Hlošina je velmi variabilní keř či strom, který vyniká pestrými listy. Pěstování hlošiny není náročné, neboť tyto rostliny zvládnou růst i v nepříliš příznivých podmínkách. Jejich malé nenápadné květy ale výrazně voní a za zmínku stojí i chutné oranžové až červené plody. Pokud hledáte nenáročnou a krásnou rostlinu pro svou zahradu, je právě některý z mnoha druhů hlošin skvělou volbou.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Pěstování hlošiny
Hlošina (Eleagnus) je opadavý nebo stálezelený strom nebo keř. Tyto okrasné dřeviny jsou známé svým atraktivním listím a často mají stříbřitý nebo šedivý vzhled díky drobným šupinkám nebo chloupkům na listech.
Hlošiny zdobí zahrady, parky a veřejné prostory svými bílými a žlutými květy od května do června, jsou odolné a přizpůsobivé, často se využívají v zahradní architektuře díky svým okrasným listům i barevným plodům. Pěstování hlošiny je nenáročné poměrně snadné.
Druhy hlošin
hlošina Ebbingeova (Elaeagnus x ebbingei)
hlošina mnohokvětá (Elaeagnus multiflora)
hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata)
hlošina pichlavá (Elaeagnus pungens)
hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata)
Hlošiny poskytují bohatou úrodu lahodných a výživných plodů, které se často označují jako podzimní olivy. Tyto malé sladké plody jsou plné důležitých živin, mají karmínově červenou barvu a příjemně sladkou chuť.
Hlošiny preferují slunná nebo polostinná stanoviště, kde se budou jejich dekorativní listy dobře rozvíjet. Dobře se jim bude dařit v propustné půdě s mírně kyselým až neutrálním pH.
Mladé sazenice je potřeba pravidelně zalévat, aby se snáze ujaly, vzrostlé keře a stromy však zvládají bez obtíží i delší suchá období. Pokud zasadíte hlošinu do výživné půdy, není již potřeba dalšího přihnojování. Taktéž není potřeba při pěstování hlošiny rostliny zkulturňovat řezem, řez nebo střih větví se provádí pouze pro omezování jejich růstu. Hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata) nebo hlošina mnohokvětá (Elaeagnus multiflora) totiž patří spíše mezi invazivní rostliny, proto je potřeba jejich rozrůstání důsledně regulovat, aby nenarušovaly místní ekosystémy.
Pěstování hlošiny se provádí výsevem semen nebo vysazováním řízků z matečních rostlin. Semena se vysévají na podzim nebo na jaře. Řízky lze získat ze zralého dřeva na konci zimy nebo na jaře. Další možností množení je tzv. vrstvení, kdy se větev ohne k zemi a připoutá, dokud nevytvoří kořeny.
Pěstování hlošiny podle druhu
Hlošina okoličnatá je opadavý keř, který dosahuje výšky až 4 metry. Vyznačuje se krásnými květy, které jsou drobné, žluté a výrazně voní. Plody hlošiny okoličnaté jsou sice jedlé, ale nepatří mezi nejchutnější. Je často využívána jako okrasná rostlina.
Hlošina Ebbingeova je hybridní rostlina, která vznikla zkřížením. Je to stálezelený keř, který dorůstá do výšky až 4 metry. Krémově bílých vonných květů se dočkáte na konci léta nebo na začátku podzimu. Tento druh hlošiny se hodí více do městské zástavby, protože je odolná vůči znečištěnému ovzduší. Využívá se také do živých plotů nebo smíšené výsadby.
Hlošina mnohokvětá je opadavý keř, který dorůstá výšky 2 až 3 metry. Je využívána nejen jako okrasná rostlina, ale také pro sběr svých plodů. Právě tato odrůda hlošiny nabízí ty nejchutnější plody plné vitamínu C a sbírají se nejen pro konzumaci v syrovém stavu, ale i na výrobu sirupů, marmelád nebo na sušení.
Hlošina stříbrná je opadavý keř, který dosahuje výšky maximálně 3 metry, která kvete na jaře až na začátku léta. Je oblíbená pro svou odolnost vůči drsným podmínkám, takže je možné pěstovat hlošiny stříbrné i v oblastech, které jsou pro většinu rostlin velmi náročné. Uplatní se v rekultivaci poškozených půd nebo ve výsadbách pro ochranu půdy před erozí.
Hlošina úzkolistá je středně velký keř nebo malý strom, přesto ale může dorůstat až do výšky 10 metrů.
Hlošina pichlavá je stálezelený vzpřímený keř, dorůstající do 2-3 metrů. Roste velice rychle a dobře snáší řez. Její plody v našich podmínkách nestíhají dozrát, jejich konzumace se tedy nedoporučuje. Větvičky vydrží dlouho zelené a hodí se do různých kytic či aranžmá.
Pěstování hlošiny je možné nejen ve volné půdě, ale i v nádobách. Rostliny v květináčích jsou ale poněkud citlivé na teplotní rozdíly v zimě, a proto měly být v tomto období umístěny na stinném místě, nejlépe bez přímého slunce. Vyplatí se také chránit pěstební nádoby vhodným zákrytem, ideální je netkaná textilie nebo juta. Jako u mnoha jiných hrnkových rostlin je ochrana hlošin před horkem a zimním sluncem důležitější než ochrana před chladem.
Každý druh hlošiny může zahradu obohatit výjimečným způsobem. Tyto okrasné dřeviny krásně kvetou, voní, dávají jedlé plody a zároveň slouží jako vytrvalé zelené hnojení. Hlošiny totiž hostí v kořenových hlízkách nitrifikační bakterie, které dovedou poutat vzdušný dusík, čímž rostliny zúrodňují půdu a trvale ji obohacují základní živinou, a tak slouží jako vytrvalé zelené hnojení.
Mezi nejčastější choroby hlošiny patří padlí (Oidium), které se projevuje bílým povlakem na listech a květech. Další chorobou, na kterou můžete při pěstování hlošiny narazit, je hniloba kořenů, která bývá způsobená přemokřením půdy. Škůdci, kteří někdy hlošinu napadají, jsou zejména mšice a roztoči. Choroby i škůdce je možné likvidovat postřikem (insekticidy) nebo zajištěním správné péče a optimalizací prostředí.
Zdroj informací: chalupari-zahradkari.cz, hnojik.cz, obyvat.cz, zahradnitipy.com, hura-zahrada.cz
Publikováno: dnes, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
