Stín, silně prokořeněná a mnohdy také kyselá půda. Právě tyto podmínky jsou typické pro zahradu v podrostu vzrostlých stromů a mnohým majitelům pozemků nedají spát. I přes nemalé překážky dokážeme i tyto na první pohled negativní vlastnosti využít ve svůj prospěch a vytvořit tak zelenou oázu se vzrostlými stromy a trvalkovým podrostem. Nechte se unést lesní zahradou do úplně jiného světa.
Vzrostlé stromy představují pro pozemek obrovský potenciál, ale někdy také bohužel i nějakou tu komplikaci navíc. Využijte jejich krásu a příjemné mikroklima, které vám nabízejí mohutné koruny především v horkých letních dnech, a založte pod nimi tematickou výsadbu inspirovanou charakteristickými podmínkami.
Toulavý a stálý stín
Mnozí majitelé zahrady si příliš neví rady se stínem. Mnohdy si tento aspekt spojují s malými možnostmi výběru rostlin, ale není tomu rozhodně tak. I do stínu seženete pestrou nabídku okrasných i ovocných dřevin a stejně tak trvalek či cibulovin. Výběr rostlin a architektonické řešení ovlivní také druh stínu. Jiný je pod korunami opadavých listnáčů, jiný zase pod stálezelenými jehličnany.
Stín pod korunami bývá stálý, omezený v návaznosti na roční době nebo toulavý. Poslední typ oceníme především u solitérních dřevin v trávníku, stín se totiž během dne posouvá v závislosti na denní době, proto i s ním musíme při tvorbě zahrady a plánování výsadeb počítat. Asi nejkomplikovanější stín najdeme pod jehličnany, bývá totiž stabilně tmavý a neměnný. Půda pod těmito dřevinami bývá silně prokořeněná a značně kyselá kvůli opadu jehlic. V tomto případě je mnohdy lepší novou výsadbu posunout spíše na porostní okraj, kde panují již mnohem mírnější a pro rostliny příznivější podmínky.
Se zcela jinými podmínkami se setkáme pod listnatými dřevinami, které sice během sezony vytvoří stálý stín, ten ale není příliš tmavý a místy propouští i nějaký ten sluneční paprsek. Díky tomu se v podrostu daří mnohým trvalkám. Zvláště na jaře, když nejsou stromy ještě olistněné, přicházejí skvělé podmínky pro první jarní cibuloviny a průkopníky začátku jara v podobě trvalek. Tyto rostliny mají tu skvělou vlastnost, že využijí toto krátké období pro svou vegetaci a využijí maximum dopadajícího světla.
Výsadby v lesní zahradě
Tvorbu výsadeb ovlivňuje především stupeň prokořenění, který se liší na různých stanovištích i pod různými druhy dřevin. Zatímco pod jehličnany bývá půda chudá na živiny a značně kyselá, pod listnáči je mnohem kypřejší, bohatší na živiny a méně kyselá, umožňuje tudíž mnohem větší experimenty s výsadbami. Pokud je i přesto půda prokořeněná, nesázejte přímo do rostlého terénu, ale pomozte si chytrým řešením.
Z povrchu půdy shrabte spadané listí, jehlice či šišky a ve vrstvě přibližně deset až dvacet centimetrů rozprostřete v ploše plánovaného záhonu pro vodu a vzduch propustný substrát. Ten se může skládat z listovky, přídavku ornice, kompostu a štěrku nebo z jiné směsi. Do takto připravené vrstvy vysaďte rostliny. Abyste zamezili nadměrnému výparu vody, namulčujte povrch půdy štěpkou, kamennou drtí, listovkou nebo mulčovací kůrou. Druh mulče vybírejte dle svých možností a charakteru zahrady.
Vhodné rostliny
Do lesní zahrady vždy vybírejte rostliny vhodné do daných podmínek. Většinou se sem hodí druhy přizpůsobené do stínu. Stejně tak berte v úvahu vlhkostní poměry. Zatímco v některém podrostu panuje sucho, v jiném s vysoko položenou hladinou podzemní vody se mohou vytvářet povrchová jezírka.
