Bob zahradní je opomíjená zelenina, která vyniká v mnoha směrech. Nepatří mezi fazole, nýbrž mezi vikve a vytváří mohutné rostliny. Na zahradách jsou boby dnes vzácností, mnohdy se pěstují spíše jako okrasná rostlina.
Bob zahradní je opomíjená, ale přitom užitečná zelenina
Bob zahradní
Bob zahradní (Vicia faba var. Major) se také jinak nazývá bob svinský. Bob obecný je původem ze severní Ameriky a jihozápadní Asie. V nové terminologii se bob obecný začal nazývat vikev bob (Vicia faba) a byl zařazen do čeledi vikvovitých (Viciaceae) rostlin. Tato forma bobu se pěstuje jako zelenina na zahrádkách i v zemědělské velkovýrobě pro potravinářské zpracování. Tato rostlina s drobnými nebo středně velkými semeny patří k nejstarším kulturním rostlinám lidstva.
Vysévání fazolí na týpí konstrukci
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Bob je rostlina jednoletá s hlubokým kořenovým systémem s přítomností hlízkových bakterií. Květy bobu jsou trojlaločné, připomínají trojlístek. Bob nejlépe poroste v úrodné, středně těžké půdě. Půda by měla být propustná a na podzim vyhnojená domácím kompostem nebo chlévskou mrvou. Příliš těžké půdy můžeme zjemnit přidáním písku.
V porovnání s fazolem je bob mnohem mrazuvzdornější a otužilejší, dobře vzdoruje nepřízni počasí. Pěstuje se i v podhorských oblastech. Navíc nepotřebuje oporu. Má také krátkou vegetační dobu, velkývýnos a obsahuje řadu prospěšných látek. Z minerálních prvků jmenujme železo, draslík, fosfor, zinek, hořčík, vápník. Časný výsev provedený v polovině února, nejpozději na počátku března, má mnoho předností.
Bob zahradní můžeme v zásadě vysévat ve dvou obdobích: na jaře a na podzim. Semena bobu klíčí už při teplotě půdy okolo 5 °C. Dobře vyvinutá rostlina bobu může být až 1 metr vysoká a mít mohutné květenství. Z květů se vytvoří podlouhlé, hnědočerné lusky. Důležitá je pravidelná zálivka, zvláště v obdobích sucha. Do zálivky můžeme přidávat tekuté plné hnojivo, ale samostatně hnojivo nepotřebuje.
Jakmile se začnou tvořit lusky, odlomíme olistěné konce výhonů. To je důležité proto, že budou lusky rychleji zralé, a také nám bob nenapadnou mšice, které mají rády především tyto jemné konce výhonů.
Velkým přínosem pro půdu je schopnost bobu vázat na bakteriích na kořenech vzdušný dusík. Bob zahradní je dobrou předplodinou i výbornou krycí plodinou, protože bujně rostoucí mladé boby nedovolí vyrůst plevelům. Na stejném místě by se bob neměl pěstovat déle než 4 roky.
Boby vytvářejí velké množství zelené hmoty, která se využívá jako tzv. „zelené hnojení“. Jejich další využití nalezneme v teplé kuchyni. Bob je tedy dobrý jako potravina pro člověka i jako krmivo pro dobytek. Semena se dříve také mlela na mouku nebo se rozvařovala na kaši.
Nejčastěji se u nás setkáme s tradiční odrůdou bobu ’Wietkiem’ nebo novější ’Piešťanský’. Bílá semena starších odrůd se při tepelném opracování zbarvují dohněda a rozvíjejí svou charakteristickou chuť. Semena novějších odrůd, jako je třeba ’Perla’, se vyznačují tenkou slupkou, a zůstávají při vaření bílá, avšak ztrácejí typickou vůni.
Bobová semena (plody) můžeme povařit a podávat jako přílohu. Můžeme také boby vyloupat a rozmixovat na kaši, kterou ochutíme solí a pepřem. Z křehkých lusků je výborný i salát, do kterého přidáme jen sůl, pepř, olivový olej a bylinky.
