Vypěstujte si na zahradě kdoulovec, nenáročný keř s pěknými květy a dekorativními plody
Pokud chcete pěstovat dekorativní, ale přitom téměř bezúdržbový keř, je kdoulovec tou pravou volbou. Kdoulovec (Chaenomeles) vykvétá velmi brzy od konce března či počátku dubna. Jeho kvetení kopíruje známou zlatici (Forsythia). Kdoulovec má krásné květy, které jsou v závislosti na kultivaru růžové, bílé, oranžové, lososové nebo červené, mohou být poloplné i plné.
Kdoulovec japonský v červené verzi kvetení. Působí velmi pěkně vedle okna. Kdoulovec je tvarovaný řezem do požadovaného tvaru (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Pěstovaný kdoulovec udělá parádu v jakékoliv zahradě s tím, že jeho velkou výhodou je naprostá nenáročnost pěstování. Nepotřebuje speciální půdu, péči, ani zimní přikrývku.
Kdoulovec (Chaenomeles) pochází z Asie a patří stejně jako jabloně nebo hrušně do čeledi růžovitých. Jeho květy jsou skutečně nádherné. Ať už zvolíme keře s lososovými nebo oranžovými či červenými květy, vždy bude co obdivovat. Květy připomínají malé růžičky. Na keři se objevují brzy z jara, rozkvétají krátce po roztátí zimního sněhu. Jejich krása vynikne i díky tomu, že zelené listy plně dorostou až po odkvětu rostlin. Velký dojem také dělá množství květů. Na podzim se z odkvetlých květů vyvinou drobné malvičky či jablíčka, jejich barva je nejčastěji žlutozelená.
Velkou předností je i to, že krásně voní. Můžeme je proto natrhat a v pěkné misce položit na stůl. Provoní celý náš byt. Hodí se také do šatníku na provonění prádla, nemají ale takovou trvanlivost jako voňavé plody kdoule. Proto na ně nezapomeneme a pravidelně kontrolujeme, zda se nekazí. Případně je položíme na mističku nebo talířek.
Tato jablíčka se dají i vařit, můžeme z nich udělat marmeládu, která chutná velmi podobně jako z běžných jablek. Část plodů ale určitě necháme na keři. Na holých či částečně olistěných větvích působí jako pěkná dekorace podzimní zahrady. Po přemrznutí malvičky opadají, ale určitě si na nich pochutnají drobní savci a zpěvné ptactvo. Jablíčka pro ně představují přirozený zdroj zimní obživy.
Tip:
Pokud na podzim nařežeme celé větvičky i s plody, můžeme je použít i jako atraktivní dekoraci v bytě. Holé větvičky s plody představují atraktivní prvek. Můžeme je vložit do vázy s vodou, nebo je nechat usušit. Kromě toho, že velmi pěkně vypadají, samozřejmě osvěžující vzduch svou vůní. Vyrobte si vázu, která bude připomínat sádrový obvaz. Větvičky v ní krásně vyniknou.
Plody kdoulovce provoní byt a poslouží jako pěkná dekorace
Pěstování
Kdoulovce patří mezi nenáročné keře, pokud bychom pro ně chtěli vybrat ideální stanoviště, tak bude teplé a slunečné. Porostou i v polostínu, jen musíme počítat s tím, že o něco méně pokvetou. Keř preferuje lehce zásaditou půdu, poroste ale i v půdě s neutrální i lehce kyselou reakci. Nejlepší dobou výsadby je podzim nebo jaro. Po vyrytí jámy není potřeba výměna zeminy za lepší substrát. Keř vysadíme, dobře zalijeme a ušlápneme zeminu okolo. Vytvoříme zálivkový okraj, který pomůže zadržovat vodu ze zálivky i z deště. Více se o kdoulovec starat nemusíme. Keře nepotřebují oporu ani pravidelný řez.
Jednou za čas můžeme zmladit radikálním řezem těsně nad povrchem země. Řez snáší keř velice dobře. A pokud budeme chtít, můžeme kdoulovec i tvarovat do požadovaného tvaru. V úvahu bereme přirozený habitus růstu, kdoulovec nevytváří silné kmeny, ale množství tenčích, lehce kostrbatých větviček. Kdoulovec je plně mrazuvzdorný a má výbornou regenerační schopnost. Pokud tedy ve velmi tuhé zimě namrzne, na jaře dobře obráží novými výhony.
Kdoulovce působí lehce neupraveným, volně rostoucím dojmem. Ideální místem jejich použití bude volně rostoucí, přírodně pojatá část zahrady. Vůbec to ale neznamená, že je nemůžeme vysadit i do zahrady dekorativnějšího a opečovávaného stylu. Keř můžeme pěstovat jako solitéru, jako součást zahradní keřové skupiny, ale i jako přirozeně rostoucí živý plot. Keře mají dobrou odolnost vůči znečištěnému ovzduší. Jsou proto i skvělými dřevinami do měst, a to jak do zahrad, tak i parků.
Výška keře závisí na druhu i kultivaru. Počítáme s tím, že rychle roste do výšky i do šířky. Pro výsadbu proto zvolíme dostatečně prostorné místo. Větvičky kdoulovce, které jsou v kontaktu se zemí, mohou snadno zakořeňovat. Do jeho blízkosti proto nesázíme jemné, pomalu rostoucí druhy. Kdoulovec by je mohl snadno utlačit. Ideálním partnerem vedle kdoulovce je zlatice, šeřík nebo vajgélie.
Nejčastěji se pěstují dva druhy: kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa) a kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) a jejich kříženec kdoulovec nádherný (Chaenomeles x superba). Krásné květy v růžové barvě přináší právě jeho kultivar 'Pink Lady' nebo 'Pink Trail'. Nejlepší kultivary kdoulovce lahvicového představuje 'Apple Blossom', 'Atrosanguinea', a 'Brilliant'. Kdoulovec japonský má krásný kultivar 'Sargentiii' a 'Orange Beauty'.
Kdoulovec nádherný (Chaenomeles x superba) a jeho růžový kultivar Pink Lady
Při volbě vhodného stanoviště bereme v úvahu i možnou velikost keře. Kdoulovec lahvicovitý roste velmi rozložitě a dorůstá výšky až 2 m. Jeho šířka může být stejná i větší. Kdoulovec japonský je o něco menší, neroste tak mohutně, jeho výška se pohybuje kolem 1 m, ale šířka může být 1 m či více. Kdoulovec nádherný potom nese znaky obou rodičů. V Asii je domácí i krásný druh kdoulovec čínský (Chaenomeles sinensis). Předchozím druhům je vzhledem poněkud vzdálen. Roste jako menší stromek, jeho listy jsou mnohem větší. Používá se do skalek i kamenných zahrádek, roste dobře i ve větších nádobách. Představuje výborný materiál pro tvorbu bonsají. Jeho jablíčka jsou mnohem větší.
Všechny druhy kdoulovců jsou mimořádně vhodné pro tvarování bonsají nejrůznějších stylů. Jsou odolné, snesou občasné přeschnutí bonsajové misky a dobře se tvarují. Speciální efekt bonsajím dodávají právě krásné květy. Občas se nám podaří dopěstovat i žlutozelené plody.
Kdoulovcová bonsaj je zajímavá tím, že i relativně mladé keře dovedou navodit dojem velmi starého stromu (po pravidelném tvarování). Kdoulovcovou bonsaj můžeme pěstovat trvale v misce nebo i ve volné půdě. Jednou za rok musíme keřík vyrýt, zakrátit mu kořeny a pak vysadit zpět na záhon.
Zdroj informací: Wikipedia
Podívejte se, jaké keře budou vaší zahradě slušet:
