Plevel na zahrádce představuje svízel. A může být ještě větší, pokud je jedovatý – pak totiž může být i nebezpečný. Je zde totiž velké riziko, že si ho můžeme splést s nějakou zeleninou, třeba s nějakým salátem nebo špenátem, a nevědomky ho sníme. Neštěstí může být na světě. Seznamte se s námi s těmi nejčastěji se vyskytujícími jedovatými plevely na českých zahrádkách.
Plevel na zahrádce může být také jedovatý (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Plevel může být jedovatý, a tím pádem i nebezpečný
Plevel, který je jedovatý, je také velmi často snadno zaměnitelný i s jinými rostlinami. I proto byste měli být při zahradničení opatrní. Takový plevel je nebezpečný nejen pro vás, ale i pro děti nebo zvířata. Ty nejjedovatější rostliny přitom rostou všude, takže je doopravdy můžete najít i na své zahrádce.
Jaký jedovatý plevel můžete nejčastěji najít na své zahrádce?
Tetlucha kozí pysk
Tetlucha kozí pysk se může zaměnit s petrželí. Její dozrálé nažky se pak podobají kmínu. Jde o středně nebezpečný plevel, který zapleveluje nejčastěji okopaniny a porosty zeleniny. V hustých porostech obilnin a travin se příliš neuplatní. Požití tohoto plevele způsobuje dávení, závratě a ve větším množství může způsobit i smrt. Pomocným poznávacím znamením je i to, že když rozemnete jeho listy nebo lodyhu, na rozdíl od petržele nepříjemně zapáchá.
Bažanka roční se podobá zase jedné velmi oblíbené bylince
Bažanka roční je v Česku hojně rostoucím plevelem, který nejvíce roste v teplých oblastech na půdách hnojených nebo jinak bohatých na dusík. A proto se nejvíce vyskytuje na zahradách, polích, vinicích, rumištích a u obydlí. Typické pro ni je, že zapleveluje okopaniny, zeleninu, ale i jiný porost. Potlačují ji rychle rostoucí stínicí rostliny. Bažanka roční se pak velmi snadno zamění s bazalkou. I ona je jedovatá, naštěstí otravy mají spíše mírnější charakter.
Bolehlav plamatý je velmi rozšířený plevel. Roste na teplých stanovištích – tedy hlavně v nížinách a podhůří, na rumištích, hnojištích, kompostech, podél cest, v příkopech i na březích řek. Mimo tato místa ho ale najdete i na polích a zahradách. Preferuje kypré hlinité půdy s dostatkem vlhkosti a dusíku. Velmi snadno by se mohl zaměnit s petrželí. Zaměnit se však může i s další kořenovou a listovou zeleninou nebo kořením z čeledi miříkovitých. Jde přitom však o velice nebezpečný plevel, který by vás mohl zabít. Aby vás usmrtil, stačilo by pozřít jen několik jeho listů. Taková záměna by tedy mohla být fatálním omylem.
Durman obecný
Durman obecný je jedovatou rostlinou z čeledi lilkovitých. Je velice působivou rostlinou, kterou si občas lidé na svou zahrádku vysadí záměrně. Má zde dekorativní roli. Málokdo si však uvědomuje, jak moc rizikový ve skutečnosti je. Jedovatá je celá rostlina. I ona může velmi snadno zabít. Je přitom jedno, jakou část rostliny dotyčný pozře. Obzvláště nebezpečná je pro děti, které láká svými zajímavými plody.
Plody lilku černého je pak možné zaměnit s borůvkami. Nebezpečí záměny hrozí především u dětí, které si je snadněji zamění. Rizikové je u nich navíc to, že jejich organismus je na toxické látky mnohem citlivější než tělo dospělého člověka. V případě, když jsou ještě nedozrálé, tak jsou zelené, a je zde velké riziko, že by se mohly přimíchat k zelenému hrášku. I tato rostlina je jedovatá. Jedovaté přitom nejsou pouze plody, ale celá rostlina. Nicméně nejvíce jedu se nachází právě v nezralých plodech. Méně jich je v dozrávajících plodech, v listech a nati. Nejméně jedu je potom ve zralých plodech. Otravy se pak projevují pocitem na zvracení a silným překrvením hlavy. Nejraději roste tam, kde je půda až přesycená dusíkem.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů; rozhlas.cz; Horst Altman: Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové
