Jaro je již v plném proudu a pěstování zeleniny na zahrádkách se stalo téměř národním sportem. Tento oblíbený koníček však není výsadou pouze našich rodičů či prarodičů. Také děti již začínají následovat kroky svých dospělých vzorů a pěstování hrachu je ideální volbou pro začínající malé zahrádkáře. Výsev je velice jednoduchý, pěstování zábavné a navíc dětem báječně chutná.
Jak na to
Hrách je velice oblíbená popínavá rostlina, která svými jemnými kvítky zkrášlí nejednu zahrádku. Druhů existuje povícero a záleží pouze na každém z nás, které odrůdě dáme přednost. V našem případě se budeme věnovat převážně výsevu obřího hrachu, který se pne do výšky až 180 cm. Pro tyto rostliny bude zapotřebí vystavět konstrukci, jež bude oporou pnoucím rostlinám. Výstavbu takové konstrukce zvládne prakticky každý. Potřebujeme k tomu pouze několik tyček, síť, provázek a kolíky, kterými celou, nově vzniklou konstrukci uchytíme. K samotnému osevu pak potřebujeme pouze sázecí kolík a hlavně semínka.

Vánoční stromek jako opora rostlin
Rostliny hrachu se vyznačují svou popínavostí a podle zvoleného druhu můžeme pěstovat luštěninu, která se pne do výšky pouhých pár centimetrů, nebo naopak rostliny, jejichž výška může dosahovat až ke 2 m.
Jako jednoduchou oporu pro tyto rostlinky můžeme použít např. opadaný smrček, který na vánoce zastával důležitou funkci vánočního stromku. Dle velikosti takové opory zvolíme i příslušná hrachová semínka. Máme zde dva stromky. Ten první je menší, tudíž i rostlinky budou spíše nižší. Druhá opora je mnohem vyšší. K tomuto uschlému pomocníkovi budou zaseta semínku hrachu Alderman. Jedná se o obří odrůdu, jejíž rostliny dosahují výšky kolem 2 m.
Obě soušky zasuneme do země tak, aby stály zcela rovně. Ve vzdálenosti 10 cm obkroužíme oba kmeny a připravíme si tím drážky pro následný osev. Vždy je nutné počítat s tím, že nevzejdou všechna zasetá semínka. Dávají se tedy po dvou až třech kusech, a to do hloubky zhruba 2 cm. Nyní se už jen přikryjí hlínou a pořádně zalijí. Až rostlinky vzejdou z hlíny a povinou se kolem uschlých stromků, obohatí soušky zelenými listy a obě již seschlé opory se opět zazelenají.

Výsev k síti
Na výrobu konstrukce pro pnoucí rostlinky hrachu potřebujeme pouze pár věcí. Nejedná se o nic složitého. Záhonek, kde bude stát opora k hrachu, pořádně uhrabeme. Do země zapíchneme postupně čtyři tyčky, přibližně metr od sebe. Nyní je zapotřebí pevný provázek. Ten slouží jako opora těchto tyčí, které by se bez vyztužení mohly pod vahou hrachu prohnout. Celá konstrukce by pak měla tendenci k zhroucení.
Provázek navážeme na každou tyč, na stranách vypneme a přichytíme ke kolíkům usazeným v zemi. Vypnutí celé konstrukce je velice důležité. Kdyby přišel vítr, mohla by se konstrukce zhroutit jako domeček z karet. Nyní přijde na řadu síť s oky 10×10 cm. Taková oka jsou totiž úplně ideální pro rostliny hrachu. Síť se připevní k horní části konstrukce, pomocí provázku se vypne a přichytí k tyčkám.

Výsev hrachu
Konstrukce již stojí, políčko je připravené, tak hurá do samotného výsevu. Pod sítí si připravíme žlábek, zasejeme hrách a zahrneme zeminou. Pak už jen stačí dodávat hrachu potřebnou vláhu. Během krátké doby se na konstrukci vytvoří nádherná zelená stěna, která může skvěle sloužit i jako odclonění sousedů. Po dvou měsících se již můžeme těšit na sklizeň sladkých zelených kuliček hrášku.

Co je dobré vědět
Hrách je původní rostlinou pocházející ze Středomoří. Odtud se rozšířil nejen do Evropy, ale prakticky po celém světě.
Plody jsou bohatým zdrojem bílkovin, vlákniny a minerálů. Nejen v české kuchyni si proto vydobyl své místo. Kuchyně celého světa hojně využívají tuto plodinu. Své využití nalezl jako nezralý plod v podobě hrášku či celých lusků, ale i jako zralá plodina, což je hrách. Všeobecně je známo, že hrách způsobuje nadýmání. Nejedná se však o nic drastického. Stačí pouze tuto luštěninu zařadit častěji do svého jídelníčku, avšak po malých porcích. Střeva si pak snadněji zvyknou na nestravitelné oligosacharidy, které právě toto nadýmání způsobují.

Z hrášku si uvařte báječné rizoto
Publikováno: 5. 6. 2021, Autor: Beata Boháčová, Profil autora: Beata Boháčová