Cestičky a chodníčky by měly doplňovat každou zahrádku. Nejenže dobře vypadají a venkovnímu prostoru dodají šmrnc, ale taky ho rozdělí a tím pádem upraví. Jak je naplánovat a kudy je nechat vést, to je docela kumšt. Pokud víte, jak na to, máte vyhráno.
Zahradní architektura je obor, který při plánování cestiček a chodníčků můžete využít. Máte-li větší zahradu, nebojte se oslovit přímo zahradního architekta. Projděte si parky, poptejte se sousedů. Před tím, než se pustíte do díla a poprvé kopnete do země, ujasněte si, co přesně od chodníčků očekáváte. Mají zahradu skutečně rozdělit na více zón – odpočinkovou, okrasnou, nebo užitkovou se záhonky plnými zeleniny, mají vás dopravit od jednoho místa ke druhému, nebo budou sloužit jen jako okrasný doplněk?
Chodníčky – vyberte ten pravý materiál
Zvolte materiál, ze kterého chcete stavět. Do zahrady, která připomíná nedbale elegantní anglický park, nemusíte vkládat přímo zámkovou dlažbu, ale postačí písek, štěrk nebo větší kameny. Ty se hodí i v případě, že máte například u domu kamennou podezdívku. Oblíbené jsou i kamenné kostky nebo kočičí hlavy. K podezdívce z cihel se hodí i cihlová cestička.
V dokonale upraveném parčíku by naopak nemusely tyto přírodně a někdy nedbale působící materiály vypadat dobře, tady můžete zvolit dlažbu nebo například dřevo. Pokud děláte chodníček u dřevěné chatky, určitě budete vybírat jinak než pokud tvoříte cestičku od moderní vily. K těm se hodí i betonová dlažba. Přestože tento název může evokovat materiál podobný tomu, co je na dálnici D1, dnešní betonové kusy už dokážou velice věrně napodobit přírodní kámen.
Zvolte nejlépe jen jeden druh materiálu, nespojujte jich zbytečně moc, abyste zahrádku nepřeplácali. Hru s rozmanitými druhy si můžete dovolit v případě květin nebo okrasných keřů, naopak experimentovat s chodníčky se příliš nevyplácí.
Přímé a účelné
Zbytečně cesty nekruťte. Přímka je nejlepší řešení, nesnažte se kopírovat každý záhonek, možná bude mít už příští jaro úplně jiný tvar. Pokaždé se snažte cestou spojit dva body. Dveře od domu a kompost, záhon se zeleninou a vchod do sklepa, odkud berete vodu na zavlažování, branku s posezením. Cokoliv, jen netvořte cestičky odnikud nikam.
Držte se toho, kudy běžně chodíte. Máte každé léto vyšlapanou cestu v trávníku? Přesně tam by také cestičky měly být. Pokud je povedete jinudy, můžete si být jistí tím, že vyšlapané cestičky v trávě se znovu objeví i vedle těch nových.
Cestičky a chodníčky zahrádkou k domovu (Zdroj: archiv redakce) Cestičky a chodníčky zahrádkou k domovu (Zdroj: archiv redakce) Cestičky a chodníčky zahrádkou k domovu (Zdroj: archiv redakce) Cestičky a chodníčky zahrádkou k domovu (Zdroj: archiv redakce)
Myslete i na údržbu
Myslete i na to, že bude třeba cestu udržovat. Příliš malých oblázků znamená spoustu plevele, neodborně položená dlažba přinese to samé. Počítejte s tím a nenechte se potom rozhodit tím, že vám už po několika týdnech dosud čistá cestička proroste pampeliškami.
Pokud už se pouštíte do práce, využijte toho, že jste jednou kopli do země a rovnou se pusťte i do rozvodů elektřiny nebo vody. Nejlépe pod nebo hned vedle cestičky či chodníčku. Elektřina se vám pak bude hodit například k osvětlení právě vytvořeného dílka.
