Kapary se liší nejen chutí, ale i tvarem a velikostí. Řadíme je mezi pochoutkovou zeleninu. V případě kapar se lidé rozhodli povýšit užitek nad krásu, a tak z keře Capparis spinosa trhají ještě zcela uzavřená poupata, která končí na našich talířích. Proto ani mnozí z nás nevědí, jak krásná jsou poupata botanického druhu kapar trnitých.
Převislé keře, sklánějící se přes kamenné zdi, vyrůstající ze spár, jsou nepřehlédnutelné, zvláště pokud se procházíte starobylými uličkami při dovolené ve Středomoří. Tyto keře jsou jedněmi z mála, na nichž poupata dosáhnou krásy a velikosti květů. Jiné keře to štěstí nemají, neboť více než okrasnou funkci plní úkol chutné pochoutkové zeleniny. Mluvíme konkrétně o poupatech těchto keřů.
Původní a současná místa výskytu
Nesprávné označení kaparovník v sobě skrývá botanický druh s názvem kapara trnitá (Capparis spinosa). Jedná se o nízký keř původem ze Středomoří, vyskytující se také na Arabském poloostrově. Zavlečeny byly tyto keře do Austrálie a do Asie.
Jejich prutovité větve jsou poléhavé až převislé a mohou dosáhnout i dvou metrů délky. Mají mírně dužnaté šedozelené listy. Ovšem až květy jsou jejich pravou ozdobou. Ze zelených kalichů vyrůstá velký počet jemných tyčinek s výrazně fialovými nitkami. Plody jsou podélně praskající válcovité zprvu dužnaté bobule.
Poupata sklízená v různých stupních vývoje
Z těchto keřů sbíráme poupata v různých stadiích zralosti a pochutnáváme si na nich poté, co jsou konzervována ve slaném nebo vinném nálevu, nebo jsou přímo naložená v soli. Jako pochoutka mají tmavě zelenou barvu a slanokyselou chuť. Výraznou chuť získávají kapary díky miniaturním světle zeleným krystalkům glykosid rutinu. Ten se v takovéto formě vylučuje na pravých poupatech kapary trnité. Je to nezaměnitelný určovací znak, který nám pomáhá v odlišení pravých kapar od jejich falešných náhražek. Právě jako náhražka byla často v minulosti požívána poupata lichořeřišnice.
Víte, co jsou to kapary? (Zdroj: ) Víte, co jsou to kapary? (Zdroj: ) Víte, co jsou to kapary? (Zdroj: )
Podmínky pro pěstování
Kapary v našich podmínkách nejsou schopny venku přezimovat. Jejich pěstování je však jednodušší, než se zdá. Vystačí si s dobře vysychavým substrátem. V případě, že chceme využít klasický zahradnický substrát, vylehčíme ho agroperlitem a doplníme propraným říčním pískem.
V průběhu vegetační doby přihnojujeme jednou za dva týdny komplexním hnojivem. Od dubna do října pěstujeme keře kapar ve venkovním prostředí a na zimu je ukládáme do světlých místností, zimních zahrad nebo vytápěných skleníků. Snažíme se udržovat rostliny v prostředí o teplotě okolo 10 °C. Pokud většina listů opadá, nic se neděje, na jaře holé pruty sestřihneme a keříky se opět olistí.
Přezimují-li keře při klasické pokojové teplotě, jako spousta dalších nádobových rostlin, obvykle listy neshodí, tudíž i jejich zálivku omezíme pouze mírně.
Dělení kapar do kategorií podle velikosti a tvaru
Nejmenší kapary do velikosti 7 mm v průměru jsou označovány jako Nonpareilles. Jsou nejkvalitnější, kulaté a jejich místem původu je francouzská Provence. Další skupinu menších kapar tvoří kulaté a menší Surfing. Následují kategorie kulatějších kapar střední velikosti Fines. Mifines jsou naopak zašpičatělé a středně velké. Ještě větší a rovněž zašpičatělé jsou kapary z kategorie Capucines a kategorizaci zakončují kulatější a největší Capottes.
Že je pampeliška léčivá, to ví i malé děti. Ale už méně se ví, že z ještě nerozvitých poupat se dá připravit pochoutka, kterou v originálu zná celý svět?
