Abyste si na pozemek nezavlekli háďátko bramborové, je v první řadě potřeba kupovat pouze uznanou sadbu – tedy takovou, která byla vypěstovaná na pozemcích, kde nebyla přítomnost háďátka zjištěna. Háďátko škodí výhradně na bramborách a jim příbuzných rostlinách, jako jsou rajčata nebo lilky, a je jedním z nejnebezpečnějších škůdců brambor.
Háďátko bramborové dokáže zcela zdecimovat celá bramborová pole
Háďátko bramborové
Háďátko bramborové (Globodera rostochiensis a Globodera pallida) je v České republice řazeno mezi tzv. karanténní škůdce a parazity. Dorůstá až do délky 12 mm. Samička háďátka může najednou naklást 200 až 500 vajíček. Přebývá v půdě v místech, kde byly v minulých letech vysázené brambory. Zde lze najít především vajíčka či larvy háďátek, vajíčka jsou přitom schopna v mírném pásu přežívat v půdě až 20 let.
S likvidací je potřeba začít co nejdříve, protože tento škůdce se neobvykle rychle množí, a díky tomu zvládne háďátko bramborové na zahradách a na polích napáchat obrovské škody. Globodera pallida je mnohem agresivnější než Globodera rostochiensis a je schopna napadat řadu odrůd, které jsou na skupinu Globodera rostochiensis rezistentní. Hostitelské rostliny jsou brambory, rajče, lilek a lilkovité plevele.
Příznaky napadení rostlin háďátkem
Napadené rostliny rostou pomaleji, jsou menší a dochází k deformaci listů, které se kroutí a žloutnou. Když rostlinu vytáhnete, uvidíte na kořenech malé bouličky – to jsou místa, kde se soustřeďují dospělá háďátka. Žloutnutí listů postupuje odspodu nahoru. Při teplotě nad 15 °C háďátko bramborové masově napadá kořínky.
Po infikování je největším nebezpečím zranitelnost rostlin vůči řadě dalších chorob. Na napadených bramborách se objevují hnilobné a rozkladné houby. Škůdce způsobuje šíření infekce zvané globoderóza brambor. Taková epidemie může zničit celé plantáže zeleniny. Na silně zamořených pozemcích se snižují výnosy raných a středně raných odrůd brambor o 50 až 80 %, výnosy pozdních odrůd o 30 %. Většinou se plody přestávají vyvíjet, nebo zcela chybí.
Podle zákona č.326/2004 Sb. "O rostlinolékařské péči" je každý, kdo zjistí výskyt háďátka, povinen tuto skutečnost oznámit obecnímu nebo okresnímu úřadu nebo obvodnímu rostlinolékaři Státní rostlinolékařské správy.
Ochrana před háďátkem
Počet háďátek se snižuje při pěstování řepy, jetele, ovsa, žita, různých druhů trav, lnu, konopí, pohanky, hrachu a podobně, k tomu je potřeba hubit lilkovité plevele – lilek černý, lilek potměchuť, ale také durman, blín, rulík zlomocný a některé druhy tabáku nebo mochyni židovskou.
Na stejném pozemku pěstovat brambory nejdříve za 5 let po jejich předchozí výsadbě.
Chemická ochrana pomocí granulované močoviny.
Preventivně působí i střídání sázení plodin na jiných místech či dřívější termín výsadby.
Na dezinfekci půdy se používají chemické přípravky – nematocidy. Podobně účinkuje i dusíkaté vápno, které se aplikuje na jaře. Následně je nutné ručně háďátka z půdy vysbírat a zlikvidovat.
Pro háďátko bramborové je smrtelná teplota nad 60 °C. Vyzkoušejte před výsadbou propařit půdu nebo prolít vřelou vodou a překopat.
Za vyzkoušení také stojí vysadit okolo záhonů s bramborami aksamitníky, které svou vůní (nebo spíše zápachem) odpuzují většinu škůdců – působí i na háďátko bramborové.
Před sázením můžete půdu ošetřit houbami, které háďátko likvidují (Arthrobotrys a Dactylaria).
Drátovec nemá s háďátkem sice nic společného, ale je to rovněž nepříjemný škůdce
Důležité je neplést si háďátko bramborové s drátovci, ti jsou až 3 cm velcí a často v hlízách brambor vyžírají chodbičky. Drátovci jsou ale larvy kovaříků a s háďátky nemají celkem nic společného, jsou to ale také škůdci.
Zdroj informací: agromanual.cz, veselebydleni.cz, bydlimekvalitne.cz, konev.cz
Publikováno: 5. 6. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
