Celer (Apium graveolens) neboli miřík vonný pochází ze Středomoří. U nás se pěstuje zhruba od 19. století ve třech formách: bulvový pro zdužnatělé kořeny,  řapíkatý pro zdužnatělé řapíky listů a listový (naťový) pro bohatou listovou růžici. Celer je skvělým zdrojem vitaminu C (listová forma obsahuje až desetkrát tolik céčka než bulvy), dále B1, B2 a celou řadu minerálních látek. Silnou vůni a chuť mu propůjčují éterické oleje, díky kterým má také významné léčivé účinky. Působí močopudně a antibakteriálně. V kuchyni se využívá pro studené i teplé pokrmy, hodí se do salátů i do polévek, i když některých lidem může jeho silné aroma vadit. V legislativě je definován jako alergen.

Jak při pěstování sadby celeru postupovat

1. krok: teplotu udržujte mezi 18 až 25 ˚C

Na konci února a začátkem března vysejte do truhlíků mořené osivo, které je tak chráněné hlavně proti septorióze – původcem septoriové skvrnitosti celeru je mikroskopická houba, která se přenáší především semeny. Přetrvává však i v půdě na napadených zbytcích rostlin. Septorióza se většinou vyskytuje až od července za vlhkého počasí. Vyseté truhlíky či sadbovače uložte buď do vytápěného skleníku, nebo je doma dejte na okenní parapet. Teplota by měla být mezi 18 až 23 ˚C. Pokud je teplota vyšší, rostlinky se začnou vytahovat.

2. krok: vypěstování sadby celeru trvá asi 6 týdnů

Po dobu klíčení a vzcházení dbejte na přiměřenou zálivku. Světlo není pro klíčící celer až tak zásadní.  Po vzejití teplotu postupně snižujte až na 10 ˚C. Předpěstované rostlinky se 3 až 5 listy přepíchejte, do kelímků nebo  květináčků po jedné (při pěstování v sadbovači tohle odpadá). Vypěstování zdravé sadby trvá přibližně šest týdnů.

3. krok: sadbu celeru vysazujte až po 15. květnu

S vysazováním celerové sadby na záhon  určitě počkejte až na druhou polovinu května, protože celer je velmi citlivý na mráz. Po celou dobu růstu potřebuje dostatečnou a pravidelnou zálivku. Půda musí být neustále vlhká. Nikdy ale celer nezalévejte na listy.

Celer bulvový 

Má vegetaci dlouhou 200 - 270 dní. Sadbu vysazujte do sponu asi 30×40 cm. Celer bulvový je nutné nejen pravidelně zalévat, ale také okopávat. Sklizeň nastává na přelomu září a října, bulvy se skladují při teplotách 0 až 1°C a relativní vzdušné vlhkosti 95 až 98%. Raný hybrid Asterix F1 je odolný proti vybíhání do květu, tolerantní proti septorióze. Vegetační doba pro sklizeň s natí trvá 90 dní, pro skladování 130-180 dní od výsadby. Albin je poloraná odrůda pro podzimní sklizeň. Dužninu má bílou, nemění barvu ani při konzervaci, netvoří v bulvě dutiny.

Celer řapíkatý

Má vegetaci dlouhou okolo 180 dní. Výsadba sazeniček se provádí v květnu na záhon do sponu 30×30 cm a během růstu řapíky přihrnujte zeminou, aby vybělely. Sklízet řapíky je možné na přelomu srpna a května. Špičky listů odřízněte, ty se nejedí. Malachit  – poloraná odrůda Malachit , může se sklízet za 75 až 85 dnů od výsadby. Má tmavě zelené olistění, silné, masité, dlouhé a vzpřímené řapíky

Celer listový (naťový)

Má vegetaci dlouhou zhruba 210 dní. Nať se sklízí v průběhu vegetace a užívá se čerstvá i sušená. Rostliny během vegetace vyžadují optimální teploty v rozmezí 18-24°C a vydatnou a pravidelnou zálivku. Například odrůda Jemný pro sklizeň čerstvé natě i k sušení má bohatou listovou růžici s 30 až 40 cm dlouhými vegetačními vrcholy. Nať se sklízí od konce léta postupně nebo na podzim jednorázově. Snáší i opakovanou sklizeň ořezem, ochotně obrůstá a poskytuje další sklizně. Je vhodný k sušení i mražení.

Odrůda Pikant je vhodná pro sklizeň čerstvé natě, ale i pro sušení nebo mražení. Má hustě zkadeřené listy. Pikant je odolný proti septorióze a snáší i přízemní mrazíky.