Hnojení zeleniny se na zahrádce zkrátka nevyhnete. Pro běžného pěstitele jsou nejvhodnější umělá hnojiva, ale ani odpůrci chemie se ho nemusí bát. Existuje několik přírodních možností, jak půdu obohatit.
Hnojení zeleniny je jeden ze základních zahrádkářských pilířů, který rozhoduje o tom, zda na svých záhoncích sklidíte během sezony bohatou úrodu. Není to žádná velká věda, ale je dobré znát hlavní zásady a vyvarovat se častých chyb.
Připravte si několik skvělých hnojiv pro vaše rostlinky
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Zelenina ke svému zdárnému vývoji potřebuje celou řádku prvků. Mezi ty nejdůležitější patří pochopitelně kyslík, vodík, dusík, draslík, vápník, hořčík, síra nebo železo. V menším množství rovněž jód, sodík, křemík nebo mangan. Ty vznikají v půdě po zmineralizování tzv. živného humusu. Pokud ovšem nefunguje další půdní složka, tedy trvalý humus, je sebebohatší obsah živin jen statistickým ukazatelem. Onen trvalý humus se totiž stará o jímavost vody, a tedy i o distribuci živin. Zdá se vám to moc složité? Pak si stačí jen uvědomit, že jde v podstatě o jednoduchou rovnici – půda bohatá na minerály + správná zálivka = bohatá úroda.
Jde to i přírodně
Výběr hnojiva si usnadníte tím, když pořídíte taková, která jsou určená přímo pro jednotlivé zeleninové druhy. Pokud se budete držet správného dávkování, zajistíte tak optimální přísun živin pro plodovou, kořenovou, košťálovou i listovou zeleninu a průmyslovými hnojivy ošetříte i cibuloviny, dýně nebo okurky. Vyhněte se raději těm s obsahem chloru, na který bývá zelenina poměrně choulostivá a špatně ho snáší.
Odpůrcům chemického hnojení zeleniny se nabízí hnůj, kompost a zelené hnojení. Pro zeleninu je vhodný zralý hnůj, v němž už jsou rozloženy zbytky slámy a to samé platí i o kompostu, v němž už by nemělo být znát, z čeho se vlastně skládá. Na venkově jsou stále oblíbeným a účinným hnojivem slepičince, ty však je nutné před použitím zkvasit, aby nebyl roztok příliš koncentrovaný. Ale při shánění přírodních hnojiv už dávno nemusíte obcházet farmáře a chovatele slepic, protože je koupíte již připravená rovnou k použití. Hnůj je lepší zaorat do země na podzim, aby se do jara důkladně rozložil v půdě, kompost lze použít kdykoliv.
Zajímavou alternativou je zelené hnojení zeleniny, kdy se do půdy dává zelená hmota, kterou jste si k tomuto účelu vypěstovali. Tu můžete vysázet třeba na záhonek, kde jste už sklidili první jarní zeleninu. Coby zelené hnojivo se hodí celá řada rostlin, například lupina, pohanka, řepka, hořčice, ale doporučujeme rovnou koupit hotové směsi semen namíchané pro tento účel.
Aby bylo vaše snažení úspěšné, vyvarujte se chyb. Tím je například zbytečně vysoké dávkování, hnojení přímo na listy, které tak nejspíš poškodíte nebo používání fosforečných hnojiv do nevyvápněných půd. To způsobuje nevyvážený příjem živin a nerovnoměrný růst rostlin. Volte raději tekutá hnojiva, která se lépe dávkují. Pokud chcete mít jistotu, zda správně hnojíte, nechte si udělat rozbor půdy, abyste věděli, co ji chybí a na co se nejen při hnojení zeleniny zaměřit.
Hnojení zeleniny má význam jen první 2 – 3 měsíce, záleží na tom, za jak dlouho se jednotlivé druhy sklízí. Jakmile nastane vrcholná fáze úrody, je přihnojování už v podstatě zbytečné. Zálivka hnojivem se doporučuje jednou za dva týdny, ale lze také dávku namíchat slabší a zalévání obohaceným roztokem rozdělit na kratší období. Záhonky zalévejte buď ráno, nebo pozdě večer. Nikdy ale během nejteplejší části dne, protože zvláště v horkých letních dnech je sluneční svit tak silný, že by mohl rostlinky ve spojení s „chemií“ spálit.
