reklama

Cukrová řepa je okopanina, bez které si čaj neosladíte

Cukrová řepa je dnes spojována především s rozsáhlými řepnými kampaněmi, jejichž cílem bylo získat pevné bulvy a vyrobit z nich poté cukr. Cukrová řepa má ale daleko širší pole působení – nejen jako krmivo pro hospodářská zvířata, ale dají se z ní připravit zajímavé pochoutky. Pěstování řepy cukrovky zvládnou i drobní pěstitelé.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Cukrová řepa není dobrá jen na výrobu cukru

Cukrová řepa je plodinou našich babiček i důležitá zemědělská plodina

Cukrová řepa (Beta vulgaris var. altissima) patří mezi okopaniny. Tato dvouletá rostlina se dělí na potravinářské a krmné odrůdy. Listy vyrůstající z bulvy se nazývají chrást, a ten byl v minulosti využíván jako krmivo skotu. Po omezení chovu skotu je v současném technologickém postupu chrást rozřezán a rozmetán do plochy na půdu. Sklizené bulvy jsou využívány v cukrovarnickém průmyslu, pro výrobu cukru a následně lihu. Jako krmivo pro hospodářská zvířata je řepa užívána omezeně.

Semena i doba setí by měly odpovídat povětrnostním podmínkám v regionu. Výsev cukrovky na polích probíhá v období od poloviny března do poloviny dubna. Pro cukrovarnické potřeby se pěstuje jeden rok. Vegetační období cukrové řepy je cca 190–200 dní. V současné době se používají pro osev cukrovky kvalitní jednoklíčková osiva, která jsou před použitím speciálně namořena. 

Výsev by měl probíhat za teplého dne bez větru, půda by měla být vyhřátá alespoň na 6–8 °C. Semena se vysévají do hloubky 25–55 mm v závislosti na složení půdy, vzdálenost mezi řádky je pak 400–600 mm, vzdálenost semen v řádku 170–200 mm.

Při výsevu používáme mořená semena
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Při výsevu používáme mořená semena

Cukrová řepa je plodina náročná na půdu, výživu, ochranu a dešťové srážky. Klíčem ke skvělé úrodě je použití kvalitní půdy. Cukrová řepa nejlépe roste v hlinito-písčité půdě s obsahem sodíku a uhličitanů, ve které je hodně vzduchu potřebného pro dobrý růst, vývoj kořenů a samotné plodnice zeleniny. Vhodné jsou také černozemě, šedá půda či odvodněné rašeliniště.

Abychom měli jistotu, že naše výpěstky budou kvalitní, musíme plodiny na záhonech střídat. Optimální jsou záhony nebo pole, kde dříve rostly obiloviny, luštěniny, jetel, brambory. Ideální hladina pH půdy pro cukrovou řepu je 5,9–6,5.

Drobné rostlinky potřebují pravidelnou zálivku
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Drobné rostlinky potřebují pravidelnou zálivku

Půdu je nutné poprvé prokypřit čtvrtý nebo pátý den po zasetí, a potom po dalších 72 hodinách. Přibližně po týdnu a půl se začnou objevovat první lístky rostlinek. V první fázi růstu bude potřeba zbavovat záhony s cukrovou řepou plevele, abychom nemuseli používat herbicidy, čímž bychom snižovali kvalitativní vlastnosti řepy. V tomto období je také potřebovat pravidelně zalévat, cukrová řepa spotřebuje hodně vody. Současně se aplikují hnojiva – draslík, fosfor a trochu dusíku.

Vzrostlejší rostliny bude potřeba vyjednotit
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Vzrostlejší rostliny bude potřeba vyjednotit

Rostoucí rostliny je potřeba okopávat, aby se na půdě nevytvořila pevná krusta, která by bránila vsakování vody do půdy. 

Škůdci a choroby

Škůdci:

  • drátovci
  • mšice maková a broskvoňová
  • svilušky
  • rýhonosec řepný
  • kovařík začoudlý, kovařík locikový, kovařík tmavý a kovařík obilní
  • dřepčíci rodu Chaetocnema
  • květilka řepná
  • housenky kovolesklece gama a makadlovky řepné
  • můra jetelová, zelná a kapustová
  • vrtalky
  • klopušky

Spoustu škůdců odradí důsledné moření semen řepy. Další škůdce potom odstraníme pomocí vhodných insekticidů. Kromě drobných škůdců je ale nutné počítat i se zvěří, jako jsou divoká prasata, myši, křečci, zajíci, holubi nebo vrabci.

Mezi nejčastější choroby patří:

  • nádorovitost řepy – Rhizobium radiobacter 
  • cercospora (Cercospora beticola)
  • listové bakteriální choroby (skvrnitost řepy) – bakterie rodu Pseudomonas Curtobacterium
  • bakteriální stříbřitost řepy – Curtobacterium flaccumfaciens pv. beticola

Sklizeň začíná na začátku až v polovině září a října, někdy podle počasí i později. Rostliny se opatrně vykopávají, přičemž se je snažíme nepoškodit. Bulvy necháme na poli mírně zaschnout a následně je uskladníme.

Výnosem jsou pevné bulvy cukrové řepy
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Výnosem jsou pevné bulvy cukrové řepy

Co lze doma z cukrové řepy vyrobit:

  • domácí sirob – sladit s ním můžeme čaj, palačinky nebo buchty
  • oblíbené řepánky, což jsou buchty z kynutého těsta, uvnitř kterých je řepná náplň
  • pečenou cukrovou řepu jako přílohu k masům nebo se zálivkou vinaigrette

Odrůdy

Krmná řepa vhodná nejen pro hospodářská zvířata, ale také pro křečky a morčata, to je Bučiansky žltý válec – řepa objemového typu s výbornými dietetickými vlastnostmi a dobrou skladovatelností. Bulva je jasně žluté barvy s oranžovými odstíny a bílou dužninou.

Cukrovka je vhodná pro pěstování především v kukuřičné a řepařské oblasti. Cukrovce vyhovují především těžší, humózní půdy, bohatě organicky hnojené. Výsev provádíme v dubnu až květnu, sklízíme od poloviny září, kdy cukrovka dosahuje maximální cukernatosti.

Zdroj informací: hps.cz, agromanual.cz, desaterotvariosobnosti.cz, obyvat.cz, dobrasemena.cz

Publikováno: 19. 2. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová