Jak postupovat při výsadbě

Rostliny pro výsadbu musí být svěží, proto by měly být před sázením umístěny v chladnu. Pokud sazenice mírně zavadnou, nevadí. Namočením se snadno vzpamatují. Nesmějí se ale zapařit, takové rostliny po výsadbě odumírají. Sazenice se vysazují buď podle šňůry, nebo do vyznačených rýh. Vysazují se pouze z jedné strany šňůry. Sazenice před sázením musí být mírně vlhké. Bedničku, ve které sazenice roznášíme, zakryjeme vlhkou textilií, aby rostliny zbytečně neosychaly. Kořenům nejvíce škodí přímé sluneční paprsky.

Při sázení je dobré použít sázecí lopatku, aby vyryté jamky byly dost široké a kořeny se mohly dobře rozprostřít. Kořeny v jamce nesmějí být zahnuté nebo dokonce obrácené vzhůru. Po zasypání půdu ke kořenům důkladně přimáčkneme. Správně zasazená sazenice, pokud se uchopí za listy, nejde vytáhnout. Co se týká hloubky sázení, platí zásada, že mají být tak hluboko, jak rostly u mateřské rostliny. Krček má být asi 1 cm pod povrchem, protože po zalití se půda slehne. Při mělkém vysazení rostliny krní, protože nemohou vytvářet další hlavní kořeny. Při hlubokém vysazení mladé listy rostlin špatně narůstají a živoří do té doby, než krček proroste k povrchu půdy. Rostliny se vysazují buď navečer, nebo za podmračeného počasí, nejlépe před nebo po dešti. Po výsadbě sazenice zalijeme. Mokré místo je vhodné zahrnout suchou zeminou.

Výsadba do fólií – nejvhodnější způsob pro zahrádkáře

Původně používané PVC folie jsou nahrazovány netkanou textilií. Výhodou této látky je především lehkost, propustnost vody a snadná manipulace při zakládání pěstebního záhonu. Tento způsob pěstování je vzhledem k minimální pracnosti v průběhu celého vegetačního období velmi oblíbený především u zahrádkářů a drobných pěstitelů. Použití černé netkané textilie spojuje hned několik výhod najednou.

Slouží jednak jako podkládací materiál, zabraňuje znečištění plodů od zeminy, dále pro rychle osychající povrch se podstatně omezuje znehodnocení plodů hnilobou. Na rozdíl od folie z PVC propouští vodu, takže po zálivce či dešti nevznikají na povrchu kaluže. Černá textilie velmi dobře absorbuje sluneční paprsky, tím dochází k většímu prohřátí půdy a následně k rychlejšímu zrání plodů.

Kořenový systém je bohatší, kořeny nejsou poškozovány okopávkami a mohou se rozprostírat blízko pod povrchem půdy. Výhodou je, že jahody není potřeba okopávat a plít, protože černá textilie zabraňuje prorůstání plevelů.

Odstraňování šlahounů se také značně zjednodušuje, protože nové odnože nemohou na textilii zakořenit, a tak se pouze zdvihnou a odstřihnou. Při tomto způsobu pěstování je však prvořadá důkladná příprava pozemku před sázením, výživná kompostová zemina, do které budeme sázet, důkladné odplevelení a především platí, že se nikdy jahody nebudou sázet na to samé místo po předchozích jahodách. Na takto připravený záhon pokládáme textilii, která se na okrajích buď zahrne zeminou, nebo se připevní speciálními kolíky. Po textilii můžeme v době sklizně pohodlně chodit.

Pro výsadbu se nejčastěji používá textilie v šířce 160 cm a je doporučeno provádět výsadbu do řádků od sebe vzdálených 70-80 cm a jednotlivé sazenice pak 30 cm od sebe. Tento spon umožňuje pohodlný sběr s dostatečně širokými pracovními uličkami. Vylepšením je výsadba do vyvýšených záhonů s využitím kůry v mezičasí. Samotná technika výsadby pak spočívá v tom, že po položení textilie si pomocí šňůry vyznačíme řádek. Ostrým nožem nebo nůžkami uděláme v textilii otvory nejlépe ve tvaru kříže na vzdálenost sazenic. Otvory by měly být tak veliké, abychom mohli pohodlně sázet sázecí lopatkou i s případným kořenovým balem. Sazenice se při tomto způsobu pěstování velmi dobře ujímají a přezimují a již prvním rokem dávají velmi pěkné plody. Pro ty, kteří uvažují o vysazení nových rostlin, máme několik vhodných zajímavých odrůd. Navíc je stále vhodná doba pro výsadbu, která by měla končit koncem září, v teplých oblastech podle vývoje počasí je možné vysazovat ještě v první dekádě října.

Raně dozrávající odrůda. Plod je pevný, velký, kuželovitý, rovnoměrně červeně zbarvený, silně lesklý, vynikající chuti. Vhodná pro přímý konzum a mražení.

Raně dozrávající odrůda, Plod je středně pevný až pevný, středně velký až velký, kuželovitého tvaru, rovnoměrně tmavě červeně zbarvený, silně lesklý. Dužnina je středně červená s výraznou dutinou uvnitř plodu. Tvarové rozdíly mezi prvními a dalšími plody jsou malé. Odrůda by měla mít vysokou odolnost proti plísni šedé, je vhodná pro přímý konzum a mražení.

Elvíra

Odrůda holandského původu. Je poloraná. Hlavní použití plodů je ke stolním účelům a mražení. Na rozdíl od většiny jiných odrůd, má až dvojnásobný obsah vitaminu C (v průměru je to 75 mg %). Spolehlivě plodí v nižších i středních polohách, přestože původně byla doporučována jen pro teplejší oblasti.

Prima

Patří mezi novější české odrůdy v sortimentu, je raně dozrávající odrůda. Plod je středně pevný, středně velký až velký, kulovitého mírně sploštělého tvaru, rovnoměrně červeně zbarvený. Odrůda by měla mít vyšší odolnost proti plísni šedé, je vhodná pro přímý konzum a mražení. Je vhodná do vyšších poloh vzhledem k pozdějšímu nástupu do květu netrpí pozdními mrazíky. Odrůda je navíc mimořádně úrodná.

Frikonsa

Stará německá odrůda, patřící k pozdně dozrávajícím. Patří mezi špičku v sortimentu. Plody jsou velmi tmavé lahodné chuti a vůně. Šťáva intenzívně barví.

Určitým posunem vpřed je pěstování jahod pod foliovými kryty. Využívá se především ve velkovýrobních podmínkách, ale mohou jej vyzkoušet i drobní pěstitelé. Sazenice jsou pro sklizeň využívány maximálně 2 roky, poté se nahrazují novými. Třetím rokem již dochází k podstatnému snížení výnosů, které se projeví i na horší kvalitě plodů. Foliové kryty jsou přenosné. Výhoda tohoto způsobu pěstování spočívá ve vysoké eliminaci houbových chorob, protože rostliny nejsou vystaveny dešti. Podmínkou pěstování je ale kapénková závlaha. Pro snadnější sklizeň se využívají vyvýšené záhony a jejich pokrytí folií. Tím je omezen i růst plevelů, současně je v mezičase využita sláma, jako zdroj organické hmoty. Foliové kryty jsou po dobu letních měsíců ze stran otevřené kvůli zajištění dostatečného proudění vzduchu. Na podzim se ale uzavírají, a tak je sklizeň prodloužena až do konce listopadu, vzhledem k zabezpečení rostlin před mrazem.

Frigo sadba

Pro výsadbu na jaře je využívána také frigo sadba. Jedná se o sadbu získanou z rostlin sklizených v době vegetačního klidu (nejlépe konec října až začátek listopadu). Rostlinám se odstraňují listy tak, že zůstane pouze listové srdéčko s kořenovým krčkem a kořínky. Uloží se do polyetylenových sáčků a uskladní se v chladírenských boxech při teplotě -1 až -2 °C. Teploty nesmějí kolísat a v tomto klidovém stavu, kdy rostliny minimálně dýchají, přečkají velmi dobře potřebných 7-8 měsíců, ale i déle, do doby výsadby. Před výsadbou se teplota postupně zvyšuje, aby přechod z nízkých zimních teplot do teplot letních (duben-červenec), nebyl příliš prudký. Sazenice koření velmi brzy po výsadbě vzhledem k mohutnému kořenovému systému. Vytvářejí velké množství květních základů pro sklizeň v letošním ale i dalším roce. Sazenice nevypadají příliš vábně, někdo by je mohl považovat za odpad, ale nesmíme se nechat mýlit. Mohutný kořenový krček a dlouhé silné kořeny mají schopnost během několika dnů po výsadbě zakořenit a již za tři dny pozorujeme rašící listy. Největším překvapením ale je vysoká násada plodů již za 6-7 týdnů po výsadbě. Na jedné sazenici můžeme napočítat až 50 plodů!