O violkách a maceškách toho bylo napsáno již mnoho. Na druhé straně je pravda, že jejich křížením vzniká neustále mnoho nových kultivarů, a tak není možné psát o každém druhu zvlášť. Dnes se zaměříme na macešky kadeřavé, u nichž šlechtěním došlo ještě k vynásobení krásy jejich květů díky doslova volánkovitým okrajům jejich okvětních plátků.
Stejně jako další druhy macešek, je i maceška zahradní kadeřavá Germania (Viola x wittrockiana Gams) dvouletá rostlina. Existují její rané i pozdní varianty, stejně tak velkokvěté i drobnokvěté anebo jednobarevné a vícebarevné varianty, s hladkým okrajem květů i zkadeřené, s okem nebo bez oka.
Tyto macešky se objevují v jemných barevných odstínech i sytě barevné, mohou mít i jemné paprsky vycházející z oka, čemuž se říká lazurování. Současné kultivary dorůstají do výšky 15 – 20 cm a dosahují i stejné šířky. Mají trávově zelené, vejčité, na okraji často pilovité listy.
U macešek můžeme zvolit jak podzimní, tak letní výsev. Rostliny z červencových a srpnových výsevů vykvétají od zimy a vydrží kvést i po celé příští léto. Nejčastěji vyséváme semena v září, a to do hloubky maximálně půl centimetru, neboť semínka macešek jsou velmi drobná.
Macešky kadeřavé – krása na druhou (Zdroj: ) Macešky kadeřavé – krása na druhou (Zdroj: ) Macešky kadeřavé – krása na druhou (Zdroj: )
Pro zdravý a silný růst potřebují propustnou hlinitopísčitou půdu s dostatečným množstvím vloženého humusu. Dobře prosperují jak na slunných místech, tak v polostínu. Vysazujeme je do truhlíků na balkony, do nádob na terasy, můžeme je pěstovat i v květináčích za oknem či přímo v záhonech. Velmi často se stávají oblíbenou dekorační květinou pro výzdobu hrobů. Vydrží totiž i poměrně nízké teploty.
Macešky jsou krásné rostliny, které jsou ideální i do mrazů. Jejich přesazování se provádí právě v chladném počasí. Další výhodou je, že jejich květenství je poměrně dlouhé.
