Stutečným hitem na našich zahrádkách se v poslední době stalo drobnoplodé kiwi. Tento druh kiwi velice dobře prospívá, a i v našich geografických podmínkách se dočkáme zralých plodů. Jako rostlina má aktinidie spoustu předností, nejenže je velice nenáročná na pěstitelovu péči, ale její plody obsahují i velmi vysoký podíl vitamínu C.
Proč nepěstovat Aktinidii argutu – drobnoplodé kiwi ?
Jediným handicapem, způsobeným jejím exotickým názvem, je, že si na ni běžný pěstitel netroufne. Je to způsobeno mylným dojmem, že se jedná o rostlinu plodící pouze v subtropech, u nás nedozrávající. Opak je pravdou. A málopočetná skupina pěstitelů nemá zájem o publicitu aktinidií.
Přitom tato plodina roste velmi bujně a velikost jejích plodů (asi jako angrešt), zaručuje její dozrávání i ve výškách okolo 650 m. Mnohdy zůstanou plody na keři, který dávno shodil listy, a ani první mrazík jim nic neubere na pikantní navinule sladké chuti.
Při výsadbě musíme dbát, aby stanoviště nebylo zcela ve stínu, aby kořeny byly chráněny před vyhrabáním kočkami a aby sazenice nebyly příliš přehnojeny. Tyto rostliny totiž rostou více na dřevo a násada zelené hmoty zcela potlačí snahu kvést.
Květů se pak dočkáte až čtvrtým, nebo pátým rokem, i když úroda stojí za to.
Rostliny mají rády mírně kyselou zeminu, stačí jeden kbelík rašeliny do jámy velké asi půl metru. Pokud vysazujeme samčí a samičí rostliny, pamatujeme na další prostor pro samičí následnice. Velmi jednoduše je získáme hřížením nových výhonů na podzim. Rostlina rodí pravidelně na dvouletém dřevě, přičemž nové výhony raší ze starého dřeva, takže odplozelé výhony se neodstraňují přímo nad zemí, ale podle potřeby, protože neustále obrůstají nové šlahouny a dvouleté dřevo často zůstává a mění se ve staré dřevo, které jako nosný prvek umožňuje rozptýlení rostliny do 10 m.
V našich podmínkách je nejrozšířenější Aktinidie arguta, která se vyskytuje jak samosprašná, tak samec se samicí. Sameček je oproti samici viditelně subtilní, nasazuje chomáče kvítků s černými pestíky. Po opylení samic květy zasychají a zcela opadají. Květy samičích rostlin nejsou tak nahuštěny jako u samců. Jsou pravidelně rozděleny po stonku, který vyrazil na loňském výhonu. Z těchto bylinných výhonů se rostliny nejsnadněji řízkují, protože mají kompaktně rostlé dřevo. Připravíte se ale o plody.
Z nových výhonů, dlouhých třeba i několik metrů, můžeme získat velké množství řízků, ale tyto zakořeňují asi z 50%.
Zakořeňování bylinných řízků ve vodě je zdlouhavé, ale bez rizika. Kromě popsaných výhonů se na rostlinách vyskytují jakési liány, které se starají o zpevnění rostliny. Ty jsou slabší, ale mnohem pevnější než ostatní výhony. Z těchto výhonů získáváme velmi kvalitní řízky, odolné proti hnilobě.
Podrobné návody na množení mnoha způsoby včetně názorné fotodokumentace jsou uvedeny na webové stránce www.pelargonie.cz autora tohoto článku.
Samosprašné odrůdy nepotřebují samce, rády rostou vedle sebe jako dvojčata, přičemž rodí obě rostliny. Keře aktinidií se dají tvarovat vedením po plotě nebo laně, napnutém mezi sloupky. Zajímavá je kombinace vytvarováním rostliny na nosné konstrukci ve tvaru kříže s příčnými rameny. Na této konstrukci rostlina vytvoří jakousi kopuli, dobře přístupnou ze všech stran.
Nedoporučuji výsev semen získaných z koupených plodů. Sám jsem na to doplatil ziskem 90% samců. Zjištění navíc přišlo až po 8 letech, neboť rostliny z výsevu si podobně jako takto vyseté citrusy ponechávají dlouhou dobu na rozmyšlenou, zda si s Vámi vůbec zadají a vykvetou. Také důrazně varuji před anonymním nákupem sazenic na různých akcích a trzích. Handrkování s prodejcem (pokud se Vám ho podaří zjistit) ohledně neplodné rostliny Vám po čtyřech letech nepřinese žádný výsledek. Renomovaný pěstitel, zabývající se výhradně pěstováním a publikováním své činnosti si jakoukoli ostudu a poškození svého jména nemůže dovolit. Proto většinou sám nabídne servis, zaručující náhradu nerodících a vymrzlých rostlin zdarma za nové, včetně poradenství. Navíc z takovýchto kvalitních obchodních jednání vznikají většinou svazky přátelské, což mohu dosvědčit.
Zpracování sklizených plodů je velmi mnohostranné. Od jednoduchého zamražení, výroby zmražené dřeně po zavaření a výrobu džemů, ale můžeme efektivně a chutně zpracovat i plody čerstvé. Příčně rozkrojené plody, zalité cukrářským aspikem jsou ozdobou piškotových dortů a moučníků. Podíl vitaminu C v aktinidiích je několikanásobně vyšší než u citrusů, a proto se toto ovoce řadí mezi nezdravější plodiny této planety. Přitom umí růst jako plevel po plotech. Tak proč to nezkusit?
Autor se aktivně zabývá tématy týkající se zahrady a pěstování kiwi.
Pro bližší informace navštivte domovskou stránku:
