Asijská zelenina již není doménou pouze orientální kuchyně. I tradiční česká jídla ji milují
Asijská zelenina již dávno není výhradní výsadou pouze východní kuchyně. Své místo si vybojovala i za hranicemi svého původu. Dokonce i klasickou českou kuchyni můžeme velice dobře obohatit podmanivou chutí zelených listů pocházejících původně z východní polokoule. Zeleninové saláty či ozdoba obložených chlebů zevšedněla i u nás.
Asijská zelenina pro tradiční českou kuchyni (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Asijská zelenina neboli „greens“
I když má slovo „greens“ poněkud jiný význam, jedná se o výraz, kterým je celosvětově označována právě asijská zelenina. Do této skupiny patří listová zelenina jak s velkými listy připomínajícími mangold, tak i rostlinky s jemnými lístky připomínajícími naši kadeřavou petržel. I chuť asijských průkopníků je celkem rozmanitá. Její škála přechází od nevýrazné chuti zelených listů až po pikantní a výraznou hořčičnou.
Největší výhodou asijské zeleniny je její rychlý růst a velmi krátká vegetační doba. Plně vyvinuté rostliny můžeme získat již do 2 měsíců, přičemž první sklízení v podobě mladých křehkých lístků přichází na řadu již po 30 dnech. Tuto listovou zeleninu můžeme pěstovat i v našich podnebních podmínkách. Je velice nenáročná. Pravidelná zálivka a přísun živin s ní udělají divy. Greens můžeme vypěstovat jak z přímého výsevu, tak i z předpěstované sadby.
Většina z nás si pod pojmem asijská zelenina okamžitě představí čínské či pekingské zelí. Druhů, které sem můžeme zařadit, je však daleko víc. Do skupiny listové zeleniny pocházející ze zemí ležících na východní polokouli patří např. čínská hořčice, mizuna, mibuna nebo i jedlá chryzantéma. Pojďme si nyní jednotlivé druhy představit.
Komatsuna (Brassica rapa var. Komatsuna)
Komatsuna je asijská zelenina vyznačující se velkými zelenými listy, které pospolu tvoří otevřenou listovou růžici. Mladé lístky jsou výborné do salátů a ty starší můžeme upravit stejně jako náš dobře známý špenát. Ve východní kuchyni se listy této rostliny nakládají do sójového nálevu nebo se konzervují sušením či solením. Komatsuna má jemnou příjemně hořčičnou chuť. Právě proto se jí na britských ostrovech říká hořčičný špenát. Rostlinku můžeme sklízet celou, nebo ji sestříháváme nad povrchem půdy tak, abychom nepoškodili její srdéčko. Rostlinka znovu obroste a my můžeme sklízet i několikrát během sezóny.
Listy komatsuny můžeme nakládat do sójového nálevu
Čínská hořčice (Brassica juncea)
Jedná se o listovou asijskou zeleninu s pikantní hořčičnou chutí, která sílí s věkem této rostlinky. Zatímco starší rostlina disponuje výrazným aroma, které je pro tuto zeleninu zcela nezaměnitelné, mladší lístky mají pouze jemný hořčičný akcent. Čínskou hořčici můžeme pěstovat v různých odrůdách, které se liší barvou svých listů. Zeleninové saláty pak můžeme mít obohaceny nejen výraznou a lahodnou chutí, ale i zajímavým zbarvením. Odrůda s názvem Red Giant se totiž může pochlubit výrazně červeným zbarvením nejen listových čepelí, ale i žeber lístků. Rostlina se však perfektně hodí nejen do zeleninových salátů. Starší rostliny se díky své výrazné hořčičné chuti hodí k tepelné úpravě společně s kuřecím či vepřových masem.
Dospělá rostlinka tvoří mohutnou růžici listů, které dosahují do výšky 25 až 35 cm. Má dlouhé stopkaté, štíhlé a bohatě vykrajované lístky, díky kterým se stanou zeleninové saláty naprostou vitaminovou bombou. Vysoký obsah vitaminu C, vápníku i draslíku je této asijské zelenině vlastní stejně jako nízký obsah cukru, který lístky mizuny předurčuje pro diabetiky a lidi, jež se zabývají redukční dietou.
Mibuna je asijská zelenina, která je svým vzrůstem velice podobná mizuně. Její listy jsou dlouhé, štíhlé, avšak bez vykrajování, a mají jemně pikantní nakyslou chuť. Mibuna je velice oblíbená pro své všestranné využití v kuchyni. Zelenina se perfektně hodí nejen do salátů či jako příloha k masu ve formě špenátu. Velice vhodná je i na dušení v kombinaci s masem i rybami nebo do polévek. Sklízet se může po jednotlivých lístcích nebo celých růžicích.
Perila (Perilla frutescens)
Perila je jednoletá listová asijská zelenina, která dorůstá do výšky až 60 cm. Má příjemnou aromatickou chuť a výrobně se jí daří na otevřených a slunných stanovištích s lehkou, dobře propustnou půdou. Pro svou mohutnost potřebují rostlinky perily dostatek místa. Výtažky z rostliny jsou lék. Pro své antibakteriální, antiseptické a antioxidační účinky jsou tělu prospěšné. Zároveň zmírňují alergické reakce organismu na venkovní podměty.
Jedlá chryzantéma má ze všech druhů asijské zeleniny asi nejzajímavější aroma. Je velice oblíbená hlavně v čínské kuchyni. Již od pradávna se totiž věří, že dodává do lidského těla životní sílu. Z listů zeleniny se vaří čaj pro slavnostní příležitosti, okvětní lístky i mladé výhonky se používají do salátů a kořen rostliny je vhodný jako léčivý čaj, který se podává proti bolesti hlavy.
I jedlá chryzantéma má více odrůd. Jednou z nich je oblíbená odrůda „maiko“, jejíž listy jsou velmi bohaté na vitaminy, minerální látky a silice. Vzhledem k tomu, že tato rostlina velice dobře dorůstá, můžeme ji při sklízení odřezávat těsně nad zemí. Tuto zeleninu však můžeme i zaštipovat. Získáme tím větvenou rostlinku, ze které následně sklízíme její boční výhonky. Využíváme je jednak na zdobení nejrůznějších pokrmů, připravujeme z nich saláty i přílohu k masu. Její vynikající chuť vynikne převážně v kombinaci s rajčaty či naklíčenou sójou či cizrnou.
Jedlá chryzantéma je velice oblíbená v čínské kuchyni
Péče o asijskou zeleninu
Vzhledem k tomu, že greens má celkem krátkou vegetační dobu, můžeme asijskou zeleninu vysévat prakticky kdykoliv. Pro podzimní sklizeň ji vyséváme v červnu, ale tuto zeleninu můžeme pěstovat i v květináčích doma, tudíž celoročně. Při letním výsevu musíme rostlinky chránit před škůdci. Hlavně dřepčík je pro ni velice nebezpečný, proto musíme vzcházející rostlinky chránit bílou netkanou textilií.
Zdroj informací: www.jakpestovat.cz; www.dobrasemena.cz; www.zahradkarske-potreby.cz
