Hnojení je velká zahradní věda a každý zahrádkář by se měl orientovat v tom, jakou výživu jím pěstované rostliny potřebují. Záludné ovšem je, že rostliny vyžadují v růžných fázích růstu jiné živiny. Abyste se v nabídce hnojiv lépe zorientovali, připravila naše odbornice úvod do této problematiky.
Nabídka hnojiv je nepřeberná. Při jejich výběru byste si měli nejprve položit otázku, zda budete používat syntetická hnojiva, nebo půjdete ekologickou cestou. Možná je samozřejmě i jejich kombinace a při domácím zahrádkaření se nejčastěji používá obou. Syntetické přípravky mají přesný a vyvážený poměr živin, naproti tomu ty ekologické obohacují půdu o humus a přispívají tím ke zlepšení půdního života.
Zásadní je ale nastudovat si, jaké živiny vaše rostliny vyžadují. Většina k růstu potřebuje vysoký přísun dusíku, ale některé druhy ho naopak nesnáší a žádají si například více vápníku. Pamatujte si také, že dusíkem neuděláte dobře kyselomilným rostlinám. U této specifické skupiny rostlin pro jistotu sáhněte po hnojivech určených přímo jim, přilepšit můžete též rašelinou či listovkou smíchanou s dobře uleženou chlévskou mrvou.
U trávníkových hnojiv zase hlídejte, pro jaké vegetační období je určeno, protože zelený pažit má rozdílné nároky na živiny zjara, v létě a dokonce i na podzim.
Mnozí zahrádkáři se v záplavě široké nabídky komerčních hnojiv doslova ztrácejí, a není se čemu divit. Pouze odborník by jim poradil nejlépe, protože má zkušenosti s dlouhodobým používáním hnojiv. Co tedy poradit i těm méně zkušeným?
Univerzálním hnojivem nic nezkazíte, ale stejně tak jím nedosáhnete po celý rok perfektních výsledků. Zvláště v případě hnojiv určených pro trávníky by bylo mnohem efektivnější kupovat typy určené přímo pro dané období. Na jaře je třeba trávník doslova nastartovat vysokým poměrem dusíku a draslíku. V létě přichází pravidelně při seči o svou nadzemní část, proto potřebuje poměrně vysoký podíl dusíku, na podzim je ovšem poměr živin zcela odlišný, od hnojiva očekáváme zcela jiné aspekty. Již nepotřebujeme, aby trávník rostl rychle, naopak je třeba, aby živiny zpevnily pletiva trav, která tak budou mnohem odolnější vůči nízkým teplotám během zimy.
Nepřehlédnutelný rozdíl je také v působnosti i v použití hnojiv rychle a pomalu rozpustných. Zatímco ta rychle rozpustná mají pouze krátkodobou účinnost, ta pomalu rozpustná vydrží mnohem déle. Jejich granule jsou totiž obaleny většinou voskovou látkou, která živiny uvolňuje v menším množství. U tohoto typu také nehrozí výrazné vyplavení živin do podloží, protože hnojené rostliny většinu živin stihnou spotřebovat.
Pro mnohé může být rozhodujícím hlediskem při výběru těchto dvou skupin cena, která je vyšší u pomalu rozpustných hnojiv. Tato hnojiva ovšem nebudete používat tak často, rychle rozpustnými typy budete hnojit třeba i každý měsíc, protože ztráty živin jsou velké a dávkování živin je v tomto případě opravdu rychlé, nikoli pozvolné jako u druhé skupiny hnojiv.
Zahradní hnojiva aneb Jaká jsou nejlepší (Zdroj: shutterstock.com) Zahradní hnojiva aneb Jaká jsou nejlepší (Zdroj: shutterstock.com) Zahradní hnojiva aneb Jaká jsou nejlepší (Zdroj: shutterstock.com) Zahradní hnojiva aneb Jaká jsou nejlepší (Zdroj: shutterstock.com)
Zahradní poklady
Pokud máte zahradu vybudovanou na ekologických principech, pak vás komerční hnojiva zajímat nemusí. Vystačíte si s organickými hnojivy, která si vyrobíte sami. Základem je kvalitní kompost, na jehož výrobu navíc spotřebujete i zahradní a kuchyňské odpady, které by jinak skončily v popelnici nebo ve sběrném dvoře.
Mnozí namítají, že nevýhodou kompostu a chlévské mrvy je nevyrovnaný poměr živin, což je do jisté míry jistý hendikep. Při hnojení užitkových výsadeb nebo okrasných záhonů tento efekt nebude tolik výrazný jako v případě okrasného trávníku, který se ovšem v přírodních zahradách zásadně nehnojí.
Kompost si na své zahradě snadno založí každý, ale jak je to v dnešní době s chlévskou mrvou? Dříve si toto hnojivo vyprodukoval každý hospodář sám díky svým hospodářským zvířatům, dnes se této oblasti ovšem věnuje stále méně nadšenců. Mrvu seženete u hospodářů, které oslovte a zkuste si s nimi zavážku mrvy domluvit. Nejkvalitnější je hnůj koňský, který obsahuje nejméně vody. Na druhém místě je pak hnůj kravský či ovčí. Nikdy ovšem nehnojte hnojem prasečím, který je ze všech hnojiv nejméně kvalitní, protože obsahuje nejvyšší poměr vody.
Výhodou kompostu a mrvy je, že kromě živin obsahují organickou hmotu, která je nepostradatelná pro celkové fungování půdy. Právě na ní je totiž založen princip fungování půdního života. Půdní bakterie by se neměly čím živit, pokud byste neustále hnojili komerčními hnojivy a zároveň ani nemulčovali organickou hmotou třeba v podobě slámy, která by situaci částečně zachránila. Hnůj i kompost půdu zároveň i „naočkují“ důležitými organismy, které urychlí rozkladné procesy. Půda je pak navíc i kyprá, dobře propustná pro vodu a vzduch. Jejím typickým znakem bude drobtovitá struktura, díky které se půda nebude slévat.
Další možností jsou bylinné jíchy, které vyrobíte z planě rostoucích bylin. Ředí se v poměru 1 : 10 s vodou, aby nedošlo k popálení pěstované plodiny. Toto hnojivo je užitečné především pro zeleninu náročnou na dusík.
