reklama

Řízkování – znáte všechny druhy rostlinných řízků pro množení rostlin?

Hovoříme-li o řízkování rostlin, máme na mysli vegetativní množení rostlin pomocí některé z jejích částí. Takto nově vzniklé rostliny mají stejné genetické vlastnosti jako jejich mateřská rostlina. Vznikly totiž jejím klonováním.

i (Zdroj: archiv redakce)
Řízkování – znáte všechny druhy rostlinných řízků pro množení rostlin?

Řízkování dřevin

V létě můžeme množit listnaté dřeviny pomocí olistěných vrcholových výhonků, takzvaných vrcholových neboli zelených řízků. Je to dobrý způsob, jak získat dostatek živého rostlinného materiálu například pro výsadbu živých plotů. Právě v tomto letním období nám totiž dřeviny poskytují dostatečné množství materiálu pro řízky. Nejvhodnější dobou na množení rostlin pomocí dřevitých řízků je srpen.

Pro řízky vybíráme letošní výhony, které ještě nestihly vytvořit koncové pupeny. Řežeme polozdřevnatělý výhon, to je středně pevný. Pokud bychom uřízli příliš tvrdý řízek, velmi špatně by zakořeňoval. Příliš měkké řízky zase snadno uhnijí.

Řízkování trvalek

Trvalky řízkujeme buďto pomocí bylinných řízků, nebo kořenových řízků. Řízkování trvalek nám umožňuje rychle namnožit mnoho odrůd a druhů. Pomocí bylinných řízků množíme trvalky po vyrašení. Počkáme do té doby, dokud trvalky nevyrostou do výšky, kdy můžeme řízek z rostliny snadno odříznout. To znamená, že dosáhl výšky alespoň 10, případně 20 cm. Trvalky můžeme řízkovat od jara až do konce srpna.

Řízkování – znáte všechny druhy rostlinných řízků pro množení rostlin?
Řízkování – znáte všechny druhy rostlinných řízků pro množení rostlin? (Zdroj: )
Řízkování – znáte všechny druhy rostlinných řízků pro množení rostlin?
Řízkování – znáte všechny druhy rostlinných řízků pro množení rostlin? (Zdroj: )
Řízkování – znáte všechny druhy rostlinných řízků pro množení rostlin?
Řízkování – znáte všechny druhy rostlinných řízků pro množení rostlin? (Zdroj: )

Bylinné řízky

V červenci a srpnu řízkujeme ty trvalky, které kvetly na jaře i později a následně po odkvětu jim narostly mladé výhonky. Právě ty pak používáme jako řízky. K těmto druhům patří tařice, sivutka, huseník, hledík, hvozdík, pryšec, šater, devaterník, svatolina, rozchodník, plamenka, iberka, lomikámen a rozrazil.

Víte, jak podpořit tvorbu kořenů u řízků? Namočte je na 24 hodin před výsadbou do medové vody. Tu připravíte jednoduše z 1 čajové lžičky medu a 1 sklenice vody.

Kořenové řízky

Množení trvalek kořenovými řízky je snadnější než pomocí bylinných řízků. Pro oddělování kořenových řízků je nejvhodnější podzim. Mateční rostliny vyjmeme z půdy a dbáme přitom na co nejmenší porušení kořenů. Zdravé a silné kořeny od rostlin odřežeme a svážeme je tak, abychom později přesně poznali horní a dolní část kořene. Tyto svazky si označíme a založíme je na zimu v bezmrazém prostředí. V lednu kořeny vyzvedneme, nařežeme na cca 4 cm dlouhé řízky a vysazujeme. Musíme je vysadit správně, to je ve směru růstu rostliny. Podle síly kořenů vysazujeme do písčité zeminy na vzdálenost 1–2 cm. Nakonec řízky zahrneme půdou, která je cca o půl centimetru výš než kořeny. Velké rostliny se silnými kořeny, jako jsou například pivoňky lékařské, zakládáme přímo na záhon v průběhu září. Při přesazování odebereme silné kořeny, rozřízneme na polovinu a zakládáme na záhony na vzdálenost 8–10 cm, do řádků vzdálených 20 cm. Například juku množíme stejným způsobem, jen na jaře. Pokud z kořene vyraší vícero výhonků, kořen rozdělíme při sázení na jednotlivé sazenice, z nichž pak získáme více rostlin.

Řízkováním můžeme množit nejen trvalky, ale i bylinky, popínavé rostliny i ovocné keře nebo okrasné dřeviny.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com 

Publikováno: 19. 7. 2018, Autor: