Živé ploty jsou krásnou a zároveň funkční částí zahrad. I když se rozhodneme pro takzvaně volně rostoucí živý plot, neznamená to, že bychom se vyhnuli pravidelnému řezu, hnojení a pravidelné zálivce. V článku vám poradíme, jak postupovat při údržbě plotů tvarovaných i volně rostoucích.
Živý plot dokáže každou zahradu proměnit v oázu klidu a soukromí. Dokáže ovšem také vytvořit pozadí zahradnímu posezení nebo jiným výsadbám. Nízké plůtky ze stálezelených dřevin jsou nepostradatelné na vytvoření lemu okrasných výsadeb.
Aby ovšem tyto živé ploty plnily svou funkci na jedničku, musíme jim během sezony věnovat péči. Řezem to rozhodně nekončí.
Zvláště v posledních letech se můžete setkat s některými škůdci stálezelených dřevin, které mohou dřeviny během několika dní doslova zdevastovat, proto je důležité dřeviny několikrát během léta zkontrolovat a v případě potřeby provést postřik insekticidem.
Zdroj: archiv redakce
Ochrana proti škůdcům
V přírodních zahradách na likvidaci chorob a škůdců nepoužíváme žádné chemické prostředky, většinou to není ani nutné, protože se rostliny nepěstují v plošných monokulturách, jak tomu bývá v zahradě okrasné. I živé ploty se zde většinou zakládají z více druhů keřů, které se navíc vybírají s ohledem na jejich nízké nároky a odolnost.
V okrasné zahradě si ovšem spíše všimnete, že si na listech bobkovišní lékařských (Prunus laurocerasus) pochutnávají larvy lalokonosce rýhovaného (Otiorhynchus sulcatus) z čeledě nosatcovitých (Curculionidae), které na listech zanechávají ostře ohraničené požery. Jakmile poznáte, že se vám na vaší zahradě ubytoval tento škůdce, bude třeba provést zásah pomocí dravých hlístic, který se provádí tak, že násadu hlístic rozmícháte ve vodě, kterou pak rostliny zalejete. Ochrana proti lalokonosci probíhá od jara do podzimu, tedy v době, kdy jsou teploty stabilní a neklesají příliš nízko.
Dalším nebezpečím pro okrasné živé ploty, jsou žravé housenky druhu zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis). Tento bílý nebo hnědý motýl z čeledi travaříkovitých (Crambidae) klade vajíčka na zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) od jara do podzimu. Housenky nejdříve vyžírají listy a zelenou kůru ve vnitřní struktuře keře, proto jsou ze začátku těžko rozpoznatelné. Postupně ovšem postupují i k obvodu korunky, takže během několika dní dokáží zcela zlikvidovat původně zdravou rostlinu. Během léta dřeviny kontrolujte rozhrnutím větví, jakmile ovšem objevíte zelené housenky s černým pruhem na hřbetní straně nebo černý trus velikosti krupice, proveďte neprodleně postřik přípravkem proti žravému hmyzu.
U pravidelně tvarovaných živých plotů provádíme během roku několik tvarovacích řezů. Četnost záleží na rychlosti růstu daného druhu. Zatímco u pomalu rostoucích zimostrázů vždyzelených postačí i jediný tvarovací řez, u rychle rostoucích ptačích zobů obecných (Ligustrum vulgare) budete muset vzít plotostřih do ruky častěji.
Pokud živý plot během let přeroste, je u některých druhů dřevin možné provést hluboké zmlazení. Tento postup je možné provést u ptačích zobů nebo třeba tisu červeného (Taxus baccata). Tyto dřeviny mají skvělou regenerační schopnost a s větším zásahem si snadno poradí.
Volně rostoucí živé ploty oblíbené především v přírodních zahradách ovšem udržujeme zcela jinak. Zatímco někteří zahrádkáři volí bezúdržbový postup, při kterém ponechají keře svému osudu, takže časem vytvoří silně zahuštěnou a neprostupnou stěnu, jiní volí cestu částečného prořezu. Ten spočívá v odstranění nejstarších větví, které jsou tak postupně nahrazovány mladými výhony.
Zmlazovací řez se běžně provádí u trnky obecné (Prunus spinosa), zlatic (Forsythia), pustorylů (Philadelphus) nebo třeba již několikrát zmiňovaných ptačích zobů.
Zdroj: archiv redakce
Co se dá ještě dělat
Živé ploty v přírodních zahradách bývají většinou zakládány z dřevin odolných suchu, které není třeba ani dodatečně zalévat. V okrasných zahradách bude vhodné jednou ročně, optimálně na jaře, dřevinám dopřát pomalu rozpustné hnojivo na okrasné dřeviny, které se zapracuje do horní vrstvy půdy. Hnojivo pak pečlivě zalijte, aby se živiny dostaly co nejrychleji ke kořenům.
V přírodních zahradách se dřeviny v naprosté většině dodatečně nehnojí, pokud to přeci jen bude nutné, pak volte dobře zetlený kompost nebo bylinnou jíchu. Jestliže půdní povrch mulčujete, bude třeba jednou za několik let mulč doplnit. V případě mulčovací borky se materiál doplňuje přibližně po třech letech. Minerální mulče jsou mnohem stabilnější, ty se prakticky doplňovat nemusí, a pokud ano, tak po mnohem delší době.
