Pěstujeme brambory tradičními i méně běžnými metodami
Kdo pěstuje zeleninu pro vlastní potřebu, má jistě na záhonech v hojné míře zastoupené brambory. Nejčastěji se pěstují v hrůbkách, ale můžete použít i osvědčený způsob našich babiček – ve slámě, listí nebo moderně na papírovém kartonu.
Pěstujeme brambory tradičními i méně běžnými metodami
To, že brambory koupíte v každém supermarketu, ještě neznamená, že byste si neměli vypěstovat vlastní, doma na zahradě. Co si budeme namlouvat, vlastní zelenina, a tedy i brambory, chutnají prostě lépe. Máte perfektní přehled o tom, čím jste rostliny ošetřovali, hnojili a celkově víte, jak byly dlouho v půdě. Jejich pěstování se všeobecně řadí k tomu jednoduššímu, co můžete na pozemku vypěstovat. Můžete se samozřejmě pustit do tradičních metod pěstování velkoplošné monokultury, ale pokud rádi zkoušíte nové věci, jistě vás osloví i méně běžné postupy.
S čím brambory „kamarádí“?
To že se některé druhy zeleniny nesnesou, není nic nového. Rostliny totiž do svého okolí vypouští různé látky, které mohou ovlivňovat půdu i život v ní. Pokud se tedy chcete dočkat sklizně podle svých představ, měli byste vzít v úvahu i to, že i brambory se nemusí snést ve svém okolí úplně se všemi pěstovanými rostlinami. Některé jí zase budou naopak dělat dobře. Tyto vztahy vás budou zajímat především tehdy, když se rozhodnete pro pěstování v polykultuře.
S čím se brambory snesou
Dobrým sousedem pro brambory bude brokolice, brukev nebo třeba hrách.
S čím se brambory nesnesou
Brambory si nerozumí s rajčaty, která by se neměla pěstovat v jejich blízkosti, podobně tomu je u dýní. Brambory a dýně mají vůči sobě brzdící účinky.
Pěstujeme brambory tradičními i méně běžnými metodami
Jak odehnat mandelinku
Nejčastějším škůdcem brambor je mandelinka bramborová. Tento obtížný hmyz je samozřejmě možné manuálně posbírat nebo použít postřik. Nebo na to můžete jít ještě úplně jinak, a to bez chemie. Zkuste do polykultury k bramborám nebo v přímé blízkosti bramboroviště vysadit některé druhy bylinek, které tento hmyz odpuzují. Dobrou volbou bude třeba hluchavka bílá, křen vysazený do rohu pozemku a len.
Pěstování ve velkoplošné monokultuře
Na českých zahradách je to nejčastější metoda, ale má celou řadu nevýhod. Jediný druh na velké ploše představuje prostřený stůl pro choroby a škůdce, proto se také může stát, že se kvůli rychlému rozšíření a pozdnímu zásahu nedočkáte téměř žádné úrody.
Brambory se pěstují metodou hrůbkování, přičemž půdu nemulčujeme, což vede k rychlému vysychání a ztrátám půdní vody, což je problém hlavně v suchém létě. Nevýhodou je také nadměrná zátěž půdy a vyčerpání určitých živin, půdu je pak třeba opět vydatně pohnojit. Před pěstováním brambor je třeba půdu pohnojit vydatným hnojem nebo kombinací kompostu a zeleného hnojení.
Co takhle polykultura?
Pěstování brambor v zeleninové polykultuře by bylo samozřejmě ideální, protože by nedocházelo k tak jednostrannému vyčerpání půdy. Jenže brambor většinou potřebujeme mnohem více než jiných druhů zeleniny kvůli tomu, že je používáme jako přílohu k jídlům. Navíc se brambory s některými plodinami nesnesou.
Další nevýhodou je jejich prostorová náročnost, vyžadují totiž dost místa a samozřejmě také světla. Pokud si budou konkurovat s jinými plodinami, opět neočekávejte kvalitní sklizeň. Jestliže se přeci jenom rozhodnete několik hlíz vysadit do zeleninové polykultury, dejte bramborám dostatek místa, nesázejte je poblíž méně vzrůstných druhů jako je mrkev a určitě se podívejte na vhodné i nevhodné sousedy mezi zeleninou. Brambory se totiž mohou s jinými druhy brzdit v růstu.
Pěstujeme brambory tradičními i méně běžnými metodami (Zdroj: Lucie Peukertová) Pěstujeme brambory tradičními i méně běžnými metodami (Zdroj: Lucie Peukertová) Pěstujeme brambory tradičními i méně běžnými metodami (Zdroj: Lucie Peukertová) Pěstujeme brambory tradičními i méně běžnými metodami (Zdroj: Lucie Peukertová)
Vyzkoušejte vyvýšený rám
Poměrně oblíbenou metodou pěstování zeleniny v menším množství je výsadba do dřevěných rámů. Ty se jednoduše vyrobí z řeziva a položí se na mírně nakypřenou půdu. Nakonec do rámů nasypeme směs zeminy a kompostu. Výhodou je, že se tato půda nemusí rýt, protože se nehutní chůzí.
Rámy mívají většinou menší rozměry, takže nejsou příliš vhodné pro ty zahrádkáře, kteří potřebují vyprodukovat velké množství zeleniny. V případě výsadby brambor do rámů počítejte s tím, že hlízy pro zdárný vývoj potřebují vyšší sloupek půdy, ideální výška rámu tedy bude okolo třiceti centimetrů.
Sláma, listí, nebo karton?
Vyzkoušet můžete třeba již našimi babičkami oblíbené pěstování ve slámě. Na půdní povrch se rozmístí naklíčené hlízy a ty se zakryjí silnou vrstvou slámy. Podobně lze zužitkovat také loňské spadané listí, které už se mírně rozkládá.
Někteří permakulturisté sází brambory do záhonu s papírovým kartonem. V případě, že na zahradě bojujete s nedostatkem místa, můžete brambory vysázet také na kompost, kde se jim obzvlášť bude dařit kvůli vysokému zastoupení dusíku.
