Podzimní výsev letniček, medvědího česneku a zeleniny pro jarní sklizeň

Podzimní výsev letniček

Pokud je podzim příznivý a dopřává pěstitelům ještě trochu tepla a slunečních paprsků, je to ideální doba na podzimní výsev letniček, ale také na výsadbu medvědího česneku, bylinek a rychlerostoucí zeleniny, která nás na jaře překvapí křehkostí a chutí. U podzimních výsevů je důležité volit správné odrůdy, které zimu na záhonech přečkají, a klíčící letničky ochránit ani ne tak před mrazem, ale před ostrým větrem.

Letničky, které se samy množí samovýsevem, je možné použít na podzimní výsev. Například:

iberka (Iberis), dříve též štěničník

zlateň věncová (Glebionis coronaria)

ostrožka stračka (Consolida regalis)

sluncovka kalifornská čili mák kalifornský (Eschscholzia californica)

měsíček lékařský (Calendula officinalis)

hledík větší (Antirrhinum majus)

vlčí mák (Papaver rhoeas)

černucha damašská a setá (Nigella sativa)

chrpa modrá (Centauera cyanus, syn. Cyanus segetum)

len velkokvětý (Linum grandiflorum)

Letničky, které jsme vyseli na podzim, budou mnohem odolnější, než kdybychom je vysadili na jaře. Semínka stačí jen lehce přihrnout zeminou a před zimou ochránit netkanou textilií nebo chvojím. Teploty klesající k nule během klíčení u spousty letniček podněcují časnější a hojnější kvetení a kupodivu i lepší růst. A co je příjemné, podzimní výsev letniček dokáže urychlit až o měsíc jejich kvetení.

Záhon je před zasetím semen potřeba dobře zbavit plevelů, kamenů a zbytků předešlé sadby. Půdu bychom měli prokypřit do hloubky alespoň 20 cm, což usnadní semínkům jarní klíčení. Také výsev je lepší provést hlouběji než na jaře. To je nutné z toho z toho důvodu, že kyprá zemina během zimy slehne a semena by se mohla stát vítanou změnou v jídelníčku přezimujících ptáků.

Jarní sklizeň zeleniny

O podzimním výsevu zeleniny toho již bylo napsáno mnoho.

Pažitka je nejchutnější na jaře a na podzim. Když ji přihnojíme, zesílí a bude se jí dařit.

Petržel kudrnku i naťovou první rok na jaře vysejeme a od léta můžeme trhat mladé natě. Intenzivně začíná petržel růst následující jaro.

Libeček se postará o hojnost aromatické natě od jara do podzimu. Jedná se o trvalku, která je každým rokem mohutnější.

Vytrvalá cibule se na zahradě vyplatí. Nejlepší je mít několik rostlin, jejichž nať opakovaně sklízíme.

Mladá cibule se snadno vypěstuje ze sazečky, kterou je lepší vysadit přímo na záhon a zakrýt netkanou textilií. Když seřízneme nať, rostliny znovu obrazí a později sklidíme celou cibuli. Tímto způsobem je možné pěstovat i ozimou cibuli.

Česnek má na podzim velmi chutnou nať, kterou je možno postupně sklízet a používat.

Medvědí česnek roste sice ve volné přírodě, ale můžete jej vysadit i na zahradu. Bude se mu dařit na mírně zastíněném vlhkém místě.

Pórek, zejména zimní odrůdy, lze sklízet v průběhu zimy i brzy na jaře, dříve, než rostliny začnou vybíhat do květu.

Mangold na jaře poskytuje chutnou sklizeň listů, které připomínají špenát. Řapíky je možné konzumovat jako chřest.

Špenát dobře přezimuje a na jaře velmi brzy poskytuje dostatek chutných a křehkých listů.

Kozlíček polníček sklízíme brzy na jaře. Obvykle se seřezávají celé rostliny.

Rukola má mírně štiplavou chuť, na jaře lze sklízet její listy z podzimních výsevů.

Listové saláty poskytují na jaře chutné listy z podzimních výsevů.

Ředkvičky jsou stálicemi mezi na jaře sklízenou zeleninou nejen pro šťavnaté a křehké bulvičky, ale z mladých rostlin využijeme i chutné svěží lístky. Stejně tak konzumujeme i mladé lístky z červené řepy.

Do popředí se také dostává zájem o pěstování topinamburů, které patří mezi mrazuvzdorné rostliny a jejich hlízy je možné sklízet rovněž na jaře. Podobně tomu je pak u kadeřávku, který se dá sklízet i během zimy a na jaře.

Pěstování medvědího česneku je snadné a nenáročné, lze ho množit jak semeny, tak cibulkami. Nejlepší místo je polostín v blízkosti opadavých keřů a stromů. Česnek můžeme vypěstovat ze semínek, výsev je ideální nejlépe na podzim v období od září do listopadu.

Medvědí česnek má rád vlhkou půdu, proto je potřeba pravidelně toto místo zalévat. Medvědí česnek nikdy nevysazujeme na místa, na kterých pěstujeme také konvalinky. Na rozdíl od česneku jsou prudce jedovaté a jejich listy jsou si na první pohled podobné.