Ozdobou anglických zahrad jsou rabata. Jde o jednu z tematických výsadeb, kde hrají hlavní roli trvalky. Dobrou zprávou je, že tento typ záhonů se perfektně hodí do našich podmínek, a proto jsou skvělou volbou i pro vaši zahradu.
Různé typy trvalkových záhonů se mohou lišit nejen charakterem založení, ale také způsobem rozmístění jednotlivých druhů. Přírodě blízké výsadby či prérijní záhony mohou na někoho působit poměrně pestrým dojmem. Rostliny jsou zde vysazovány po jednotlivých kusech nebo po menších skupinkách a díky malým potřebám údržby dokáží do jisté míry fungovat samostatně.
Tyto výsadby jsou ovšem poměrně dost dynamické a jsou typické proměnlivou skladbou sortimentu. Zatímco některým rostlinám podmínky stanoviště příliš nevyhovují a mohou ze záhonu časem téměř vymizet, jiné druhy jejich místo zase naopak využijí ve svůj prospěch, takže časem mohou v záhonu dokonce i zcela převažovat.
Trvalkové rabato je oproti těmto typům výsadeb náročnější na péči a máme ho do jisté míry více „pod kontrolou“. Zároveň zde platí i několik pravidel, která musíme při zakládání takového trvalkového záhonu mít na paměti.
Záhony typu rabat k nám doputovaly z Angie, kde se s nimi setkáte na soukromých i celosvětově známých historických zahradách. Je u nich kladen důraz na dlouhodobou působnost, která trvá nejčastěji od března a pokračuje v závislosti na počasí do konce října nebo do poloviny listopadu.
Rabata běžně provázejí některý ze zahradních prvků, kterým může být například zahradní cestička, živý plot nebo stěna, která dělá záhonu clonu nebo třeba vodní prvek. Tento záhon bývá zpravidla delší než širší, takže má povahu obdélníku nebo dlouhého pásu. Pro lepší představu může být široký například čtyři metry a dlouhý dvacet i více metrů. Čím větší záhon je, tím více si můžete dovolit experimentovat s rostlinným sortimentem a výsadba i lépe vynikne ve větším prostoru.
Způsob rozmístění rostlin po výsadbové ploše záleží na charakteru záhonu. Pokud je například vytvořen tak, že je pozorovatelný pouze z jediné strany, například pokud ho z jedné strany obklopuje živý plot a vy tak záhon nemůžete obejít, soustředíte vyšší druhy do pozadí záhonu, v tomto případě k živému plotu. V případě, že lze záhonu obejít, je třeba vyšší druhy trvalek soustředit do jeho středu a směrem k okrajům sortiment výškově snižovat.
V dnešní době většinu trvalek seženete v kontejnerech, takže je možné výsadbu provést prakticky během celé sezony, to znamená v závislosti na průběhu počasí nejčastěji od března, kdy trvalky raší, až do podzimu. Na konci sezony ovšem musí trvalky ještě stihnout dostatečně zakořenit, jinak jich část během zimy odumře a bude ji nutné doplnit do záhonů na jaře.
Pokud se chystáte založit rabato na místo původního trávníku, je nutné z plochy trávník či jiné rostliny odstranit. K tomuto účelu se v zahradnické praxi používají nejčastěji totální herbicidy, jejichž aplikaci je dobré ještě jednou, v případě že po prvním postřiku začnou na ploše rašit plevele nebo trávy, zopakovat.
Abyste se vyhnuli aplikaci chemických látek, lze také trávník zrýt a travní drny otočit tak, aby byl trávník otočen směrem dolů. Během několika týdnů drny zetlejí a je možné půdu zpracovat běžným způsobem.
Ať zvolíte rychlejší způsob pomocí postřiku herbicidem nebo variantu s otočením drnů, je nutné plochu stejně ještě zrýt nebo upravit kultivátorem, který plochu nakypří a promísí vrstvy zeminy. S takto upravenou půdou už se mnohem lépe pracuje.
Hráběmi půdu zpracujte a uhrabte. Například pískem si vyznačte plochy výsadeb rostlin. Pro rabato je typická výsadba trvalek v plochách, to znamená, že jeden druh sázíte po větším množství k sobě, čehož dosáhnete zajímavého efektu hlavně v době květu. Trvalky různých druhů do sebe nevrůstají, takže se ani výrazně neohrožují.
Sortiment by měl vyhovovat místním podmínkám. Při výběru berte v úvahu, že by se rostliny měly doplňovat dobou květu, proto vybírejte rostliny, které na sebe budou v době květu navazovat. Je jen na vás, zda bude záhon kvést „tón v tónu“ nebo bude pestrý.
Nebojte se kombinovat dlouhověké trvalky s krátkověkými. Ačkoliv krátkověké druhy v záhonu nevydrží většinou déle než dvě nebo tři sezony, bývají ve většině případů schopny samovýsevu, takže se postarají o zajímavou proměnlivost záhonu během let.
