reklama

Moře květů zakrslých lýkovců provoní jarní zahradu vůní nejlepších parfémů

Kromě známých lýkovců v našich lesích jsou fantastickou ozdobou zahrady zakrslé horské lýkovce, které se vyznačují kompaktností keříků, bohatostí květů a omamnou vůní. Pokud se dobře zakoření, pak je následná péče o ně téměř bezúdržbová. Vyniknou jako kvetoucí moře v kompozici s většinou dřevin a skalniček, dechberoucí je jejich kombinace speciálně s čarověníky.

Lýkovec Daphne cneorum v plném květu a s neodolatelnou vůní luxusního parfému (Zdroj: Jiří Trojan)

Když se řekne lýkovec…

Když se řekne lýkovec, představí si většina zahrádkářů metrové keře (Daphne mezereum) rostoucí v naší přírodě celkem běžně, kvetoucí v růžové až fialové barvě, výjimečně i v bílé. Dozrávající semena v červené barvě jsou velmi dekorativní ozdobou těchto keříků. U bílé formy se setkáváme se žlutou barvou plodů. Všechny lýkovce jsou prudce jedovaté, což je třeba mít na paměti při pořizování lýkovců do zahrady.

Kde sehnat zakrslé lýkovce?

Problém bývá rostliny vůbec sehnat, protože je běžně zahradnictví obvykle ve svém sortimentu nenabízí. Rostliny se obtížně množí a lze je pořídit při trošce štěstí u specialistů. Mezi pěstitele lýkovců patří Jiří Trojan z Varnsdorfu. Podělil se s námi o krásné fotografie i rady, jak pořídit a pěstovat tyto rostliny okouzlující krásou a vůní.

Voňavé lýkovce ve skalce
Letité lýkovce ve skalce na jaře úžasně voní (Zdroj: Jiří Trojan)
Nejmenší lýkovec v květu
Nejmenší lýkovce Daphne petraea. Na obrázku asi nejznámější kultivar „Garnet“ (Zdroj: Jiří Trojan)

Další skupinu, která je pro skalničkáře velmi atraktivní, tvoří lýkovce u nás nepůvodní a ve většině případů zakrslé. Jsou to rostliny pocházející z horských oblastí. Jediným zástupcem těchto nízkých keříků, rostoucím vzácněji u nás, je Daphne cneorum.  Nádherně kvetou a největším darem přírody, kterého se jim dostalo, je jejich vůně. Voní opravdu neskutečně, jak nejlepší parfémy. S trochou nadsázky by se aroma dalo přirovnat někam mezi vůni šeříků a hyacintů.

Lýkovec s krémovými květy zaujme barvou i vůní
Daphne glomerata je krásná varianta zakrslého lýkovce s krémovými květy a fantastickou vůní (Zdroj: Jiří Trojan)
Poléhavý lýkovec růžové barvy krásně voní v zahradě
Poléhavý lýkovec Daphne cneorum „Kummert“ šíří vůni v zahradě (Zdroj: Jiří Trojan)

Většina lýkovců až na několik výjimek netvoří v našich podmínkách semena. S rozmnožováním rostlin bývají problémy. Pěstitelé se snaží rostliny řízkovat nebo roubovat, jejich dostupnost je omezena. Řízkování těchto rostlin je velmi složité. I odborníci mají při řízkování střídavé úspěchy. Jednodušší cestou množení je roubování. Rouby chytají celkem dobře, je zde ale opět problém s nedostatkem podnoží i samotných roubů. Proto není snadné rostliny sehnat, a to zejména vzácnější odrůdy. Nejmenším lýkovcem na pěstování je Daphne petraea. Je to asi 5 cm vysoký skvost vhodný do miniaturních skalek. Je v kultuře již mnoho kultivarů tohoto lýkovce. Většina kvete v růžových odstínech, ale jsou i vzácnější bílé formy. Také se lze setkat s překrásnou plnokvětou variantou. Pořídit takový lýkovec lze však pouze u specialistů na tyto rostliny.

Zakrslý lýkovec s bíle panašovanými lístky
Daphne cneorum variegata s bíle panašovanými lístky (Zdroj: Jiří Trojan)

Mnohé lýkovce, pocházející zejména z hor Číny, mají barvu květů žlutou. Bohužel jsou v našich klimatických podmínkách choulostivější a ne všechny se daří udržet přes zimu. Pěstitelé je proto pěstují v květináčích a na zimu je zakládají do skleníku. Přenosným způsobem přezimování v nádobách se daří lýkovce z odlišného horského klimatu zachovat i u nás. Kdo nechce rostliny na zimu stěhovat, má možnost vybrat si u specialistů otužilejší formy z volné výsadby, které přezimují v zahradě.

Zcela odolným a nejspolehlivějším lýkovcem u nás je Daphne cneorum a jeho kultivary. Vytváří krásné keříky do 20 cm plné květů. Pokud si pořídíte slovenský endemitický lýkovec Daphne arbuscula, je vhodné vysadit rostlinu do spáry mezi kameny ve skalce. Zajímavou volbou je také lýkovec Daphne blagayana. Není sice kompaktní a zabere větší prostor, ale když na jaře vykvete, tvoří fantastickou souhru květů a vůně. Lýkovce jsou poslední dobou velkým hitem a těší se velkému zájmu mnoha pěstitelů. Pokud znáte někoho, kdo je množí a můžete je od něj získat, lze tak trochu mluvit ale o slušné dávce štěstí. Zejména, pokud pěstuje vzácnější kultivary. V zahradnictvích na sazenice narazíte spíše výjimečně.

Vyšší forma lýkovce v zahradě
Lýkovec Daphne alboviana dorůstá do výšky 50 cm (Zdroj: Jiří Trojan)
Zakrslý růžový lýkovec v květu
Slovenský endemit Daphne arbuscula v květu (Zdroj: Jiří Trojan)

Pěstování lýkovců

Při sázení lýkovců je vhodné vybrat místo s dostatečným osluněním. Ideální je pro ně tzv. "putující stín“, který rostlinám velmi prospívá. Jedná se o místo zastíněné stromem či jiným objektem. Stín se pohybuje podle polohy sluníčka přes rostliny. Takže rostliny nejsou na slunci celý den, ale přitom jsou na osluněném místě. Vyvarovat se určitě musíme přemokřeným místům a plnému zastínění. Při přesazování je třeba mít na zřeteli hloubku kořenů rostlin. Bývá překvapivě nezřídka 1 m. Proto je vhodné rostlinám najít pevné stanoviště a již je nepřesazovat. Na přesazování jsou velmi citlivé.

Drobný lýkovec ve skalce
Lýkovec Daphne cneorum „Peggy Fell“ (Zdroj: Jiří Trojan)
Voňavý lýkovec mezi kameny
Lýkovec Daphne collina ve skalce (Zdroj: Jiří Trojan)

Lýkovce obalené květy jsou obohacením krásy každé jarní zahradní kompozice.  Pan Jiří Trojan, který je především pěstitelem čarověníků, má ve své sbírce kolem 70 kultivarů lýkovců. Pro jejich zdárný růst doporučuje především uvážlivou volbu místa, kde se jim bude dařit a zároveň nezarostou jiné rostliny. Zásadní je "zabydlené“ rostliny nepřesazovat. Jakmile dobře zakoření, nepotřebují žádnou zálivku. Nejlépe se vyjímají mezi kameny ve spárách skalky. Lýkovce jsou vodné zejména pro slunné zahrady a milovníky krásné zahradní vůně.

Lýkovec ve skalce
Daphne schlyteri a další si můžete prohlédnout na webu www.rostliny-ve-skalce.webnode.cz (Zdroj: Jiří Trojan)

Víte, jak naroubovat čarověník?

www.rostliny-ve-skalce.webnode.cz

Publikováno: 24. 6. 2021, Autor: Jana Hanšpachová