Dýně je tak všestranně využitelná ve všech odvětvích kuchyně. Představíme vám některé odrůdy dýní, s nimiž se můžete setkat v obchodech a v kuchyni nejčastěji. Jedná se o jednoletou rostlinu keříčkového vzrůstu, pro kterou jsou typické nápadně velké květy žluté barvy – mimochodem taktéž jedlé. Plody dýní mohou mít různé tvary a dosahují hmotnosti v rozmezí od několika set gramů až do několika kilogramů.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Vyzkoušejte méně známé odrůdy dýní
Dýně patří do skupiny tykvovitých společně s cuketami nebo patizony. Tyto popínavé jednoletky se k nám dostaly z Jižní Ameriky a po mnoha letech u nás i zdomácněly. V současnosti představují spíše módní zeleninu. Můžeme je pěstovat buď jako zeleninu, zpracovatelnou v kuchyni, nebo jako dýně okrasné.
Dýně obsahují spoustu užitečných látek, jako jsou vláknina, mastné kyseliny, sodík, draslík, vápník, mangan, železo, měď, zinek, fosfor a vitaminy B, C, D, E a karoten nebo riboflavin. Obsahují až 95 % vody. Dýně mají široké spektrum použití v kuchyni. Lze je vařit, péct, grilovat, sušit, nakládat nebo z nich můžeme připravovat džemy či chutney.
Jaké nároky na pěstování mají odrůdy dýní?
Všechny odrůdy dýní mají jedno společné – nejsou náročné na pěstování. Přibližně v půlce května je zasadíme do hojně kompostované půdy nebo můžeme pěstovat i přímo na kompostu. Ideální jsou středně těžké, na živiny bohaté půdy. Možná jste slyšeli o tzv. polykultuře – to je pěstování několika plodin se stejnými nároky na půdu a podmínky společně. Pro dýně se hodí společnost kukuřice a pnoucího fazolu, říká se tomu "tři sestry". Nejprve se vyseje kukuřice, v květnu se na volná místa přidají semena dýní, a koncem května se doplní fazolemi.
Půdu musíme důsledně zalévat, odstraňovat plevel a přihnojovat. Dýně mají mohutný kořenový systém, proto si z půdy dokážou samy obstarat potřebné látky i dostatečné množství vláhy. Podle jednotlivých odrůd se pak připravují místa pro výsev, protože dýně kolem sebe potřebuje hodně prostoru. Dýně, ačkoliv jsou příbuzné okurkám, na rozdíl od nich netrpí na plísně a padlí.
Přebytky dýní můžeme využít na přípravu chutney a marmelád
Oblíbené odrůdy dýní
Dýně obrovská
Hravě dosáhne i gigantických rozměrů. Proto jí při pěstování na zahradě vyhradíme opravdu hodně místa. Je to jasně oranžová kulovitá nebo oblá dýně s oranžovou dužinou. Má řadu využití v kuchyni, její semena jsou vhodná k pražení a bývá vyhledávanou ozdobou při Halloweenu.
Hokkaidó
Pěstování dýně hokkaidó není nijak složité. Navíc je to pouze jednoletá rostlina, takže se nemusíme obávat záplavy dýní několik let po sobě. Tyto odrůdy dýní kolem sebe potřebují dostatečné množství prostoru. Protože se hodně rozrostou, měla by se semena sázet více než metr od sebe. Potřebují pro správný růst dostatečné množství vody. Patří mezi teplomilné tykve, a proto je potřeba pro ně vybrat místo s dostatečným množstvím tepla a slunce. Tato dýně je kulovitého tvaru s nápadně oranžovou, ale tenkou slupkou.
Dýně hokkaidó je nejvhodnější na polévku nebo pečená
Acorn-žaludová nebo pepřová
Vyznačuje se hruškovitým podlouhlým tvarem se žlutou slupkou, někdy silně svraštělou. Tyto odrůdy dýní je možné konzumovat i zasyrova, avšak je potřeba dávat pozor. Jakmile je slupka nahořklá, dýni raději vyhodíme, neboť je v ní už nadbytek látky zvané cucurbitacin, který může způsobovat až těžké otravy. Jinak je vhodná třeba na grilování.
Připomíná svým tvarem světle hnědou hrušku, má tlustou šťavnatou jasně oranžovou dužinu a málo semen. Skladovat ji můžeme několik měsíců. Je lehce stravitelná a využijeme ji na pečení i grilování, na přípravu polévek, nádivek i omáček, skvělá je i jako náhrada brambor. Nejlépe chutná až několik týdnů po sklizni, kdy plně vyzraje.
Máslová čili muškátová dýně se hodí k přípravě chutných dýňových kompotů
Méně známé odrůdy dýní
Dýně fíkolistá – sklízí se až v naprosté zralosti před příchodem mrazů. Používá se místo špaget nebo na zahuštění omáček.
Dýně buttercup – dužina plodů je sytě oranžová, máslová a zároveň nasládlá, má příjemné oříškové aroma. Výborná je do koláčů, ale hodí se i k opékání nebo do polévek.
Dýně sklízíme průběžně během léta, když si z nich chceme připravit jídlo. Na uskladnění sklízíme dýně během první poloviny podzimu, dokud nehrozí první mrazíky. Většinu druhů dýní je možné skladovat dlouhodobě, pouze dýni velkoplodou zpracujeme co nejdříve, má sklony k plesnivění a hnití.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Napřírodno, zahradaapriroda.cz, radimejak.cz, zahradkaruvrok.cz
Publikováno: 22. 5. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
