Čarověník, hříčka přírody, kdy se vytvoří mutací novotvar na původní rostlině. Často rostou na nedostupných místech vysoko v korunách stromů, odkud je sundávají lezci či specialisté na výškové práce. Ze získaných roubů v přírodě nebo šišek se v rukou odborných pěstitelů přeměňují na podnožích stejných druhů stromů v překrásné zakrsle rostoucí rostliny.
Čarověník, hříčka přírody, kdy se vytvoří mutací novotvar na původní rostlině. Mnoho lidí nemá o takové záležitosti ani ponětí. Chodí do zahradnictví, kde kupují tzv. okrasné nízce či jinak zajímavě dřeviny a ani netuší, kde je jejich původ a vznik. Převážně vznikly roubováním z čarověníků. U většiny prodávaných rostlin je již původ nedohledatelný.
Jak z přírody získat čarověník
Na začátku je dobré zmínit, že čarověníky a jejich sběr doprovází určité nesnáze. Nelze se vypravit bezhlavě kamkoliv a sebrat vše, co je objeveno. Je důležité zjistit, komu patří pozemek a domluvit možnou spolupráci s majitelem. V chráněných oblastech je zapotřebí projednat vše se správou dané lokality. Také se nepokoušejte lézt na stromy a riskovat pád a úraz. Je důležité se vždy obrátit na specializované lezce, kteří mají zkušenosti a čarověník vám bezpečně sundají ze stromu.
Jak čarověník vzniká v přírodě
Původ čarověníků v přírodě je opředen mnoha záhadami a "čarováním“ i v odborných kruzích. O tom, jak čarověník vzniká, existuje mnoho domněnek, spekulací a teorií. Ale žádný odborník doposud na světě nedokázal přesně určit podstatu vzniku těchto abnormalit. Většina zasvěcených se přiklání k názorům o vzniku čarověníků v přírodě podle lokalit a míst, kde se nacházejí ve větší hustotě výskytu. Větší výskyt čarověníků pravděpodobně ovlivňují drsné horské podmínky, zlomy mezi jednotlivými druhy hornin, přítomnost vysokého napětí, zvýšená radiace, vyšší přítomnost vlhkosti, ale vše jsou jen dohady zasvěcených.
I když neznáme přesně zákonitosti jejich vzniku, čarověníky se v přírodě vyskytují bez našeho přímého ovlivňování. Botanici a zahradníci je umí nejen, ale také z jejich roubů pěstovat nové kultivary okrasných dřevin. Čarověníků bylo na světě nalezeno již velké množství, řádově několik desítek tisíc. Některé se hodí výborně do menších zahrad, jiné zase do větších výsadeb a některé lze pěstovat jen pro sbírkové účely, protože nejsou dlouhověké. Proto je dobré si při pořizování těchto rostlin zjistit o daném kultivaru co nejvíce.
V našich podmínkách lze logicky najít čarověníky nejčastěji na nejrozšířenějších druzích u nás rostoucích jehličnanů. Tedy na smrku ztepilém (Picea abies), borovici lesní (Pinus sylvestris), borovici černé (Pinus nigra), jedli bělokoré (Abies alba), modřínu opadavém (Larix decidua). V určité míře lze ve vyšších oblastech najít také čarověníky na borovici kleči (Pinus mugo) a jejich křížencích. V menší míře se potom při troše štěstí dají nalézt i u nás vzácnější druhy v okrasných výsadbách a parcích, a dokonce nebo třeba i na hřbitovech.
Ze zmíněných druhů jsou nevhodné k pěstování čarověníky z borovice lesní. V 99 procentech z nich vyrostou velké rostliny a jsou si velmi podobné. Přesto je i z nich pár kultivarů, které stojí za zmínku a pěstování, ale opravdu jde o malý sortiment. Čarověníky z borovic lesních jsou specifické. Neudrží svou formu z přírody a začnou rychle přirůstat. Jsou kulovité, nemají terminál, ale jsou obrovské a mezi jednotlivými druhy není na první pohled rozdíl. Největší úspěch, z u nás rostoucích druhů, lze zřejmě zaznamenat se smrky a borovicí klečí a jejími kříženci. Méně se vyskytující stromy druhu Tsuga canadensis, také občas vytvoří čarověník. Tato tsuga u nás roste pouze v zahradách, nebo okrasných výsadbách. Většina čarověníků našich pěstitelů však pochází z lesa a volné přírody.
Hledání čarověníků
Každý, kdo chce nějaký čarověník nalézt, musí mít oči dokořán a také určitou dávku štěstí. Čeho si všimneme, když je čarověník v koruně a jaká je pravděpodobnost při běžné procházce lesem? V koruně stromu, nebo ve větvích si všimneme hustého tvaru, odlišného od stromu samotného. Čarověník si můžeme splést s ptačím hnízdem nebo se jmelím. Pravděpodobnost nálezu je různá podle lokality, kde se pohybujeme. Za jeden den našel Jiří Trojan i pět čarověníků. Naopak v jiné dny během pěti vycházek třeba ani jeden. Je to s nadsázkou srovnatelné se štěstím v hledání prvých hřibů, jen náš pohled směřuje místo do mechu do korun stromů.
Při nalezení je dobré čarověník nafotit, zmapovat místo nálezu a informace předat nějakému dobrému pěstiteli, který rouby ve správném čase odebere a naroubuje k dalšímu růstu. Podělí se s vámi potom o hotové rostliny a dohodne s vámi i jméno nalezeného kultivaru. Platí, že každý nálezce si určí jméno podle svého rozhodnutí, jen nesmí být již shodné se zavedeným čarověníkem. Pojmenování je důležité i pro další množení a rozšíření mezi další pěstitele.
Pro představu vzniku nového kultivaru čarověníku je dobré si uvědomit celou cestu k finální rostlině v zahradě. Slovy pěstitele Jiřího Trojana je začátek pěstitelského úspěchu o turistice a šplhání do korun. „Nejprve našlapete většinou spousty kilometrů, prodíráte se různými křovisky. Když čarověník objevíte, musí někdo vylézt na strom třeba i do 30m výšky a odebrat rouby. Čarověník se nemusí řezat celý, stačí pár roubů podle potřeby. Pro roubování je zapotřebí nastříhat koncové větvičky (tzv. letorosty). Optimální období pro sbírání roubů v přírodě únor až březen. Rouby jsou ideální nenarašené. Jakmile rouby začnou rašit (obvykle v dubnu), je pravděpodobnost ujmutí již velmi malá. Jen zkušení pěstitelé je roubují po celý rok speciálními metodami."
Jak roubovat čarověníky z přírody
Každý, kdo chce čarověníky pěstovat, musí mít doma napěstované zhruba tříleté dobře zakořeněné zdravé podnože toho stromu, z kterého je čarověník v přírodě získán. Podnože je nutné vhodně upravit a sestříhat, po naroubování umístit do skleníku, tj. specificky daných podmínek, aby mohlo probíhat srůstání roubu s podnoží. Pokud se roub ujme, trvá minimálně další dva roky, než rostlina zesílí a je ji vhodné vysazovat na své budoucí místo v zahradě. Veškerá námaha a čas však určitě stojí za to a rostlina vám svou krásou vše časem vynahradí. Každému v pěstování ještě nezkušenému nálezci čarověníku nejprve doporučujeme, aby svůj "úlovek“ předal k namnožení odborníkům. Umožní tak roubům z korun stromů přeměnu v originální rostlinu, která bude postupem času ozdobou mnoha zahrad.
Pan Jiří Trojan z Varnsdorfu nalezl se svými kamarády již přes 300 nových čarověníků, které zavedl do pěstitelské praxe. Některé jeho nálezy lze sledovat na stránkách www.rostliny-ve-skalce.webnode.cz. Bohužel nestíhá stránky aktualizovat, ale pokud budete mít zájem o hledání čarověníků v přírodě vědět víc, osobně poskytne všem zájemcům mnoho cenných rad.
S respektem k přírodě
Pokud si nejsme jisti, jak s čarověníkem zacházet, vždy je nutné se poradit s pěstiteli. Byla by velká škoda zničit vzácné rouby. Každý je jedinečný a těch hezkých není nikdy dost. Jakmile se ustřihne celý a nechytí se žádný roub, je navždy zničený. Proto postupujeme s velkým respektem k přírodě. Čarověník na stromě má omezenou dobu života. Některé přežijí třeba i 50 let, jiné třeba jen 5 let. Každopádně jednou na stromě zahyne v každém případě. Pokud odumře a nebyl naroubován, je nenávratně pryč ze světa. Bez člověka nemají čarověníky šanci na reprodukci. Neumějí se sami množit. Jejich život vzniká v přírodě, ale pro další růst potřebují zkušenou ruku pěstitele. Čarověníky jsou příkladem úspěšné "symbiózy přírody a člověka“.
Příběh čarověníku z naší zahrady
Při pohledu vysoko do symetrické koruny smrku v lesní partii zahrady jsem před pár lety objevila zvláštní "úkaz“. Hustě rostoucí větve připomínající "hnízdo plné šišek“. Po konzultaci s Jiřím Trojanem mě potěšilo potvrzení výskytu překrásného čarověníku. Děkuji za profesionální fotografii Tomáši Čmuchálkovi, kterému se podařilo čarověník vysoko na stromě natolik přiblížit, aby se dal zblízka pozorovat jeho zajímavý růst a hojnost šišek vhodných také pro pokusný výsev.
Ještě rok bude "náš čarověník“ růst svým bizarním životem v koruně smrku. Pak proběhne jeho odborné sundání za pomoci odborníka na výškové práce. Následně náš čarověník svěříme s důvěrou do rukou odborníka Jiřího Trojana ve Varnsdorfu, aby jeho roubům vdechl nový život v podobě nových miniaturních smrčků. Život započatý dílem přírody v koruně stromu najde své pokračování v zajímavé formě nového kultivaru pro radost všem nejen v naší zahradě
Máte k dispozici jen malý prostor? Vytvořte si miniskalku
Publikováno: 27. 5. 2021, Autor: Jana Hanšpachová, Profil autora: Jana Hanšpachová