Podzim na zahradě je ve znamení sklizně, úklidu listí a posklizňových zbytků. Pokud je vaše zahrada obehnaná vzrostlými opadavými stromy, asi každý rok řešíte, co se vší tou hmotou budete dělat. Někdy skončí na skládce, jindy na hromadě pod stromy, kde několik let tleje, a pak se stejně vyveze ze zahrady pryč. Zkuste se ovšem na tento materiál podívat i z trošku jiné stránky. Listovkou můžete na zimu nastlat rostlinám citlivým na holomrazy, vyrobit z něho skvělou listovku nebo jím vylepšit kompost.
Spadané listí ze stromů je opravdu kvalitní materiál, kterého je škoda se zbavovat na skládku. Vždy je nejlepší všechny hmoty ze zahrady nějak efektivně využít, jen na to musíte mít nějaký ten prostor.
Proč bychom měli listí dále zpracovávat a využívat? Protože obsahuje organickou hmotu, která obohatí půdu o důležitý humus a samozřejmě také o živiny.
Ze zetleného listí vznikne během jednoho roku listovka, díky které už nebudete muset kupovat neekologicky těženou rašelinu na výsadbu vřesovištních rostlin. V přírodní zahradě může listí posloužit jako šikovný výhřevný mulč, který půdu obohatí o organickou hmotu nebo se bude hodit jako součást vašeho kompostu.
Využití spadaného listí v každé zahradě (Zdroj: shutterstock.com) Využití spadaného listí v každé zahradě (Zdroj: shutterstock.com) Využití spadaného listí v každé zahradě (Zdroj: shutterstock.com) Využití spadaného listí v každé zahradě (Zdroj: shutterstock.com) Využití spadaného listí v každé zahradě (Zdroj: shutterstock.com) Využití spadaného listí v každé zahradě (Zdroj: shutterstock.com)
Listí v přírodní a okrasné zahradě
V okrasné zahradě jistě nebudete nijak nadšeni, když vám pěstěný trávník, který pravidelně sečete a ošetřujete různými postřiky proti chorobám a škůdcům, zapadne pod peřinu zlatavého listí. Pokud totiž tuto pokrývku zavčasu neodstraníte, trávník se pod ní zapaří a bude mnohem více náchylnější na houbové choroby. Ty trávník napadají během celé sezony, ale nejvíce se s nimi můžete setkat například na jaře, když sleze sníh.
V přírodní zahradě jistě největší nadílku listí také z udržovaných ploch shrabete, ale nějaký ten list v trávníku vám vadit nebude.
Chemické složení listovky se odvíjí od složení použitého listí. Specifické zastoupení látek má například listí z ořešáku královského. Všeobecně lze ovšem říci, že je listí méně kyselé než jehličí spadané z větví jehličnatých dřevin.
Pokud si sami zakládáte listovku, počítejte s tím, že může do jisté míry nahradit běžně kupované zahradnické substráty, v nichž tvoří důležitou příměs právě rašelina. Ve výsadbách stejně tak oceníte lehkou nadýchanou strukturu listovky, která odlehčí i půdu, do které ji zarýpete.
Navíc se postupně rozkládá a obohacuje půdu o organickou hmotu. Ta sice není přímo přijatelná pro kořeny rostlin, ale představuje potravu pro půdní mikroorganismy a drobné živočichy. Ti ji rozloží na sloučeniny přijatelné rostlinami, takže spadané listí, které by jinak skončilo ve sběrném dvoře spolu s jinými zahradními odpady, představuje takovou verzi přírodního hnojiva.
Listovka je vhodná hlavně pro ty rostliny, které vyžadují kyselé pH půdy, jako jsou třeba vřesy obecné (Calluna vulgaris), vřesovce pleťové (Erica carnea), borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum), azalky (Azalea) nebo různé druhy pěnišníků (Rhododendron). Listovkou také můžete kopčit některé rostliny náchylné na holomrazy během zimy místo jehličnatého chvojí. Na jaře ji pak jen zapravíte do povrchové vrstvy zeminy nebo ji přidáte k ostatním hmotám do kompostéru.
