůžkami nebo plotostřihem. Pro hnojení živých plotů je vhodný například kompost, který se opatrně zapraví hráběmi do prostoru pod rostlinami.
