Pokud chceme udržet půdu zdravou a schopnou produkce, je potřeba jí zajistit pravidelný přísun organických látek a zvyšovat obsah organické hmoty v půdě. Organická hmota je v půdě zastoupena jen zcela nepatrně, proto je nutné ji v rámci zvyšování kvality do půdy zapravovat z přírodních zdrojů, které jsou bohaté na minerály.
Proč se organická hmota používá ke hnojení půdy?
Obsah organické hmoty v půdě je kupodivu vcelku malý, nejčastěji se uvádí jen okolo 1–5 %. Zbytek představuje minerální podíl, který vznikl z původní matečné horniny. Organická hmota v půdě, i přes malý obsah, přesto významně ovlivňuje řadu vlastností půdy.
Organická část půdy je tvořena živou částí a neživou částí. Za nejaktivnější skupinu živé části půdy lze považovat nejrůznější bakterie, houby, sinice a další organismy, které se aktivně podílejí na rozkladných a dalších transformačních procesech.
Neživé části organických látek, to je především samotná organická hmota a humus. Obě tyto složky jsou důležité, ale jejich funkce v půdě jsou značně rozdílné. Podle některých studií humus vzniká rozkladem organických látek, jak uvádí některé publikace. Není tomu ale tak, protože naopak humus vzniká syntézou původně jednodušších organických látek.
Primární organickou hmotu tvoří zejména odumřelé části rostlin a půdní mikroflory, které se do půdy dostanou zapravením zbytků rostlin nebo aplikací organických hnojiv. Primární organická hmota slouží jako zdroj živin pro půdní mikroflóru a je také zdrojem živin pro rostliny.
Základním prvkem půdní organické hmoty je uhlík, dusík, fosfor a síra.
Organická hmota zajišťuje optimální stav půdy a snižuje její objemovou hmotnost, brání vyplavování živin z půdy, je důležitým zdrojem potravy pro půdní mikroflóru nebo dokáže být pro rostliny během suchým období zdrojem vláhy.
Přírodní organická hmota
- chlévský hnůj
- sláma
- zelené hnojení
- kejda
- kompost
Je důležité do určitých půdních podmínek volit vhodný zdroj primární organické hmoty. Na velkých plochách, jako jsou pole, se počítá s dodáním organické hmoty do půdy využitím zeleného hnojení nebo zaoráním slámy. Častěji se, a to i na malé plochy, používá hnojení v podobě zapravení chlévského hnoje nebo kompostu do půdy.
Chlévský hnůj se dá bez přehánění označit za univerzální hnojivo, které dodává rostlinám všechny základní potřebné živiny i stopové prvky. Množství živin v hnoji závisí na původu hnoje, jeho uložení a zpracovávání. Chlévský hnůj ale obohacuje půdu o značné množství důležitých baktérií a dále obsahuje stimulační látky, které povzbuzují růst rostlin. Dusík, kyselina fosforečná a draslík jsou látky, které jsou v chlévském hnoji zastoupeny nejvíce.
Opatřit si chlévský hnůj ale není pro každého zahrádkáře jednoduchá záležitost a většinou je to dost nákladné, nehledě na to, že hospodařit ve městě s hnojem je záležitost poněkud ošemetná. Chlévský hnůj je ideální použít především pro okurky, tykve, květák, zelí, celer, rebarboru, révu vinnou. Naopak pro cibuli a česnek je vysloveně nežádoucí.
Kompost je výsledkem rozkladu organického materiálu - například listí, zbytky ovoce a zeleniny, tráva a další rostlinné materiály. Do kompostu lze přimíchávat také dřevěný popel, piliny nebo drť a mulč.
Zelené hnojení zahrnuje rostliny, které se pěstují a pak zaorávají do půdy, aby ji obohatily o živiny. Toto hnojení je obzvláště efektivní pro zlepšení struktury půdy a dodání dusíku. Nejčastěji se využívá:
- řepka
- hořčice
- brukev
- svazenka vratičolistá
- jetel
- lupina
- hrách
- pohanka
Některé rostliny pěstované jako zelené hnojení mohou půdu i ozdravovat a působit proti škůdcům či chorobám. Některé zelené hnojení je možné ponechat v záhonech přes zimu a zarýt je až na jaře, ale v podstatě lze zelené hnojení vysévat vždy, když jsou volné záhony.
Zdroj informací: agromanual.cz, zelene-hnojeni.cz, agrovenkov.com, zahradni-hnojiva.cz, pestrazahrada.cz
Publikováno: 22. 9. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová