Čím jsme starší, tím lépe si uvědomujeme moudrost našich babiček a prababiček. A taky jejich praktičnost, když využívaly jednoduché věci k dosažení maximálního výsledku. Třeba při pěstování květin vždy dávaly přednost odolným, ale krásným druhům. Které pokojovky patřily k jejich oblíbeným?
Helxine, asparágus, vánoční kaktus, voděnka neboli balzamína, mračňák, chmelníček, znáte tyto rostliny? Právě ony patřily mezi nejoblíbenější pokojové rostliny našich babiček.
Ony už dávno věděly to, na co dnes přicházejí vědci při svých výzkumech, tedy, že pohled na krásné a zdravé květiny dovedou potěšit nejen na duši, ale i na těle, protože v nás vzbuzují pozitivní reakce, dodávají nám dobrou náladu.
Pomocí pokojových rostlin, které ve dne produkují kyslík a ze svých listů vypařují vodu, můžeme spolehlivě regulovat také klima ve svém bytě. A díky rozmanitosti přírody si může opravdu každý z nás vybrat takové druhy pokojových květin, které mu budou po všech stránkách vyhovovat. A proč se tedy nenechat inspirovat právě oblíbenými pokojovkami našich babiček?!
Vánoční kaktus nasazuje na poupata obvykle již od podzimu, nejčastěji od poloviny listopadu. Potřebuje spíše neustále vlhkou půdu a chladnější prostředí, ocení i mlžení. Od konce srpna bychom měli kaktus ponechat třeba na chladnější chodbě a zalévat jen 1x týdně.
Shazování nasazených poupat může mít příčinu v průvanu. Navíc se v době květu nesmí s květináčem hýbat. Změna světelných podmínek může způsobit tentýž problém.
Kromě vánočních kaktusů nesvědčí otáčení, přenášení, zkrátka změna světelných podmínek ani fikusům, azalkám, gardéniím, kaméliím, voskovkám, klíviím a také pochopitelně ani velikonočním kaktusům. Naše moudré a zkušené babičky pěstitelky všechny tyto nástrahy znaly, a proto se jim nehody s opadáváním květů a poupat nestávaly tak často.
K druhům pokojových rostlin milujících vyšší teploty nejen v létě, ale i v zimě patří africké fialky, bromélie a kapradiny. I tyto pokojové rostliny naše babičky opečovávaly s velkou láskou.
Tato trojice rostlin dává přednost zálivkové vodě, která neobsahuje vápník. Hodně tepla, navíc i suché ovzduší, případně nepravidelnou zálivku snese také svícník nebo zelenec.
Hodně světla a suchý vzduch snášejí velmi dobře hlavně takové rostliny, které jsou schopny ve svých listech či stoncích zadržovat vodu. K těm se řadí například tenura, tlustice a Kristova koruna.
Nejoblíbenější pokojové květiny našich babiček (Zdroj: shutterstock.com) Nejoblíbenější pokojové květiny našich babiček (Zdroj: shutterstock.com) Nejoblíbenější pokojové květiny našich babiček (Zdroj: shutterstock.com) Nejoblíbenější pokojové květiny našich babiček (Zdroj: shutterstock.com) Nejoblíbenější pokojové květiny našich babiček (Zdroj: shutterstock.com)
Triky našich babiček
Avšak i při optimální péči se může stát, že rostlina onemocní. Průmysl doslova chrlí zásoby nejrůznějších přípravků všeho druhu – tyčinky, granuláty, postřiky a další, ale ty mohou ohrožovat jak zdraví hmyzu, včel, domácích mazlíčků, tak i zdraví lidí. A proto naše babičky využívaly k účinné ochraně pokojových rostlin přirozené a přírodní postupy. K nemocným africkým fialkám zapíchly do půdy stroužek česneku. Listy rostlin napadených sviluškami otíraly roztokem z rostlinné jíchy. Proti mšicím používaly postřik z kopřiv.
Jak je vidět, stále se máme co od našich babiček učit. A proto naslouchejme jejich dobrým a léty ověřeným radám.
