Měsíc září, i když přes den mnohdy ještě teplý, neúprosně vysílá signály počínajícího podzimu. Ať už jsou to ranní mlhy nebo hluboký pokles nočních teplot. Ten může během jediné noci ukončit barevnou krásu cínií, hledíků, ve spojení s deštivým počasím trvale poškodit květy růží nebo pokojovky.
Co dělat? Sledujeme pravidelně předpověď počasí. Pokud nám je líto ještě pěkně kvetoucí zahrady, můžeme mrazivé noci ošálit netkanou textilií, kterou na noc záhony překryjeme. Mnohdy se to vyplatí, zvláště pokud se jedná pouze o jednotlivý výkyv počasí. Rovněž lze nařezat květiny a vložit do vázy, tak zachráníme alespoň rozvité květy. Jinak počítáme s tím, že mráz sežehne nadzemní části méně odolných rostlin. Pokud se tak stane, ze záhonu je odstraníme, abychom předešli vzniku plísní. Vyjmeme hlízy jiřin, mečíků, dosen, suché očistíme a uložíme na dobře větrané, chladné místo k zimnímu spánku. Naopak je nyní vhodná doba k sázení jarních cibulovin. Přebereme je, rozdělíme podle velikosti a velké zasadíme na určené stanoviště. Na trhu jsou plastové košíčky, které cibule chrání před nenechavými hlodavci. Ty menší dáme na méně atraktivní místo, většinou nepokvetou, jen zesílí a nabero energii do dalšího roku. Cibule tulipánů, narcisů, hyacintů, ale i krokusů a sněženek sázíme do hloubky, která se rovná dvojnásobku výšky cibule. Zalévat nemusíme, počasí je nyní dost vlhké a postačí k dokonalému prokořenění zasazených cibulí.
Konec letnění
I když se nám moc nechce, přes poledne krásně svítí slunce, fuchsie, ibišky i oleandry jsou mnohdy ještě v plném květu, je nejvyšší čas vracet rostliny postupně dovnitř. Nejen mráz, ale i vítr a déšť by stejně krásné květy poškodil. Pokud přechod nebude násilný, nezvýší-li se prudce teplota a nesníží vlhkost vzduchu na novém stanovišti, květy se na rostlinách udrží a i nadále pokvetou. Rostliny očistíme, omyjeme květináče a pečlivě prohlédneme, zda si domů nepřinášíme různé škůdce- svinky, plže, mšice, červce apod. Při sebemenší podezření rostliny ošetříme speciálním přípravkem, případně přesadíme. Postřik se vyplatí i preventivně, protože na první pohled na rostlině třeba nic nespatříme. Následný boj v místnosti je pak mnohem obtížnější a zachvátí i dosud zdravé rostliny. Velice napadené rostliny buď vyhodíme nebo dáme do „karantény“.
Při tomto postupu pokojovky zvládnou přechod poměrně dobře a letní pobyt venku tak zúročí.
