Na pulty našich obchodů se dostává kiwano. Jedná se o popínavou liánu s úponky, jejímž plodem jsou žlutooranžové plody dlouhé cca 15 cm. A víte, že si jo můžete vypěstovat i u nás?
Podobně jako meloun, dýně nebo okurka, patří i kiwano (Cucumis metuliferus) mezi tykvovité rostliny. V tropické Africe je považováno kiwano za největší divoce rostoucí okurku. Je to zelenina, ale u nás jej můžeme koupit na pultech obchodů jako tropické ovoce.
Konzumuje se rozkrojené a vyjídá se lžičkou. Dužina má nakyslou chuť, sytě zelenou barvu a je sklovitá s velkým množstvím semínek. Někomu může chuť kiwana připomínat okurku s limetkovou příchutí, jinému zase dýni s banánem. Pokud nakrájíme kiwano příčně na tenké plátky, můžeme s ním zdobit míchané koktejly nebo různé pokrmy, jinak se nejčastěji konzumuje jeho dužina jako součást ovocných salátů.
Kiwano pochází z jižní Afriky. Jedná se o jednoletou plazivou rostlinu, která má drsné chlupaté stonky i listy, podobně, jako je tomu u naší okurky. Okurce se podobá nejen vzhledem, ale i svou vůní. Plody mají ostnaté výčnělky. Barva zralého kiwana je oranžová.
Africké okurky se dají pěstovat nejen v sklenících, ale ve všech zeměpisných polohách, kde se daří i okurkám. Ze semínek, která získáme z plodů, je pěstování kiwana nejjednodušší. Semínka opláchneme a na půl dne je namočíme do vody. Vodu použijeme vlažnou, abychom urychlili klíčení. Výsev provádíme začátkem března velmi mělce. Rostlinky se objeví do týdne. Je nutné udržovat substrát neustále vlhký. Semenáčky pikýrujeme, jakmile povyrostou a v druhé polovině května je můžeme vysadit ven, pokud je nehodláme mít po celou sezónu ve skleníku. Při přesazování je nutné zacházet s nimi velmi opatrně, neboť mají jemné kořínky. Aby měly na záhonu rostliny dostatek místa, udržujeme vzdálenost při výsadbě 1 metr. Půda pro pěstování je nejlepší kyprá, bohatá na živiny. Důležitý je také dostatek vláhy. Stejně jako okurky, pěstujeme i kiwano u opory anebo na síti.
Aby se netvořily po jisté době další neplodící stonky, zaštipujeme rostliny, jakmile dosáhnou délky cca 1 metr. Pokud by plody zůstaly ležet na zemi, začaly by brzy hnít. Stejně tak jako okurkám, i kiwanu hrozí ve vegetačním období napadení plísněmi. Pro ošetření takovýchto rostlin používáme stejné přípravky, jako na okurky. Z jedné rostliny lze obvykle sklidit až několik desítek plodů.
