Půda druhé trati je stále velmi výživná, ale má již jinou strukturu. Všechny organické zbytky se změnily na humus a ubyl dusík. Obecně to je dobré pro kořenové zeleniny. Nejčastěji se jako zelenina druhé trati vysívá mrkev, petržel, ale také červená řepa, a vedle kořenové zeleniny je to většina druhů košťálovin jako brokolice nebo kadeřávek. Nezapomeneme ani na listovou zeleninu - saláty či špenát.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Zelenina druhé trati pěstovaná na podzim
Tratě zeleniny – to je pojem ze zahradnického žargonu, který označuje, kdy byl záhon naposledy vyhnojen čerstvým hnojem, a jak moc je půda vyčerpaná a bohatá či chudá na živiny. Některé plodiny mají rády čerstvou půdu plnou živin, jiné zase naopak tolik živin nepotřebují, a takové rostliny (především zeleninu) pěstujeme ve druhé nebo dokonce třetí trati.
Plodiny první trati
Mezi plodiny první trati patří brambory, dýně a cukety, celer, patisony, salátové okurky, lilek, zelí, kapusta, květák, růžičková kapusta, čínské zelí, pórek.
Plodiny druhé trati
Plodiny druhé trati zastupují mrkev, petržel, pastinák, ředkvičky, ředkev, červená řepa, černý kořen, křen.
Plodiny třetí trati
Plodiny třetí trati jsou fazol keříčkový, hrách, ředkvičky, mrkev, špenát, salát hlávkový, polníček, bylinky, cibule nebo česnek.
V praxi to vypadá tak, že na podzim vyhnojíme záhony chlévským hnojem, který bude mít přes zimu do jara dost času na rozklad a uvolnění všech důležitých živin do půdy. Posléze se odehraje výsev či výsadba rostlin a plodin první trati, z nichž některé se sklízí až k podzimu. Jakmile máme sklizeno, můžeme na uvolněné záhony bez dalších přídavků hnojiv vysít a vysadit plodiny a zeleninu druhé trati.
Mrkev nebo kořenová petržel nepotřebují plnou skladbu živin a vystačí si s tím, co v půdě zbylo
Půda druhé trati je ještě velmi výživná, ale má již jinou strukturu. Všechny organické zbytky se změnily v humus a ubyl dusík. Obecně to je dobré pro kořenové zeleniny. Na druhou trať stačí aplikovat kompost a pro doplnění stopových prvků poprášíme záhony popelem ze dřeva.
Střídání plodin hraje také velmi důležitou roli i v boji proti chorobám a škůdcům. Zárodky nemocí, larvy či vajíčka zůstávají přes zimu častokrát v půdě. Pokud tedy vysadíme na stejné místo stejné druhy zeleniny, škůdci budou mít mnohem méně práce najít ideální zdroj obživy.
Špenát, saláty nebo třeba rukola mají krátkou vegetační dobu a lze je vysévat až do října
Výsev baby kadeřávku
Kadeřávek (Brassica oleracea) je odolnější než růžičková kapusta, a proto není problém jej sklízet klidně i přes zimu. Listům kadeřávku se říká také kudrnatá kapusta. Jedná se ale o druh brukve zelné. Je to oblíbená zelenina druhé trati.
Uvolněné záhony po sklizni už nemusíme znovu přerývat, postačí je prokypřit a vyčistit od zbytků plodin první trati a plevelů. Pro výsev si připravíme v záhonu rýhy hluboké asi 1 centimetr. Mezi jednotlivými řadami necháme rozestupy o délce 30 - 45 centimetrů. Po výsevu řádky zahrneme a záhon důkladně prolijeme vodou.
Kadeřávek je nejen zelenina druhé trati, ale také oblíbená mrazuvzdorná plodina
Mezi řádky vysetého kadeřávku je dost místa, abychom je zaplnili další plodinou. Jako další zelenina druhé trati se hodí špenát, případně ředkvičky či některý z široké řady salátů. Všechny tyto plodiny mají krátkou vegetační dobu, a zatímco kadeřávek může bez obtíží zůstat na záhonech i přes zimu, špenát, salát nebo ředkvičky stihneme sklidit (pokud je zasejeme v době od září do začátku října) před příchodem zimy.
Zdroj informací: Zahradník po ruce, zahradkaruvrok.cz, priroda-zahrada.cz, nasezahrada.com
Publikováno: dnes, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
