Domácí špenát je domácí špenát, neotálejte s jeho výsevem
Špenát je výborná zelenina, která je zdrojem vitaminů a železa. Lze jej konzumovat klasicky jako dušenou přílohu k pečenému masu a knedlíkům, můžeme z něj udělat polévku. Výborné jsou mladé listy špenátu, které konzumujeme v syrovém stavu. Špenát by proto neměl chybět v repertoáru naší zeleninové zahrádky. Vysévat jej můžeme i teď v září, ještě nám stihne vyrůst.
Domácí špenát je domácí špenát, neotálejte s jeho výsevem (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Špenát
Špenát setý (Spinacia oleracea) je jedlá rostlina z čeledi laskavcovitých. Původní domovina špenátu je nejspíš v starověké Persii, odkud se přes Sýrii a severní Afriku rozšířil do Španělska a odtud do celého světa. Je zdrojem mnoha vitaminů B, C, D, E a K; stopových prvků, zejména sodíku, dusíku, vápníku nebo manganu, obsahuje dále vlákninu, mastné kyseliny, karotenoidy, lutein. Obsahuje sice také železo, ale v poměrně zanedbatelném množství (2,1 mg/100 g).
Původní propaganda měla údajně špatné podklady a do podvědomí lidí se dostal údaj, že špenát obsahuje obrovské množství železa, a je tedy nesmírně důležitým zdrojem pro výživu obyvatelstva. Tím došlo ke zvýšené produkci špenátu, což nejspíše pomohlo potravinářskému průmyslu. Tuto informaci, že došlo k záměně desetinné čárky, se ovšem nikdy nepodařilo dohledat a je tedy brána jako legenda. Nicméně špenátu se nedá upřít fakt, že je zdrojem dalších, neméně prospěšných látek pro náš organismus. Je to především kyselina listová, která je obsažena v mladých listech.
Konzumace špenátu nám dodá spoustu vitaminů, stopových prvků a především kyselinu listovou
Není špenát jako špenát
Pro domácí pěstování nemusíme mít ani tak záhony, jako dobrou a kvalitní odrůdu. Špenátové listy vám stejně dobře vyrostou na zahradě jako doma za oknem v truhlíku. Také velmi záleží na tom, v jakém ročním období chceme špenát pěstovat.
Špenátové odrůdy pro jarní i podzimní výsev
Matador – klasická odrůda, hodí se i k pěstování přes zimu.
Monores - velmi raná odrůda, odolná proti namrzání.
Hudson F1 – hybridní odrůda, celkově rezistentní.
Winter Riesen – celoroční pěstování, velmi chutná odrůda v syrovém stavu.
Letní odrůdy špenátu
San Marco F1 – jarní výsev, letní sklizeň, odolná vůči plísni a vybíhání do květu.
Listy mladého špenátu se dají konzumovat i v syrovém stavu
Pěstování
Ačkoliv je špenát poměrně nenáročná zelenina, při výběru půdy zohledňujte středně těžkou humusovitou půdu s dobře zapraveným hnojivem (především kompostovým). Vyvarujte se suchých a větrných míst. Dbejte také na to, aby používaná hnojiva neobsahovala žádné dusičnanové složky. Na jaře vyséváme špenát nejlépe v březnu, pro podzimní sklizeň zvolíme období června až srpna. Zimní odrůdy se sklizní v příštím roce se vysévají od srpna do října v závislosti na podmínkách počasí a půdy. Zimní odrůdy také na zimu chráníme před mrazem zákrytem z chvojí.
Špenát, jako jednu z mála zelenin, můžeme ostatně vysévat nepřetržitě, tedy jakmile sklidíme poměrnou část listů, na uvolněná místa vyséváme další semena. Výsev provádíme v řádcích vzdálených od sebe asi 20 cm, v hloubce kolem 2-3 cm. Mladé rostlinky je potřeba jednotit, aby zesílily. Čerstvé listy sklízíme 5-6 týdnů po výsevu, v teplých oblastech i dříve.
Špenát můžeme začít vysévat, jakmile se půda ohřeje na 5–10 °C. Půdu předem připravte, vyhnojte a nechte slehnout. Při nedostatečném slehnutí půdy semenáčky zaschnou. Protože se mladé špenátové listy velmi špatně snášejí s okolními plevely, dbáme na důkladné odplevelení záhonu během růstu špenátu. Zálivku volíme přiměřenou, není nutné zeminu příliš přemokřovat, zvlášť ve fázi klíčení semen, kdy by mohlo snadno dojít k vyplavení semen.
Také se snažíme zalévat spíše ráno, aby měly listy špenátu dost času na oschnutí. Tím se nebude na povrchu listů tvořit plíseň a jiné houbové choroby. Další péče o špenát není nutná. Není vhodné ani další přihnojování, mladé listy si vytvoří dostatek dusíku samy. Pouze můžeme sem tam prokypřit půdu okolo rostlinek. Pokud se nám nechce později znovu špenát vysévat, ale rádi bychom si jej zachovali i pro pozdější sklizeň, lze také místo vytrhávání celé rostlinky sklízet pouze listy postupným otrháváním nebo seříznout rostlinku nad kořeny. Při dobrých podmínkách znovu obroste.
Špenát má rád dobře vyhnojenou středně těžkou půdu a dostatek slunce
Choroby a škůdci
Kromě již zmíněné plísně špenátové se na listech může vyskytovat skvrnitost, jejímž hlavním zdrojem je infikované osivo. Vsaďte proto spíše na osivo mořené. Nadměrná vlhkost může způsobit hnilobu listů. Velkým škůdcem je především mšice maková. Ta dokáže zlikvidovat celou úrodu špenátu, pokud je ještě mladý, případně všechny nejmladší listy. Proti mšici je účinná důkladná sprcha, a také musíme obrat listy s největší mírou napadení. Vhodný je i domácí olejový postřik z 1 l teplé vody, 5 ml oleje a jednoho prášku do pečiva. Mšice se pod nánosem oleje udusí.
Alternativy špenátu
Novozélandský špenát (čtyřboč) je poměrně často pěstovaná vytrvalá plazivá rostlina, velmi podobná klasickému špenátu. Toleruje i tropické teploty, je však choulostivý na mráz. Tvoří velké poléhavé trsy s jemnými výhonky a dužnatými listy. Pomaleji klíčí, doporučuje se proto před sadbou namočit semena do vlažné vody, aby nabobtnala. Novozélandský špenát je méně náchylný k vybíhání do květu a odolný proti škůdcům i chorobám.
Novozélandský špenát je plazivá alternativa listového špenátu
Horensoje druh listového špenátu, který se pěstuje především v Japonsku. Listy jsou špičaté a oválné, mají příjemně nasládlou chuť a jemné aroma. Mohou se konzumovat syrové, případná tepelná úprava by měla být velmi krátká, aby se zachovala struktura, chuť i vůně.
Anglický špenát je vytrvalá rostlina, která se může sklízet dva i více let. Vzhledem připomíná šťovík, chuť a aroma jsou ale typicky špenátové.
Baby špenát je velmi oblíbený druh. Rostliny jsou menší, mají křehké a chuťově velmi dobré lístky, které dorůstají do velikosti 5-10 cm.
Mangold neobsahuje, na rozdíl od špenátu,šťavely, takže je pro skupinu lidí s intolerancí na kyselinu šťavelovou vhodnější stravou než kterýkoliv druh špenátu. Chuťově je velmi podobný, navíc jsou výnosy z jeho pěstování mnohem vyšší. Netrpí tolika chorobami a stejně jako některé špenáty jde o rostlinu, která přezimuje. Díky tomu jej můžete po roce pěstování sklízet již velmi brzy na jaře. Je vhodný především pro lidi s nižším obsahem vápníku v těle.
