Oblíbené lázeňské letovisko Merano hosté vyhledávají od první poloviny 19. století. Často zde své podlomené zdraví léčila i rakouská císařovna Sisi. Od konce dvacátého století si tu mohou hosté rozmazlovat nejen tělo, ale i duši, a to v jedné z nejkrásnějších evropských botanických zahrad.
Město Merano má dlouhou historii sahající až do 9. století. Ve 14.–15. století bylo Merano hlavním městem celého Tyrolska.
Epidemie cholery, která v letech 1829–1837 znamenala pohromu celé Evropy, přinesla Meranu rozkvět. Tisíce lidí zamířilo do vyhlášených lázní, aby zde nalezly ztracené zdraví. A nejlepší reklamou přispěla Alžběta Bavorská známá jako Sissi. Z jejího pobytu vytěžila také rodina Trauttmansdorffů, kteří přeměnili zámek z roku 1847 na luxusní hotel pro smetánku.
Vznik botanické zahrady
Myšlenka založit zde botanickou zahradu vznikla v roce 1980. A důvodů k tomu bylo více než dost. Představte si, že toto místo má 300 slunečných dní v roce!
Začátek realizace botanické zahrady spadá až do roku 1997. Tehdy se zároveň začalo s obnovou chátrajícího zámku. Brány botanické zahrady Trauttmansdorff se otevřely prvním návštěvníkům až o sedm let později, tedy v červnu roku 2004.
Zahrada chráněná alpskými obry
Dvanáctihektarový areál zahrad se rozprostírá na svažitém terénu s převýšením 100 metrů. Tento výškový rozdíl se dá překonat například prostřednictvím kaskády zelených chodníků, které jsou upraveny mnoha rafinovanými způsoby.
Celý areál je doslova protkán moderními, často až výstředními konstrukcemi a stavbami, které slouží jako zahradní pavilony anebo rozhledny. Naleznete zde známé „kukátko“ – visutou plošinu zavěšenou nad údolím, jejímž autorem je italský architekt Matteo Thun, dále amfiteátry, vodní kaskády atd.
Světové lesy a další přírodní a kulturní seskupení
Všichni návštěvníci, kteří zavítají na toto ojedinělé místo, mohou obdivovat 80 kulturních a přírodních seskupení krajin, z nichž vznikly 4 celky. Každý z těchto celků symbolizuje určité specifické prostředí.
Navštivte třeba „Světové lesy“, které mají podobu lesního typu zahrady. „Sluneční zahrada“ má zase specifickou příchuť a vůni Středomoří. Zastoupena je tu dále také krajina jižního Tyrolska nebo zahrady anglické či renesanční zahrady italské. Procházet se můžete mezi bylinkovými záhony, po cestičkách vedoucích k jezírkům a na nich obdivovat třeba okouzlující lotosy a lekníny, projít si ovocný sad, vinici anebo také doopravdovou rýžovou a čajovou plantáž.
