reklama

Kompozice zahradní symfonie aneb Estetické rozvržení zahrady

Stejně jako v případě hudby, tak i design zahrady se dá komponovat. Nejdůležitější je, aby celá kompozice zahrady byla přirozená a obsahovala rozmanité prvky. Chceme-li mít zajímavou zahradu, důležitý je nejen výběr jednotlivých rostlin, ale i jejich rozmístění, pomocí kterého se dá uspořádat prostor zahrady.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Kompozice zahradní symfonie aneb Estetické rozvržení zahrady

Osvědčené kompoziční principy

Mezi nejvýraznější faktory, které na člověka působí, řadíme samotný prostor, hry světla a stínu, způsob seskupení rostlin podle jejich proporcí, barevnosti, struktury. V zahradní kompozici se proto používá několik zásadních principů, jež jsou podřízeny zmíněným faktorům. Vizuální zážitek je nejdůležitější, ale na člověka mohou působit i zvuky či vůně, nebo například harmonie, kontrast, rytmus nebo gradace jednotlivých prvků.

Jako první si stanovme priority

Prioritou je, uvědomit si hned na počátku jakým způsobem bude zahrada využívána, komu a jak bude sloužit (např. k odpočinku, aktivní práci, pěstování plodit, atd.). Musíme přihlédnout k zájmům všech členů rodiny, ale i potřebám domácích zvířat a ujasnit si, co je na prvním místě a co můžeme oželet a to i v případě, že na to máme.

Okrasná zahrada

Obvykle se nachází za domem a měla by být opticky a akusticky oddělena od rušivých vlivů veřejné komunikace. Okrasná zahrada je jakýmsi obývacím pokojem zahrady a slouží na dokonalý odpočinek, k čemuž přispěje rozmanitost a barevnost technických a vegetačních prvků. Základ okrasné zahrady většinou tvoří velký trávník. Po obvodu se navrhují výsadby keřů, jehličnanů a stromů, tuto zeleň barevně doplňují trvalky a okrasné trávy. Zahrada by měla splňovat nejen estetické, kompoziční, ale i funkční požadavky majitelů.

Světlo a stín

Světlo a stín působí v kompozici způsobem, který lze přirovnat k intenzitě zvuku. Nejsvětlejší plochy vytváří voda, v níž se zrcadlí obloha, nejtmavší jsou jehličnaté dřeviny. Světlo a stín jsou důležité při vnímání prostoru, ale umí vytvářet i určité nálady. Do stínu-například pod koruny stromů-se umísťuje posezení, protože je zde nejen příjemný chládek, ale i uklidňující atmosféra. Stejně průhledy a výhledy se lépe pozorují ze stínu než z osvětleného stanoviska.

Na co nezapomenout

Každopádně se vyplatí, nechat si udělat půdní rozbor, jenž nám stanoví, jakou kvalitu má půda na našem pozemku, což je mnohdy rozhodujícím faktorem pro výběr rostlin. Zeleň by měla být působivá po celý rok – rostliny je nutné rozvrhnout nejen podle tvaru a proporcí, ale také podle barevnosti, textury či období květenství. Co se výhledu týká, můžete jej komponovat z vyvýšeného místa, ale také z nižší pozice v modelovaném terénu směrem na výše položené plochy, z uměle vytvořené vyvýšeniny, z cestičky, z terasy. Ohraničení dřevinami v blízkosti místa, z něhož má být výhled, dává větší možnosti pro orientaci pohledu. Pokud máte zahradu dostatečně dlouhou či hlubokou, můžete v ní vytvořit průhledy na zajímavá místa. Průhledy musí mít opodstatnění-měly by být ohraničené určitým bodem nebo zajímavým místem, například sochou, vázou, zahradním posezením, zajímavou kompozicí stromů.


Pokud máte například zahradu ve tvaru L, není vhodné soustředit zeleň po obvodu tak, aby kopírovala její tvar. Mnohem lepší je přizpůsobit výsadbu místu, které se bude v zahradě nejvíce využívat-na něj je dobré zaměřit pohledy. Po dokončení technických prvků je potřeba z pozemku odstranit všechny inertní materiály (stavební odpad, zbytky štěrku, vápna atd.). Vzhledem k tomu, že stavební stroje pozemek velmi zhutnily a vytvořily vrstvy, které nepropouštějí vodu, půdu do hloubky 20 až 40 cm musíme rozrušit hlubokou orbou. Odpad je nutno odstranit.


Ať už stojíte před rozhodnutím, jak založit zahradu, nebo vám zkrátka stále ještě chybí krásný prostor, kde si budete moci příjemně odpočinout a potěšit své oko i oko vašich přátel, nebojte se pustit do komponování vaší zahradní symfonie a utvořte si estetické rozvržení zahrady.

Text: Lucie Sýkorová

Publikováno: 20. 10. 2010, Autor: