Chcete založit komunitní zahradu? Je ten nejvhodnější čas
Komunitní zahrada je ideálním řešením pro všechny ty, co nemají zahradu. Mohou zde společně pěstovat zeleninu, ovoce i květy k řezu. Chovat zde dokonce můžete i drobná hospodářská zvířata. Jde o místo, kde se můžete scházet, trávit volné chvíle, grilovat i tvořit. Víte však, co je zapotřebí, abyste takovou komunitní zahradu mohli založit? Poradíme vám.
Komunitní zahrada je ideálním místem pro lidi, kteří sdílí společné nadšení (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Komunitní zahrada - co to je?
Komunitní zahrada je místo, které sdružuje lidi nevlastnící žádnou zahradu, jež mají společné zájmy. Obvykle jim jde o to něco pěstovat, ale popravdě, nejde pouze o to. Je totiž další způsob, jak poznávat nové lidi. Je to místo, kde se konají různé přednášky, akce, grilování a podobně. Tito lidé si potom koupí nebo si vezmou do nájmu nějaký pozemek. Zahrada může mít pak různou podobu, od několika záhonků u domu, přes upravený vnitroblok, sezónní pop up zahradu, až po velkou zahradu, na níž pěstujete nejen zeleninu, ale i ovoce, ovocné stromy a květiny k řezu. Na velké zahradě si mohou lidé z komunity vypěstovat dostatečné množství potravin na celý rok.
Za vůbec první komunitní zahrady jsou považovány tzv. Schreberovy zahrady, které založil německý učitel v druhé polovině 19. století. Zapojil do ní přes 250 rodičů, kteří pak na pozemku pronajatém od města vytvořili hřiště a sportoviště. Místo vzniklo v době rapidní urbanizace, kdy se do města stěhovalo velké množství lidí. O něco málo později okolo hřiště začaly vznikat dětské zahrádky. Ty sloužily nejen k pěstování ovoce a zeleniny, ale i k vzdělávání. A právě to dalo základ pro vznik zahrádkářského hnutí.
V Evropě měly komunitní zahrady velmi důležitou roli během 2. světové války. Za kolébku novodobých komunitních zahrad je označen New York. V roce 1968 se v důsledku ropné krize se USA potýkalo s hospodářským poklesem a nezaměstnaností. To způsobilo, že zvýšily počty opuštěných objektů, krys, odpadků, prostitutek a narkomanů. Situaci se aktivisté rozhodli zvrátit pomocí komunitních zahrad.
Proč se komunitní zahrady zakládají u nás dnes?
Historie komunitních zahrad u nás však není příliš dlouhá. První z nich u nás vznikla teprve před 19 lety. V Česku komunitní zahrady navazují na dřívější zahrádkářské kolonie. Dnes jich je v Česku více než 140 (v roce 2023), což je ale pouze odhad, protože jde o neformální organizaci, která se nemusí nikde evidovat. Faktem ale je, že v době inflace zažívá hotovou renesanci. A rozhodně to není pouze proto, že nabízí prostor s atraktivní náplní pro trávení volného času.
Tyto zahrady dnes najdete mezi obytnými bloky, na okrajích parků, na balkonech i střechách domů nebo klidně i uprostřed města. A vedle toho, že si zde desítky zájemců pěstují vlastní zeleninu, bylinky i ovoce, organizátoři zde pořádají dílny, přednášky a jiné akce. Na řadě míst je dokonce dnes i komunitní školka nebo škola. Jde jednoduše o smysluplné trávení volného času hezky venku na čerstvém vzduchu.
Děti se toho mohou na komunitních zahradách mnoho naučit
Jak založit komunitní zahradu
Založení komunitní zahrady je spojeno v prvé řadě s hledáním stejně zapálených nadšenců. Potom, co je najdete, rozdělíte si rovnoměrně práci a pravomoci. Komunitní zahrada by měla být dostupná pro všechny členy komunity. Teprve až si domluvíte pravidla, vytvoříte smlouvu a založíte bankovní konto pro financování zahrady, se hledá ten správný pozemek, pořizuje potřebné nářadí (je na zvážení, jestli budete chtít na zahradě kompost, techniku nebo třeba skleník.) a zahájí se její financování.
Při zakládání komunitní zahrady je nutné myslet i na případné úmrtí člena komunity nebo na jeho odchod. Stejně tak je nutné mít vše připraveno i pro přijetí nového člena. Mějte na paměti, že jde o společný majetek, a proto musí být opravdu ve všem jasno.
Každá komunitní zahrada se rovněž neobejde ani bez managementu, aby spočítal celkové náklady na provoz. Členové se pak skládají nejen na provoz, ale třeba také na koupi nebo pronájem pozemku. Výška členství na danou sezónu je tak různorodá. Odráží se totiž nejen od nákladů, ale i toho, zda se komunitě nepodaří získat nějaké granty nebo dotace (záleží, co místní samospráva nabízí). Podporu můžete získat dokonce i přímo od státu.
Komunitní zahrada je ideálním místem pro lidi, kteří sdílí společné nadšení
Kde založit komunitní zahradu?
Komunitní zahrady se zakládají na nevyužívaných plochách, které patří třeba městu, ale i soukromníkům. Prostory se nacházejí okolo domů, na dvorcích, ve vnitroblocích i na střechách. Vlastní pěstování se realizuje na menších políčkách i záhonech. Kvůli nedostatku místa se často pěstuje i v nádobách, bednách a pytlích. Může jít již o připravenou zahradu, ale mnohdy jde pouze o pozemek, na němž je nutné zahradu teprve založit. Při hledání vhodného pozemku je nutné nahlédnout do územního plánu dané obce a zjistit nejen majitele pozemku, ale také i typ pozemku, zda je možné na ni zahradu umístit. Každá komunitní zahrada je spojena s podepsáním smlouvy.
Komunitní zahrada vám umožní něco si vypěstovat, i když nemáte svou vlastní zahradu
Co se pěstuje na komunitní zahradě?
Komunita rozhoduje i o tom, co na zahradě budete pěstovat a v jakém rozsahu. Obvykle jde o jednodušší a méně náročné plodiny, které jsou vhodné i pro začátečníky. Dobré je začínat s rajčaty, paprikami, okurkami, ředkvičkami, česnekem, cibulí, salátem, mrkví, petrželí a podobně.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů; nkz.cz; rozhlas.cz; mapko.cz; kokoza.cz
