Bojovat se slimáky na zahradě, to je jako boj s větrnými mlýny. Ne všichni slimáci si ale zaslouží likvidaci. Například slimáka největšího bychom si měli vysloveně hýčkat, protože nám může pomoci proti plzáku španělskému.
Slimáky většinou bereme jako velké škůdce, ale ne všichni jsou takoví
Slimáci na zahradě nemusí být jen zlem
Objevili se vám slimáci na zahradě či zahrádce? Pod pojmem slimák někdy mylně zařazujeme nejen slimáky, ale i ostatní zástupce plžovitých. Pojďme si je nejdřív pojmenovat, než se pustíme do boje s nimi.
Jak se bránit útokům slimáků
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Plzák španělský– oranžovohnědá barva, velikost 8–12 cm
Slimák popelavý– černá až světle hnědá barva, velikost až 20 cm
Plzák lesní– hnědá nebo černá barva, velikost až 15 cm
Slimák největší (Limax maximus) je druh suchozemského plže, dlouhý asi 15 centimetrů, který se po bouřce objevuje v lesích a zahradách. Vypadá, jako když nemá ulitu, ale ve skutečnosti má malou schránku skrytou pod pláštěm. Může působit jako škůdce způsobující škody okusem ve sklenících na nadzemních částech rostlin a na uskladněných plodinách ve sklepích. V malé míře může škodit i na zahradách či polích. Zemědělství naopak prospívá tím, že příležitostně požírá menší druhy plžů, jako je například velmi škodlivý plzák španělský.
Plzák španělský (Arion vulgaris) je plž z čeledi plzákovitých pocházející ze severní části Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie. Je to velice nepříjemný invazní druh škodlivého plže, který vytlačuje původní druhy plzáků a páchá obrovské škody v zemědělství. Nedostatek přirozených nepřátel a parazitů, kteří se s ním doposud nestihli na nová působiště rozšířit, způsobuje, že tento škůdce má u nás téměř neomezené pole působnosti.
Plzák lesní (Arion rufus) byl téměř úplně vytlačen z obdělávané půdy plzákem španělským a vyskytuje se dnes jen v lesích a na vlhkých loukách. Je to převážně noční, ve vlhkém počasí i denní tvor. Potrava se skládá převážně z čerstvých rostlin.
Slimák popelavý (Limax cinereoniger) žije v Evropě a živí se především houbami, případně rozkládajícími se rostlinami a řasami.
Řádí slimáci na zahradě celý den?
Slimáci i plzáci jsou aktivní v noci. Zatímco spíte, okusují vám hlávkový salát, ředkvičky a další pracně vysazené plodiny. Chutnají jim i mladé lístky bylinek nebo okrasných rostlin. Nejvíce na pozoru byste se měli mít mezi květnem a červencem. Obvykle se objeví po prvních jarních deštích a společnost vám dělají přes celé léto.
Protože zejména plzáci vynikají obzvlášť nezřízenou chutí k jídlu, musíte tohoto obtížného plže vyexpedovat z vašich zahrad, záhonků a políček co nejdříve. Máte k tomu sice několik různých metod, ale upřímně ne všechny jsou efektivní, úspěšné a levné. Někdy je potřeba vynaložit spoustu času a vlastních sil, abyste plzáky vypudili, jindy stojí nákup přípravků proti nim hotový majlant.
Základní metodou je ruční sběr. Nestačí ale slimáky házet jen přes plot k sousedům, je potřeba je následně buď zlikvidovat definitivně, nebo odnést někam opravdu daleko. Za noc je slimák schopen urazit i 20 metrů.
Běžec indický – kachní plemeno. Ačkoliv jsou běžci masožraví, naším salátem a mladými listy zeleniny také nepohrdnou. Proto musíme před „lovem“ záhony ochránit.
Ekologické granule. Jedovatá návnada je odolná vůči dešti a likviduje nejen plzáky, ale i další druhy plzáků a slimáků. Kamenem úrazu je, že granule zahubí i potřebné slimáky největší.
Parazitické hlístice. Hlístice rodu Phasmarhabditis californica aktivně vyhledávají plzáky a slimáky a likvidují je. Účinkují však pouze na menší a středně velké plzáky španělské. Ty největší budeme muset stejně posbírat sami.
Pivo, droždí, sedlina z mleté kávy, čaj, med, hroznová šťáva a další jsou pro slimáky oblíbenou pochoutkou. Ve speciálních pastích jim můžeme takové dobroty nabídnout.
Sběr vajíček. Vajíčka plzáků nalezneme přímo na vlhké půdě. Mohou posloužit jako potrava pro ptáky nebo na ně „pustíme“ slunce. Horko vykoná vše za nás.
Přirození hubiči. Když budete mít na zahradě jezírko, přitáhnete žáby nebo ropuchy, které mají slimáky také na svém jídelníčku.
Otruby. Umístěte na zahradu otruby, slimáci je milují. Přejedí se, nafouknou a budou dehydrovaní. Následně se nebudou moct stáhnout zpět do úkrytů a budou snadnou kořistí pro ptáky.
Ostrá bariéra. Slimáci neradi cestují přes ostrý štěrk, piliny, písek nebo kůru či drcené skořápky. Obsypte své záhony těmito materiály. Plzáky to zpomalí. Na podobném principu funguje vápno.
Některé kuchyňské bylinky jako česnek, petržel, tymián, máta, šalvěj, fenykl nebo pažitka slimákům a plzákům opravdu nevoní. Použijte je jako krajové rostliny na záhonech. Stejně tak pomohou lobelie, fialky, pryskyřníky, zvonky nebo denivky.
Ze zahrady je potřeba odklidit různé kameny, stará prkna a jiné předměty, pod kterými by se slimáci mohli ukrývat. Zároveň je ideální udržovat trávník nakrátko sestřižený a pravidelně sekat trávu i v nevyužívaných částech zahrady, vyžínat i místa pod hustými keři a pokud možno i sestříhávat nízké větve keřů a stromků.
Suchá zahrada je pro plzáky hrob. Zalévejte proto brzy ráno, nikdy ne přes den. Vždy po dešti důkladně „prošmejděte“ zahradu, plzáci budou na cestě k vašim záhonům.
Boj se slimáky je téměř nekonečný. Proto zkombinujte prevenci a několik druhů likvidačních metod.
