Existuje poměrně velké množství zeleniny, kterou je potřeba vysít v časných, již březnových termínech, abychom se dočkali odpovídající úrody a čerstvé zásoby vlastnoručně vypěstovaných vitamínů na našich talířích. Pojďme si povědět, o které druhy se konkrétně jedná.
Především nezapomínejte, že kořenová zelenina potřebuje pro dobrý vývoj hluboce zkypřenou půdu. Mrkev se nejlépe vyvíjí v humusovitých půdách. V mnoha případech se osvědčilo mezipěstování cibule, pórku, šalotky, česneku, černého kořenu, a to vždy po jedné řadě ve středu záhonu. Černému kořenu vyhovuje lehčí propustná půda bez kamení. Cibuli semenačku vyséváme řídce, a to do rýh o hloubce 2 – 3 cm. Později ji jednotíme na 6 – 8 cm.
Výsev a pěstování mrkve
Mrkev vyséváme do otevřených ploch, po směru převážného větru. Chorobami a škůdci jsou ohroženy nejméně právě tyto velmi rané výsevy mrkve, proto s nimi neotálíme. Je dobré pamatovat také na to, že pozdní jednocení výsevů ovlivňuje napadení škůdci.
Výsev a pěstování ředkviček
Ředkvičky se nejlépe vyvíjejí ve výživných půdách, středně vlhkých, na slunečných místech. Je důležité vědět, že v písčitých půdách získávají pálivou chuť. Při dostatečně řídkém výsevu jistě sklidíme pěkně kulaté ředkvičky. Hloubka výsevu ředkviček je ideální 1 – 1,5 cm hluboko. Výsev je možné uskutečnit smíšený, například mezi salát, mrkev a petržel. Chcete-li si zajistit plynulou sklizeň, vysévejte ředkvičky každých 14 dní.
Výsev a pěstování ředkve
I v případě ředkve najdete pro raný výsev natolik vhodné odrůdy, že je budete moci vysít již v březnu. Co se týče pěstování, je třeba jim zajistit prakticky totožnou péči, jako ředkvičkám, vyžadují snad jen o trochu více hnojiva.
Výhody raného výsevu špenátu
Nejvyšší úrodu listového špenátu navíc s nejmenším obsahem kyseliny šťavelové přináší právě raný výsev. Výsev provádíme v řádcích vzdálených 20 cm, a do hloubky 4 cm. Pro dobrý vývoj a bujný růst potřebuje špenát stejnoměrnou vlhkost a střední dávky hnojení.
