reklama

Hortikultura není ani choroba, ani nový mikroorganismus. Najdete ji na zahradě

Pojem hortikultura asi mnoho lidí nezná. Co se pod tímto tajemným názvem skrývá vám rádi vysvětlíme. Nemusíte se obávat žádné nové choroby nebo tajuplné technologie třetího tisíciletí. Hortikulturu máte možná právě u vás na zahradě, a ani o tom nemáte tušení.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Seznamte se se zahradou ve stylu hortikultura (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Co je hortikultura?

Pojem hortikultura je odvozen z latinského označení tzv. primitivní zahrady. Můžeme tedy směle říci, že první rolníci byli v podstatě hortikulturalisté. A stejně tak je hortikulturou naše vlastní zahrada, pokud na ní pracujeme, pěstujeme a sklízíme pouze za pomoci svých vlastních rukou a bez použití moderní techniky, strojů a zařízení. 

Pole i záhony je potřeba zrýt ručně
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Pole i záhony je potřeba zrýt ručně

Hortikulturou myslíme i používání přírodních hnojiv bez chemie, dále využití postřiků proti škůdcům na ryze přírodní bázi. Je jedno, zda hospodaříme na malém kousku půdy, kde máme zahrádku jako dlaň, nebo zda obhospodařujeme širé lány. Pokud se naše hospodaření obejde bez mechanizace, jsme součástí hortikultury.

Sázení plodin i okrasných rostlin bez pomoci mechanizace
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Sázení plodin i okrasných rostlin bez pomoci mechanizace

Pomoc hospodářských zvířat však do hortikultury řadíme. Jestliže se chcete vrátit ke kořenům našeho pěstitelství, zahradničení či zemědělského hospodaření a použijete pro orání pěkně postaru pár volů (spíš býků, volové jdou v útlém věku na jatka) nebo koní - tato zvířata využijete zároveň jako producenty hnoje, je vaše snažení hortikulturou. 

Hortikultura je dodnes vlastní mnohým primitivním národům. Nalezneme jí ve vyspělých zemích, kde je propastný rozdíl mezi městy a vesnicemi (např. asijské či africké země). Města jsou přeplněna moderními technologiemi, mechanizací, robotizací i automatizací, ale chudé vesnice žijí pouze ze svých výpěstků, k nimž se obyvatelé dopracovali pouze pomocí svých rukou. 

Shrabat trávu nebo listí je potřeba jen za pomoci hrábí
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Shrabat trávu nebo listí je potřeba jen za pomoci hrábí

Co můžeme na zahradě dělat, abychom se mohli honosit titulem hortikulturalisté?

  • zpracovávat půdu ručně - pouze za použití rýče nebo rycích vidlí
  • hrabat zeminu či trávník hráběmi
  • ručně tvořit záhony za použití hrábí, motyky nebo vidlí
  • vysévat a sázet semena a sazenice ručně
  • zalévat záhony konví
  • sbírat škůdce ručně
  • ošetřovat rostliny jen přírodními přípravky (ideálně vyrobenými doma)
  • hnojit půdu výhradně chlévským hnojem, slepičinci a dalšími přírodními hnojivy
  • sklízet veškerou úrodu ručně
  • ošetřovat okrasnou zahradu za použití ručního nářadí (nůžky, pilka)
  • sekat trávník kosou nebo srpem
  • pěstovat rostliny bez použití netkané textilie, fólií a dalších pomůcek
Při stříhání větviček použijte pouze ruční nůžky
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Při stříhání větviček použijte pouze ruční nůžky

Sporné je, zda lze do pojmu hortikultura zařadit pěstování ve skleníku. Skleníky, případně fóliovníky nejsou zrovna ukázkou primitivního pěstování, avšak pokud zde budeme rostliny pěstovat výše uvedenými způsoby, můžeme snad toto pěstování do hortikultury zařadit. Podobně na tom budeme s předpěstováváním sazenic ze semen v bytových podmínkách. 

I škůdce bude třeba sbírat ručně a bez použití chemie
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
I škůdce bude třeba sbírat ručně a bez použití chemie

Hortikulturu si snadno představíme jako pěstování rostlin ve středověku, kdy byla jakákoliv mechanizace v zemědělství pojmem zcela neznámým. Lidé si vystačili pouze s pomocí hospodářských zvířat. Dodnes ve stylu hortikultury pracují například lidé v asijských horských oblastech (při pěstování rýže apod.), kam se díky terénu žádné stroje nedostanou. Místní obyvatelé jsou nuceni vykonávat veškeré zemědělské práce ručně. 

Systém hortikultury dodnes přetrvává v asijských zemích
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Systém hortikultury dodnes přetrvává v asijských zemích

Chceme-li začít s pěstováním ve stylu hortikultury, připravme se na námahu. Ale také na výhradně ekologické výpěstky, které budou sice zkropeny naším potem, ale budou 100 % zdravé, bez chemických přípravků, vypěstované díky naší práci a našemu úsilí. 

Je vcelku jednoduché pořídit si zahradu nebo pole a použít moderní techniku, která za nás zaseje, poseká, zorá, zavlaží či pohnojí. Zkuste ale to samé udělat bez traktoru, sekačky, pluhu, závlažného systému nebo chemických postřiků a průmyslových hnojiv. Zde bude velmi záležet na úhlu pohledu. Možná si spousta z vás řekne, že se mu taková námaha nevyplatí. Ano, má svým způsobem pravdu, práce v zemědělství je stále nedoceněná a špatně placená. Některým z vás to přijde jako dobrý nápad, který už možná sami praktikujete.

Pro většinu z nás je radost vypěstovat plodiny nebo okrasné rostliny jen díky píli a námaze. Stačí se nebát obětovat trochu vlastního nepohodlí a přiložit ruku k dílu. Odměnou je dokonale ekologické ovoce či zelenina. Pěstitelé těchto produktů jsou na své výpěstky právem pyšní. 

Ruční sběr plodin si potom náležitě vychutnáte
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Ruční sběr plodin si potom náležitě vychutnáte

Pojem hortikultura je možné používat i v primitivním pastevectví. Budeme tak označovat např. slovenské pastevce ovcí, kteří postaru chovají své ovce v ohradách s pomocí pasteveckých psů. Stejně tak použijeme pojem hortikultura u většiny afrických kmenů, které takto chovají skot a další hospodářská zvířata. Pokud budeme v našich podmínkách chovat hovězí dobytek, ovce nebo cokoliv jiného v souladu s přírodou bez mechanizace a chemizace, můžeme se zařadit mezi hortikulturalisty. 

Zdroj informací: Wikipedie

Podívejte se, jak předklíčit brambory:

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 31. 1. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová