Vyčerpaná nebo unavená půda představuje pro zahrádkáře velký problém. Návrat původní výnosnosti půdy totiž představuje technologicky poněkud náročný a složitější proces. Proto bychom měli dbát na to, aby k únavě půdy vůbec nedošlo. A o množství živin v tomto případě moc nejde. Jak a čím zabránit vyčerpání půdy? Co provést v případě, že výnos pěstovaných plodin poklesne?
Stálý vysoký výnos a prevenci vyčerpání dosáhnete pravidelným střídáním plodin (Zdroj: Depositphotos)
Termínem únava půdy se označuje stav, při kterém dochází k postupnému a výraznému snižování každoročního výnosu zde pěstovaných plodin, i když jsou rostliny samotné v dobré kondici. K vyčerpání půdy dochází nejčastěji špatnou péčí, kdy podzimní rytí a orba neobsahuje velké množství zpracovatelné hmoty, která půdu postupně obohacuje o všechny důležité živiny.
Tím, že se úrodnost vyčerpá, znamená také rozklad všech těžších složek v půdě, které na sebe vážou vláhu. Půda potom vypadá jako prachová a velmi snadno zpracovatelná. Je to jev, běžný například tam, kde každoročně pěstujete brambory a nedochází k pravidelnému a řádnému střídání plodin. A právě i pravidelné střídání plodin je předpokladem k vysokému výnosu. Každoroční pěstování jedné plodiny na stejném místě je nejen špatné z hlediska stavu půdy, zároveň se s tím zvyšuje riziko propuknutí chorob, jako je nádorovitost brukvovitých.
U brukvovitých je střídání plodin nutné z důvodu prevence nádorovitosti
Pro dobrý stav půdy je zapotřebí během vegetační doby provádět pravidelné kypření. To se provádí tak, že kypříte prostor mezi rostlinami, čímž bráníte odparu vláhy, zároveň podpoříte mikrobiální život, díky němuž se půda zahřívá a zeleň zde pěstovaná tak lépe prospívá. Během vegetace není na škodu před kypřením rozhodit prosítovaný kompost a při kypření se tak zapraví mělce do půdy.
Kypření nebrání jen plevelům v růstu, pomáhá také v zadržení vláhy
Na podzim provádějte pravidelné hluboké rytí. Nejen, že důkladně promícháte a otočíte ornici, zároveň to ale dovolí zapracovat do půdy velké množství organického materiálu, který vznikl při sečení trávy, hrabání listí nebo drcení drobných zbytků rostlin ze zahrady. Velmi důležité je, materiál zapravovat po celé výšce brázdy, nikoliv pouze na její dno. Zrytý záhon nebo zorané políčko se ponechává ve stavu po této proceduře, rozhrabáním a utužením akorát podpoříte nárůst plevelů, kterým se daří už v teplotách kolem 10 °C.
Kompost je v zahradě použitelný celoročně a brání únavě půdy
Rozhrabání půdy na zahrádce provádějte až na jaře. Střídající se teploty pomohou částečně rozmělnit hroudy a tak březnová úprava před setím nebo sázením je jednou z prvních aktivit, které na zahrádce provádějte. U políčka nebo větších ploch je vhodné využít rotační nožový kypřič, který rozbije hroudy, zároveň dokonale pomíchá a prokypří půdu a v případě nutnosti hnojení zapracuje i hnojivo, jako například granulovaný kravský hnůj.
Jak správně připravit půdu pomocí jednoosého malotraktoru
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Ludmila Dušková společně s Tomášem Belingerem názorně ukazují divákům různé postupy, jak správně připravit půdu pro plodiny jako jsou brambory, rajčata nebo okurky
